Sapfó
Sapfó byla starořecká lyrická básnířka. Narodila se pravděpodobně kolem roku 630 př. n. l. na ostrově Lesbos. Ve starověkém světě byla Sapfóina poezie vysoce ceněna. Dnes je většina z ní ztracena. Sapfó pravděpodobně napsala asi 10 000 básnických veršů, ale dnes se jich dochovalo jen asi 650. O Sapfóině životě se toho ví jen málo.
Sapfó se ve své poezii věnuje vášni a lásce k mužům i ženám. Vypravěči jejích básní často hovoří o zamilovanosti a lásce k různým ženám. Popisů fyzických aktů mezi ženami je málo a lze o nich diskutovat. Není známo, zda jsou tyto básně míněny jako autobiografické, ačkoli se v Sapfóině díle objevují prvky z jiných částí jejího života. Jejímu stylu by odpovídalo, kdyby tato intimní setkání byla vyjádřena poeticky.
Sapfóino herma
Život
O Sapfóině životě se toho ví jen málo. To, co je známo, pochází ze tří zdrojů: Dochované básně Sapfó, další antické spisy o ní a svědectví o archaickém Řecku obecně. Narodila se na řeckém ostrově Lesbos kolem roku 630 př. n. l., buď v Eresu, nebo v Mytiléně. Jména jejích rodičů nejsou s jistotou známa, ačkoli její matka bývá často nazývána Kleïs. Starověká tradice uváděla nejméně osm možných jmen jejího otce. Jeden starověký příběh, který by mohl vycházet z dnes ztracené básně Sapfó, říká, že její otec zemřel, když byla Sapfó ještě dítě. Sapfó prý měla tři bratry, kteří se jmenovali Charaxos, Larichos a Eurygios. "Báseň Bratři", objevená v roce 2014, hovoří o Charaxovi a Larichovi.
Sapfó mohla mít dceru jménem Kleïs (stejně jako její matka). Dvě ze Sapfóiných básní o ní hovoří. Ne všichni historici se shodují na tom, že Kleïs v Sapfóiných básních byla její dcera. Někteří se domnívají, že byla spíše Sapfóinou milenkou. Starověké prameny však Kleïs nazývají dcerou Sapfó a někteří moderní historici tvrdí, že musela být dcerou Sapfó, nikoli její milenkou. Sapfóiným manželem, Kleïsiným otcem, byl údajně bohatý obchodník Kerkylas z Androsu. Pokud však byla Sapfó vdaná, rozhodně to nebylo jméno jejího manžela: jde o vtip z komedie o Sapfóině životě.
Sapfóin portrét, Palazzo Massimo alle Terme, Řím. Foto Paolo Monti, 1969.
Poezie
Sapfó je známá především jako autorka lyrické poezie, tedy poezie, která se zpívala za doprovodu hudby na lyru. Většina její poezie se zaměřuje na život žen. Z velké části se jednalo o milostnou poezii, ale psala také hymny, svatební písně a poezii o své rodině. Některé antické prameny uvádějí, že Sapfó psala kromě lyrické poezie také epigramy, elegie a jamby (tři další typy poezie s odlišným metrem než lyrika). Žádná z nich se však nedochovala a Sapfó pravděpodobně v těchto stylech nepsala. Dochovaly se tři epigramy připisované Sapfó, které však byly napsány mnohem později, pravděpodobně v helénistickém období.
Starověké texty Sapfóiných básní se dochovaly již ze třetího století před naším letopočtem a ze sedmého století našeho letopočtu. Ve středověku se Sapfóina poezie ztratila, až v 16. století začala vznikat nově tištěná vydání antických autorů, jako byl Dionýsios z Halikarnassu, který citoval Sapfóinu Ódu na Afroditu. Od druhé poloviny devatenáctého století objevili archeologové mnoho fragmentů antických opisů Sapfóiny poezie a množství známých děl se téměř zdvojnásobilo.
