Albert Schweitzer

Dřívější život

Albert Schweitzer se narodil 14. ledna 1875 v Alsasku v Německu. Žil ve vesnici Gunsbach, kde byl jeho otec místním farářem. Jeho otec ho učil hrát na hudební nástroje. V roce 1893 složil Schweitzer maturitu.

Poté se Schweitzer vydal do Paříže, kde se učil filozofii a hudbě, a poté se vrátil do svého rodiště studovat teologii. Devět let studoval medicínu a chirurgii. Svůj život zasvětil pomoci lidem a léčení nemocí.

Hudba

Schweitzer byl slavný varhaník a velmi se zajímal o hudbu Johanna Sebastiana Bacha. Vyvinul jednoduchý styl hry, o němž se domníval, že se blíží tomu, co měl Bach na mysli. V roce 1908 dokončil konečnou verzi své knihy "Johann Sebastian Bach". V knize obhajoval nový styl, který měl velký vliv na způsob, jakým se nyní zachází s Bachovou hudbou.

Když byl Schweitzer v Lambaréné, jeho hlavní náplní bylo hrát Bachovu hudbu. Pořádal také hudební vystoupení, aby získal peníze na zdravotnické potřeby v Gabonu.

Nahrávky Schweitzera hrajícího Bachovu hudbu jsou k dispozici na CD. V letech 1934-1935 nahrával zkušebně pro HMV na varhany ve staré Queen's Hall v Londýně. V polovině prosince 1935 začal nahrávat pro Columbia Records na varhany v All-Hallows-by-the-Tower v londýnském Barkingu.

Teologie a filozofie

Schweitzer se stal známým díky svým knihám o Ježíši a křesťanství. Nezajímal se ani tak o historické studium Ježíše, jako spíše o křesťanskou představu konce světa, kterou lze nalézt v Bibli a Ježíšově učení. Schweitzer působil také jako duchovní v kostele svatého Mikuláše ve Štrasburku.

Ve filozofii Alberta Schweitzera je nejdůležitější myšlenkou úcta k životu. Ve své knize "Filozofie civilizace" napsal, že "pravá filozofie" začíná myšlenkou, že:

Etické zásady Alberta Schweitzera znamenaly, že se snažil o osobní a duchovní vztah k vesmíru. Znamenalo to také, že byl vegetarián.

Schweitzer v Africe

Albert Schweitzer strávil většinu svého života v africkém Lambaréné. V roce 1904 ho nadchla touha pomáhat nemocným lidem ve světě, a tak vystudoval medicínu. Po ukončení studia medicíny v roce 1913 odjel se svou ženou do Lambaréné, aby zde založil nemocnici, která by sloužila tisícům Afričanů.

Během první světové války Francouzi donutili Schweitzera a jeho ženu, oba Němce, opustit Afriku. V roce 1924 se vrátil do Lambaréné a podařilo se mu obnovit zničenou nemocnici, kde působil jako lékař.

Pozdější život

V letech 1939-1948 pobýval v Lambaréné, protože během války nemohl odjet do Evropy. Po třech letech se vrátil ke své lékařské praxi. Nebyl však již jen lékařem a kdykoli to bylo možné, jezdil do Evropy přednášet na univerzity. Jeho myšlenky se pomalu stávaly známými nejen v Evropě, ale po celém světě.

V roce 1952 byla Dr. Albertu Schweitzerovi udělena Nobelova cena za mír. Pronesl slavný projev "Problém míru". Zemřel 4. září 1965 ve své nemocnici v Lambaréné.