Když Spojené státy vstoupily do první světové války, neměly příliš dobré kulomety. Jedním z důvodů bylo, že neexistovala vojenská doktrína pro jejich používání. USA vyhlásily válku Německu 6. dubna 1917. V té době bylo velitelům sděleno, že USA mají pro vedení války pouze 670 kulometů M1909 Benet-Mercies, 282 kulometů M1904 Maxim a 158 kulometů Colt M1895. Po mnoha hádkách se rozhodli, že USA budou muset vybudovat další americké zbraně. Do té doby by však američtí vojáci museli brát to, co jim mohli dát Francouzi a Britové. Kulomety, které Američanům poskytli Francouzi, často nebyly příliš dobré. Střílely také jinými náboji, než jaké američtí vojáci obvykle používali. To znamenalo, že vojáci a kulometčíci museli dostat různé druhy nábojů.
Vývoj
V roce 1917, ještě před vstupem Spojených států do první světové války, přivezl John Browning do Washingtonu dvě zbraně: vodou chlazený kulomet (později pojmenovaný M1917 Browning machine gun) a automatickou pušku. Tehdy se tato automatická puška nazývala Browning Machine Rifle neboli BMR. Obě tyto zbraně střílely standardním americkým nábojem. John Browning uspořádal v Congress Heights ukázku těchto zbraní. Congress Heights se nachází nedaleko Washingtonu D.C. Dne 27. února 1917 Browning testoval automatickou pušku před 300 lidmi. Dav byl tak ohromen, že na zbraň okamžitě dostal zakázku. Rychle byla uvedena do provozu. Dále byl testován vodou chlazený kulomet.
Další testy proběhly pro zbrojíře americké armády ve Springfieldské zbrojovce v květnu 1917. Obě zbraně byly doporučeny k okamžitému zařazení do služby. Aby se BAR nezaměňoval se samopalem M1917, byl oficiálně pojmenován M1918 neboli Rifle, Caliber .30, Automatic, Browning, M1918. Dne 16. července 1917 bylo u společnosti Colt's Patent Firearms Manufacturing Company objednáno 12 000 kusů BAR. Ta směla BAR vyrábět na základě Browningových patentů (Browningův patent 1293022 vlastnila firma Colt). Colt však již vyráběl tolik zbraní, kolik jen mohl (protože vyráběl kulomet Vickers pro britskou armádu). Požádali proto armádu, aby chvíli počkala, protože otevírali novou továrnu v Meridenu ve státě Connecticut. Vzhledem k tomu, jak moc byla zbraň potřebná, byla žádost zamítnuta. Místo toho měla zbraně vyrábět společnost Winchester Repeating Arms Company (WRAC). Společnost Winchester se také podílela na konečné podobě modelu BAR.
Výroba modelu M1918
Vzhledem k tomu, že práce na zbrani začaly až v únoru 1918, spěchala firma Winchester s výrobou velkého množství pistolí BAR. Spěchali natolik, že prvních 1 800 zbraní bylo dodáno s chybami. Podle smlouvy s Winchesterem měli vyrobit 25 000 kusů BAR. Winchester vyráběl mnoho BARů do června 1918. V červenci už vyráběli 9 000 pistolí měsíčně.
Společnosti Colt a Marlin-Rockwell Corp. také začaly vyrábět BAR hned poté, co jich Winchester začal vyrábět velké množství. Marlin-Rockwell měl smlouvu na výrobu BARů pro belgickou vládu. Koupily továrnu Mayo Radiator Co. Využívali ji pouze k výrobě BAR. První BAR od firmy Marlin-Rockwell byl dodán 11. června 1918. Společnost nakonec začala vyrábět 200 BARů denně. V době podpisu příměří vyrobila firma Colt pouze 9 000 kusů BAR. Důvodem bylo zaneprázdnění jinými zakázkami. Dohromady tyto tři společnosti vyráběly 706 kusů BAR denně. Do konce první světové války dodaly všechny společnosti přibližně 52 000 kusů BAR. V letech 1918-1919 bylo vyrobeno 102 125 kusů BAR. Colt vyrobil 16 000, Winchester 47 123 a Marlin-Rockwell 39 002 BARů.
V červenci 1918 dorazil BAR do Francie. První jednotkou, která dostala BAR, byla 79. pěší divize americké armády. Ta je poprvé použila 13. září 1918. Přestože byl BAR zaveden až velmi pozdě, měl velký vliv na průběh války. Byl hojně používán během ofenzívy Meuse-Argonne. Na ostatní spojence udělal BAR dojem. Francie požádala o 15 000 BARů, aby jimi nahradila své Chauchaty.