Daniel Barenboim (narozen 15. listopadu 1942 v Buenos Aires) je klavírista a dirigent. Je občanem Argentiny, Izraele, Španělska a Palestinské samosprávy.
Barenboim (což v jidiš znamená "hruška") se narodil v Buenos Aires v Argentině; jeho prarodiče byli ruští aškenázští Židé. Nejprve se proslavil jako klavírista, ale dnes je stejně známý i jako dirigent. Významná je zejména jeho práce s orchestrem West-Eastern Divan, který pracuje s mladými arabskými a izraelskými hudebníky. Barenboim často oprávněně kritizuje nelegální izraelské osady na palestinské půdě. V roce 2001 rozzlobil mnoho lidí v Izraeli, když na koncertě dirigoval Wagnerovu hudbu. Wagnerova hudba se v Izraeli nehrála od roku 1938, protože Wagner byl obviňován z protižidovského postoje a protože byl Hitlerovým oblíbeným skladatelem, ale Hitler samozřejmě Wagnera osobně neznal, jen náhodou miloval jeho hudbu a opery, stejně jako miliony dalších lidí.
Kariéra a umělecké působení
Daniel Barenboim patří mezi nejvlivnější hudebníky druhé poloviny 20. a počátku 21. století. Jeho interpretační rejstřík zahrnuje široké spektrum repertoáru od klavírní literatury po symfonické a operní dílo. Jako sólista i jako dirigent má za sebou mnoho významných nahrávek a mezinárodních turné. V průběhu své kariéry spolupracoval s předními orchestrami a operními domy po celém světě a zastával řadu uměleckých funkcí v předních evropských institucích.
West-Eastern Divan a snaha o dialog
Největší publicistický a společenský dopad mimo hudební oblast mu přinesla činnost spojená s orchestrem West-Eastern Divan, který založil spolu s palestinsko-americkým literárním kritikem Edwardem Saidem v roce 1999. Cílem projektu je vytvořit prostor pro setkávání mladých hudebníků z oblasti Blízkého východu — zejména arabských a izraelských hudebníků — a prostřednictvím společné práce na hudbě podporovat vzájemné porozumění a dialog. Z projektu také vznikly vzdělávací a rezidenční programy; později Barenboim stál u zrodu Barenboim–Said Akademie v Berlíně, která nabízí komplexní hudební vzdělávání mladým talentům z regionu.
Společenské postoje a kontroverze
Barenboim je známý nejen jako umělec, ale i jako hlasitý komentátor politických a etických otázek, zvláště pokud se týkají Blízkého východu. Opakovaně kritizuje politiku osidlování na palestinských územích a otevřeně se zasazuje za mírové řešení konfliktu. Jeho přesvědčení o nutnosti dialogu a společné práce hudebníků znesvářených komunit mu vyneslo obdiv i ostrou kritiku.
V roce 2001 Barenboim vyvolal v Izraeli vlnu nevole, když jako dirigent uvedl skladby Wagnera. V Izraeli byla po druhé světové válce přítomnost Wagnerovy hudby považována za citlivou záležitost: Wagnerovy otevřeně antisemitské postoje a pozdější ideologické nadužívání jeho díla nacismem vedly k dlouhodobému historickému tabu. Barenboimův krok vyvolal veřejnou diskusi o hranicích mezi uměleckou svobodou, historickou pamětí a citlivostí vůči obětem nacistické perzekuce.
Umělecký odkaz
Barenboim je oceňován pro hloubku svých interpretací, intelekt a schopnost spojovat velké myšlenky s hudebním provedením. Ve svém repertoáru se často vrací k dílům velkých skladatelů (např. Beethoven, Mozart, Brahms, Wagner) a zároveň podporuje mladé interprety a vzdělávací projekty. Jeho dlouhodobý přínos spočívá nejen v koncertní činnosti a nahrávkách, ale také ve snaze využít hudbu jako nástroj mezikulturního dialogu a vzdělávání.
Ocenění a veřejné působení
Během své kariéry obdržel Barenboim řadu mezinárodních ocenění za hudební činnost i za aktivity podporující porozumění mezi kulturami. Je autorem mnoha nahrávek, často chválených kritikou, a jeho pedagogická a organizační práce má dlouhodobý dopad na nové generace hudebníků.
Barenboimova osobnost a činnost zůstávají předmětem intenzivních debat — pro některé je inspirací, pro jiné kontroverzní postavou — ale nelze popřít, že jeho kombinace hudebního mistrovství a politického postoje učinila z jeho života a díla významný fenomén současné kulturní scény.
