Artemidin chrám (řecky Ἀρτεμίσιον, Artemision, latinsky Artemisium), známý také jako Artemision, byl chrám zasvěcený bohyni Artemidě (nebo Cynthii). Byl dokončen kolem roku 350 př. n. l. v Efesu (v dnešním Turecku) za vlády achaimenovské dynastie Perské říše. Z chrámu se dochovaly pouze ruiny. Byl jedním ze sedmi divů starověkého světa.
Historie a více stavebních fází
Na místě kultu bohyně Artemis v Efesu stálo několik chrámů a svatyní v průběhu tisíciletí. Původní dřevěné či jednoduché kamenné stavby existovaly už v pozdní době bronzové a archaické době. Nejznámější monumentální stavba, která získala slávu jako „Artemision“ a byla zapsána mezi sedm divů starověkého světa, prošla více přestavbami a byla několikrát zničena a znovu postavena.
Největší zničení a zároveň slavný incident spojený s chráme m se datuje do roku 356 př. n. l., kdy chrám zapálil muž jménem Herostratus; v ten samý rok se podle tradice narodil Alexandr Veliký. Později byla svatyně obnovena a užívána i v helénistickém a římském období.
Architektura
Artemidin chrám byl jednou z největších dórských/iónských staveb své doby (podle starověkých pramenů převládal iónský řád). Stavba byla impozantní svou velikostí i bohatou výzdobou—měla rozsáhlý portikus se sloupořadím, bohatě zdobené architrávy a reliéfy. Podle starověkých autorů obsahoval chrám mnoho sloupů; v pozdějších popisech se často objevuje číslo 127 sloupů. Sloupy dosahovaly významné výšky (v tradičních textech se uvádí přibližně 18 metrů) a interiér byl plný soch a dárků od věřících.
Rozměry chrámu se v literatuře liší podle pramenů a stavebních fází, běžně uváděné orientační údaje jsou v řádu stovek čtverečních metrů—jednalo se o budovu výrazně větší než běžné řecké chrámy.
Kultní socha a výzdoba
Ústředním prvkem byl kultovní obraz bohyně Artemidy (tzv. Artemis Ephesia). Socha měla charakteristické a neobvyklé atributy: byla silně zdobená, s množstvím předmětů zavěšených na hrudi a s řadou symbolů, které vědci interpretují různě (někdy se mluví o „mnohobrádé“ figuraci či o různých reliéfech a ozdobách připomínajících plody, medové úly nebo části obětovaných zvířat). Kultní socha byla považována za posvátnou a byla objektivem poutí a darů od měst a panovníků.
Zkáza a další osud
Chrám byl opakovaně poškozován požáry, pleněním i přírodními vlivy. V roce 262 n. l. byl významně poničen při vpádu Gótů; od té doby už nikdy nezískal původní rozměr a lesk. Postupně byly kamenné bloky a sloupoví použity jako stavební materiál pro jiné stavby v regionu, takže z původní monumentální hmoty zůstaly převážně základy a roztroušené fragmenty.
Archeologie a dnešní stav
Místo Artemidia leží poblíž moderního města Selçuk u Efesu. Výzkum a vykopávky v 19. století (například britský archeolog John Turtle Wood) vedly k obnovenému zájmu o lokalitu a k nalezení podzemních základů a fragmentů soch a reliéfů. Dnes jsou nálezy z Artemidia vystaveny v muzeích v Turecku a jinde v Evropě, některé fragmenty jsou také uchovány v muzeích, která se zabývají starořeckým uměním.
Na místě zůstaly především viditelné základy, kusy sloupů a architektonických ozdob; jako rekvizita návštěvník často vidí i některé rekonstruované prvky nebo jediný obnovený sloup označující půdorys někdejšího monumentu. Celý areál Efesu je dnes chráněn jako významná archeologická lokalita a patří mezi turisticky nejnavštěvovanější místa v západním Turecku.
Význam
Artemidin chrám nebyl jen architektonickou dominantou, ale i centrem náboženského a společenského života v Efesu. Jako jeden z sedmi divů starověkého světa se stal symbolem antické Velikosti a mistrného řemesla, jeho obraz a příběh ovlivnily umění a literaturu v pozdějších dobách. Díky archeologickým nálezům dnes poskytuje důležité informace o náboženských praktikách, kulturních výměnách a stavebních technikách starověkého Středomoří.
Pro zájemce o návštěvu: lokalita Efesu a okolní muzea (město Selçuk) nabízejí materiály a exponáty související s Artemidií, včetně kopií nebo fragmentů kultovní sochy a ukázek sochařské a architektonické výzdoby. Památka zůstává důležitou připomínkou antické historie a archeologického bádání.


