Komedie

Historie

Satira

Staří Řekové měli komedie, které se uváděly v soutěžích na svátek Dionýsií.

Jedním z nejznámějších autorů komedií té doby byl Aristofanes (asi 446-386 př. n. l.). Jedno z jeho děl, Mraky, bylo uvedeno 425 př. n. l. Dílo se nedochovalo v úplnosti, ale dochovala se jeho pozdější verze. Jedná se o satiru na Sokrata, v níž je velký filozof zobrazen jako nafoukaný podvodník. Některá obvinění byla znovu použita při Sókratově procesu o dvacet let později.

Pro satiru je typické, že autor kritizuje společnost a živé lidi.

Satyr hraje

Dalším typem starořeckého divadla byly satyrské hry. Jednalo se o zesměšňování opilství, nestoudné sexuality (včetně falických rekvizit), žertů, gagů a všeobecného veselí. Moderním ekvivalentem je komedie s pošťuchováním (knock-about comedy).

Humor

Humor neboli "nová komedie" není o kritice lidí nebo myšlenek, ale spíše o zobrazení postav v legračních situacích. Nejvýznamnějším řeckým dramatikem tohoto typu byl pravděpodobně Menandr. Nejznámějším římským autorem komedií byl Plautus. Ten pro své hry často používal řecké komedie.

Mnoho komediálních her napsal v roce 1500 britský spisovatel William Shakespeare. Mezi Shakespearovy komediální hry patří: Komedie omylů, Sen noci svatojánské a Dvanáctá noc. V Shakespearově době komedie neznamenala hru, která by lidi rozesmála nebo která by obsahovala spoustu vtipů. Místo toho to byla hra, ve které se všechny problémy nakonec vyřeší dobře. To bylo na rozdíl od tragédie, kde se problémy nevyřeší, což obvykle vyústí v něčí smrt. Dvě masky, z nichž jedna se usmívala a druhá plakala, často spojované s divadlem představují komedii a tragédii.

Typy

Slapstick

Existují různé typy komedií. Jeden typ komedie se nazývá "slap stick comedy". V "komedii na facku" lidé dělají hlouposti, například zakopávají, padají nebo se ztrapňují, jen aby rozesmáli ostatní. Komedie typu "slap stick comedy" může být použita v komediálních filmech nebo komediálních televizních pořadech.

Komedie s plácačkou se hojně používala v němých (nezvukových) filmech z 20. let 20. století. Komikem, který hrál v němých filmech a který hodně používal komedii s fackami, byl Charlie Chaplin. V padesátých a šedesátých letech 20. století používal ve svých komediálních filmech hloupou komedii s fackovacím panákem také komik Jerry Lewis.

Komediální filmy

Komedie je velmi oblíbený typ filmu. V některých komediálních filmech se objevují "slapstick comedy", ve kterých lidé dělají hlouposti, jako je zakopávání, pády nebo ztrapňování se, jen aby rozesmáli ostatní. Jiné komediální filmy ukazují zábavné příběhy nebo situace, v nichž se lidé chovají hloupě. Některé komedie rozesmívají diváky tím, že ukazují zvláštní nebo neobvyklé obrazy či situace, které nedávají smysl.

Parodie/Spoof

Parodie nebo parodický film napodobuje nebo zveličuje jinou osobu nebo film tak, aby vypadaly hloupě, pitomě nebo prostě jen mimo.

Různé typy komedií

V některých typech komedií se komedie mísí s jinými typy filmů.

• Existuje typ filmu zvaný dramedy, který je kombinací dramatického a komediálního filmu.
• Existuje také typ filmu zvaný romantická komedie (někdy nazývaný "rom-com"). V romantických komediích je milostný příběh o zamilovaném páru doplněný o hloupé nebo vtipné komediální pasáže.

Komediální televizní pořady

Komediální pořady jsou v televizi velmi oblíbené. Komediální pořady v televizi se často nazývají "sitcomy". Slovo "sitcom" je zkrácený výraz pro "situační komedii". Televizní situační komedie obvykle ukazují postavy, které dělají hloupé nebo vtipné věci, které diváky rozesmějí.

Související stránky

• Opera buffa