Aristofanes: autor Lysistraty a mistr starořecké komedie (450–385 př. n. l.)
Aristofanes: život a dílo autora Lysistraty — objevte starořeckou komedii, kousavou satiru a význam 11 dochovaných her.
Aristofanes (narozen kolem roku 450/445 př. n. l. – zemřel kolem roku 385 př. n. l.) byl řecký dramatik a prozaik, který je považován za hlavní představitele tzv. starořecké („staré“) komedie. Napsal údajně kolem čtyřiceti her, z nichž se vcelku dochovalo jedenáct. Proslavil se především jako autor komedií — ostrých a často satirických scének, které ostře kritizovaly veřejné a politické poměry své doby. Jeho dílo obsahovalo satiry zaměřené proti výrazným osobnostem athénské veřejné scény i proti lidským slabostem a zvykům obyčejných lidí.
Aristofanovy hry jsou typickým příkladem tzv. staré komedie: vyznačují se směsicí politického komentáře a bouřlivého humoru, bohatým zapojením sboru (choru), slovními hříčkami, obscénními narážkami i imaginativními alegorickými motivy. Často obsahují tzv. parabasis — část, kdy sbor přímo oslovuje diváky a vyjadřuje autorovy názory. Mezi časté cíle Aristofanovy kritiky patřili politici (např. v dramatu Rytíři), intelektuálové a filosofové (v Mracích se objevuje karikatura Sokrata) a obecné společenské jevy, jako válečné nadšení či chamtivost.
Jeho nejslavnější hra Lysistrata pojednává o tom, jak skupina žen z různých měst řeší utrpení způsobené dlouhou Peloponéskou válkou: vydají se na „sexuální stávku“ a odmítají svým mužům pohlavní styk, dokud muži nezastaví válčení. Hra kombinuje komické situace, politický protest a reflexi genderových rolí; dodnes je vnímána nejen jako satira války, ale i jako raný příklad ženského kolektivního odporu a ironického komentáře k mocenským strukturám.
Galerie obrázků
7 Obrázky
Divadlo a kontext
Starověké řecké divadlo se pravidelně představovalo v soutěžích na festivalu Dionýsie, který byl zasvěcen bohu Dionýsovi. Dramaturgie a realizace her byla pevně svázána s náboženskými a občanskými rituály: inscenace měly soutěžní charakter, autor předkládal několik dramat za jeden ročník a hry byly hodnoceny porotou. Zajímavé je, že Aristofanes ne vždy získal první cenu; některé hry, které v soutěžích před ním zvítězily, se však nedochovaly, takže přímé srovnání je dnes obtížné. Díky dochovaným rukopisům a pozdější byzantské péči se nám přesto podařilo získat cenný obraz o podobě a vkusu starořecké komedie.
Důležité rysy inscenace
- Silné zapojení choru, který tvořil hudební, taneční a komentující prvek představení.
- Použití masek a kostýmů k zesílení karikaturních rysů postav.
- Mix politické satiry, fantazijních motivů a fyzického (někdy hrubého) humoru.
- Texty často obsahovaly aktuální narážky a místní vtipy, které tehdejšímu publiku byly dobře srozumitelné.
Dílo
Z jedenácti dochovaných her se významné místo v kánonu antické literatury dostalo těmto titulům (v českých překladech uvádím obvykle běžně užívané názvy):
- Acharňané (Acharnians) – satira na válečné poměry a podezření vůči válečným ziskuchtivcům.
- Rytíři (Knights) – ostrá satira na politika Kleóna; ukázka politického boje a karikatury.
- Mraky (Clouds) – karikatura sofistikovaných myslitelů, známá také pro karikaturu Sokratovu.
- Vosy (Wasps) – satira na soudní a občanské zvyky.
- Mír (Peace) – fantazijní alegorie touhy po ukončení válek.
- Ptáci (Birds) – utopická satira založená na představě nového města mezi ptáky.
- Lysistrata – antivojenská komedie o ženách, které přesvědčí muže, aby ukončili válku.
- Thesmoforičky (Thesmophoriazusae) – komedie založená na ženském svátku a rodinných intrikách.
- Žáby (Frogs) – literární kritika a polemika o povaze tragédie a hodnotách dramatického umění.
- Sbormistři/Občanky (Ecclesiazusae / Assemblywomen) – satira na politické reformy a experimenty s rovností pohlaví.
- Plutos (Wealth) – kritika chamtivosti a diskuse o spravedlivém rozdělení bohatství.
Dědictví
Aristofanovy hry jsou pro moderní badatele cenným pramenem o politickém, kulturním i společenském životě starověkých Athén. Díky své kombinaci satiry, živého jazyka a scénických nápadů ovlivnily pozdější evropskou komediální tradici. Zároveň poskytují jedinečný pohled na fungování demokracie, rétoriky a veřejného života v řeckém městě-státě.
Jeho dílo se dochovalo díky přepisům a zájmu učenců v antice i středověku; řada motivů z jeho her je dodnes inscenována a interpretuje se v nových politických a společenských kontextech.
Povolení k pomluvě
George Grote o Aristofanovi řekl:
"Už nikdy se asi neprojeví plná síla nespoutané komedie... bezohledná útočnost na bohy, instituce, politiky, filozofy, básníky, soukromníky... a dokonce i na athénské ženy."
"[Athéňané] snášeli s dobromyslnou shovívavostí všechny výpady posměchu... na adresu demokratických institucí, k nimž upřímně lnuli...". Demokracie byla dost silná na to, aby snesla nepřátelské jazyky, ať už vážně, nebo v žertu.p450/452
Přeživší hry
- Acharňané (425 př. n. l.) Aristofanes ukazuje, že se nenechá zastrašit. Hra se vyznačuje absurdním humorem a nápaditou výzvou k ukončení peloponéské války.
- Rytíři (424 př. n. l.) Hra je satirou na společenský a politický život v Athénách a hanlivým útokem na proválečného populistu Kleona. Kleon stíhal Aristofana za pomluvu města v dřívější hře Babylóňané (426 př. n. l.: nedochovala se). Aristofanes slíbil pomstu v Acharňanech a právě v Rytířích se mu pomsta vymstila.
- Mraky (originál 423 př. n. l., dochovala se nedokončená přepracovaná verze z let 419-416 př. n. l.) Dělá si legraci ze Sokrata a intelektuální módy v klasických Athénách. První známá "komedie idejí".
- Vosy (422 př. n. l.) Aristofanes zesměšňuje soudy, které Kleónovi poskytly mocenskou základnu:. V několika hrách se znovu objevuje téma mladík vs. stařec.
- Mír (první verze, 421 př. n. l.) jen několik dní před koncem desetileté peloponéské války. Hra je pozoruhodná svou oslavou návratu k životu na venkově. Konec však není pro všechny šťastný. Stejně jako ve všech Aristofanových hrách je v nich mnoho vtipů, děj je divoce absurdní a satira divoká. Terčem se opět stává Kleon, pro-válečný populistický vůdce Athén, přestože jen několik měsíců předtím padl v bitvě.
- Ptáci (414 př. n. l.) Fantazie, pozoruhodná napodobováním ptáků a zpěvem.
- Lysistrata (411 př. n. l.) Nejznámější z jeho her, často uváděná v moderních verzích. Hra je pozoruhodná tím, že je raným odhalením sexuálních vztahů ve společnosti ovládané muži.
- Thesmophoriazusae (Slavnostní ženy, první verze, asi 410 př. n. l.) Parodie na athénskou společnost se zaměřením na roli žen ve společnosti ovládané muži, marnivost básníků, jako jsou Eurípidés a Agathón, a nestoudnou vulgárnost obyčejných Athéňanů.
- Žáby (405 př. n. l.) Hra na téma "staré způsoby dobré, nové špatné". Žáby vyprávějí příběh boha Dionýsa, který se vydává do Hádu se svým otrokem Xantiasem, který je chytřejší a odvážnější než on, aby přivedl dramatika Eurípida zpět z mrtvých.
- Ecclesiazousae (Shromáždění žen, asi 392 př. n. l.) je svým námětem podobná Lysistratě. Velká část komedie vychází z toho, že se ženy zapojují do politiky. Hra je mnohem více prostoupena genderovou problematikou než Lysistrata.
- Plutus (Bohatství, druhá verze, 388 př. n. l.) Ve hře vystupuje starší athénský občan Chremylos a jeho otrok. Chremylos představuje sebe a svou rodinu jako ctnostné, ale chudé, a vydal se hledat radu k věštkyni. Dostane radu, aby následoval prvního muže, kterého potká, a vzal ho s sebou domů. Tím mužem se ukáže být bůh Plutus - který je oproti očekávání slepý žebrák. Po dlouhém dohadování se Plutovi podaří přesvědčit, aby vstoupil do Chrémylova domu, kde se mu vrátí zrak. Zápletku lze číst takto: bohatství nyní získají jen ti, kteří si ho nějakým způsobem zaslouží.
Související stránky
- Divadlo ve starověkém Řecku
Otázky a odpovědi
Otázka: Kdo byl Aristofanes?
Odpověď: Aristofanes byl řecký spisovatel, který napsal 40 divadelních her a narodil se kolem roku 450/445 př. n. l. a zemřel kolem roku 385 př. n. l.
Otázka: Kolik Aristofanových her se dochovalo v plném znění?
Odpověď: Pouze 11 Aristofanových her se dochovalo v úplnosti.
Otázka: Čím se Aristofanes proslavil?
Odpověď: Aristofanes se proslavil jako autor komedií.
Otázka: O čem byly Aristofanovy komedie?
Odpověď: Aristofanovy komedie byly kousavé satiry zaměřené na slavné muže jeho doby a na až příliš lidské slabosti obyčejných lidí.
Otázka: Jaká je Aristofanova nejslavnější hra?
Odpověď: Aristofanovou nejslavnější hrou je Lysistrata, která pojednává o skupině žen, jež protestují proti válce tím, že nemají pohlavní styk se svými muži, dokud válka neskončí.
Otázka: Co to byl svátek Dionýsie a kde se konal?
Odpověď: Festival Dionýsie byl festival zasvěcený bohu Dionýsovi a starořecké divadlo se na něm poprvé představilo v soutěžích.
Otázka: Vyhrával Aristofanes v soutěžích na festivalu Dionýsie vždy první cenu?
Odpověď: Ne, Aristofanes nezískával vždy první cenu v soutěžích na festivalu Dionýsie. Hry, které zvítězily před ním, se ztratily, takže je nemůžeme srovnávat.
Související články
Autor
AlegsaOnline.com Aristofanes: autor Lysistraty a mistr starořecké komedie (450–385 př. n. l.) Leandro Alegsa
URL: https://cs.alegsaonline.com/art/114529