Příměří v Compiègne (11. 11. 1918) – konec první světové války
Příměří v Compiègne (11.11.1918): historický okamžik v železničním vagonu ukončující první světovou válku — podepsáno Fochem a Erzbergerem.
Smlouva o příměří mezi Spojenci, kteří během první světové války bojovali proti Německu, a Německem byla podepsána 11. listopadu 1918 v železničním vagonu v Compiègnském lese a znamenala konec první světové války na západní frontě. Nejdůležitějšími osobami, které ji podepsaly, byli maršál Ferdinand Foch, vrchní velitel spojeneckých vojsk, a Matthias Erzberger, zástupce Německa.
Příměří bylo dohodnuto 11. listopadu v 5 hodin ráno a vstoupilo v platnost v 11 hodin pařížského času.
Úřadující německý velitel Paul von Hindenburg požádal 7. listopadu Ferdinanda Focha telegramem o schůzku. Byl pod tlakem hrozící revoluce v Berlíně, Mnichově a jinde v Německu.
Pozadí jednání
V závěru roku 1918 byla německá armáda vyčerpaná, domácí politická situace v Německu se hroutila a ustupující fronta již nedokázala odolat protiofenzívám spojenců. Po sérii porážek a vyjednávání s americkými, britskými a francouzskými představiteli požádal vrchní velení Německa o příměří, které by zastavilo boje a otevřelo cestu k mírovým jednáním. V Berlíně rostly stávky, povstání námořníků a další projevy nespokojenosti, které přiměly císařství ke kapitulaci moci.
Průběh jednání a podpis
Jednání probíhala v Compiègnském lese v malém železničním vagonu, který si vybral maršál Foch jako neutrální místo setkání. Německou delegaci vedl Matthias Erzberger; jednání byla rychlá, protože spojenci trvali na bezpodmínečném přerušení boje a na splnění konkrétních vojenských a logistických požadavků. Příměří bylo formálně podepsáno ráno 11. listopadu (hodina podpisu je uváděna v historických pramenech jako krátce po 5. hodině) a jeho ustanovení vstoupila v platnost o 11. hodině pařížského času, což vedlo k zastavení palby po celé západní frontě.
Hlavní body příměří
- Okamžité zastavení boje na západní frontě k 11. hodině 11. listopadu 1918.
- Stažení německých vojsk z obsazených území a jejich stažení za určité linie; zajištění evakuace vojenského materiálu a zajatců.
- Předání velkého množství munice, dělostřelectva, tanků a letadel spojencům.
- Umožnění navýšení spojenecké přítomnosti na strategických bodech (např. záložní mostní obsazení pohraničních území).
- Uvolnění válečných zajatců a umožnění humanitárních akcí a zásobování civilního obyvatelstva.
Důsledky a význam
Příměří v Compiègne ukončilo boje na západní frontě a fakticky skončilo první světovou válku, i když formální mírové ujednání – Versailleská smlouva – bylo podepsáno až v červnu 1919. Příměří mělo okamžité humanitární důsledky: zastavilo další masové ztráty, umožnilo repatriaci zajatců a otevřelo cestu k zásobování zemí postižených válkou. Na druhé straně byla německá společnost rozhořčena některými body ujednání a výsledkem bylo pociťované ponížení, které později využili extremisté včetně nacistů pro svou propagandu.
Paměť a symbolika
Podpis v Compiègne se stal silným symbolem konce „velké války“ a 11. listopad je v mnoha státech dnem vzpomínek a uctění veteránů. V meziválečném a poválečném období byla paměť na místo podpisu a samotný železniční vagon politicky zatížena: v roce 1940 byl vagon použit jako scéna, kde Německo donutilo poražené Francouze k podpisu kapitulace, a později byl odvezen do Německa. Po druhé světové válce se v Compiègne vybudovalo pietní místo připomínající původní událost.
Krátké shrnutí
11. listopadu 1918 představuje definitivní konec bojů na západní frontě první světové války. Příměří podepsané v Compiègne ukončilo krvavý konflikt, ale zároveň položilo základy pro následná mírová vyjednávání a dramatické politické změny v Evropě ve 20. století.
Tato fotografie byla pořízena po uzavření dohody o příměří, která ukončila první světovou válku.Jedná se o vlastní železniční vůz Ferdinanda Focha, který se nachází v lese Compiègne. Foch je druhý zprava.
Titulní strana New York Times v Den příměří 11. listopadu 1918.
Hlavní osoby
Na straně Spojenců se jednalo výhradně o vojenský personál:
- Francouzský maršál Ferdinand Foch, vrchní velitel spojeneckých sil.
- První námořní lord admirál Rosslyn Wemyss, britský zástupce
- Generál Maxime Weygand, náčelník Fochova štábu
Pro Německo:
- Matthias Erzberger, občanský politik;
- Hrabě Alfred von Oberndorff z ministerstva zahraničí;
- Generálmajor Detlev von Winterfeldt, armáda;
- Kapitán Ernst Vanselow, námořnictvo.
Generál Weygand a generál von Gruennel nejsou v (francouzském) dokumentu zmíněni.
Mír mezi Spojenci a Německem, který následoval po tomto příměří, byl uzavřen Versailleskou smlouvou v roce 1919.
Související stránky
Souřadnice: 49°25′38″N 2°54′23″E / 49.427361°N 2.906420°E / 49.427361; 2.906420
Otázky a odpovědi
Otázka: Co bylo příměří?
Odpověď: Příměří byla dohoda mezi Spojenci a Německem o ukončení bojů na západní frontě během první světové války.
Otázka: Kdy vstoupilo v platnost?
Odpověď: Příměří vstoupilo v platnost 11. listopadu 1918 v 11 hodin pařížského času.
Otázka: Kdo byly nejdůležitější osoby, které ji podepsaly?
Odpověď: Nejdůležitějšími osobami, které ho podepsaly, byli maršál Ferdinand Foch, vrchní velitel spojeneckých sil, a Matthias Erzberger, zástupce Německa.
Otázka: Kde byla podepsána?
Odpověď: Byla podepsána v železničním vagonu v Compiègnském lese.
Otázka: Jaké byly některé její podmínky?
Odpověď: Mezi její podmínky patřilo ukončení válečných akcí, stažení německých sil za Rýn, obsazení Porýní a předmostí dále na východě Spojenci, odevzdání letadel, válečných lodí a vojenského materiálu, propuštění spojeneckých válečných zajatců a internovaných civilistů, případné vyplacení reparací Německem spojeneckým zemím za škody způsobené první světovou válkou , nepropuštění německých zajatců a neuvolnění námořní blokády proti Německu.
Otázka: Jak dlouho trvalo, než bylo dosaženo úplného urovnání?
Odpověď: Úplné urovnání trvalo mnohem déle, než bylo dohodnuto příměří.
Otázka: Kdy vstoupila Versailleská smlouva v platnost?
Odpověď: Versailleská smlouva vstoupila v platnost 10. ledna 1920.
Vyhledávání