Radovan Karadžić (srbská cyrilice: Narodil se 19. června 1945 v Petnjici, Černá Hora, Jugoslávie) byl bosenským a hercegovským politikem. Měl na starosti část bosenské genocidy. V letech 1995-2008 byl na útěku. Zatčen byl 21. července 2008 v Srbsku. V roce 2016 byl odsouzen za válečné zločiny.
Život a předválečná kariéra
Radovan Karadžić vystudoval medicínu se specializací na psychiatrii a v 70. a 80. letech pracoval jako psychiatr v Sarajevu. Byl rovněž autorem veršů a přispíval do kulturních časopisů. Do politiky vstoupil koncem 80. let, kdy se stal jedním ze zakladatelů a předních představitelů Strany demokratické strany (SDS) bosenských Srbů. V roce 1992 byl zvolen prvním prezidentem samostatně vyhlášené entity Republika Srpska.
Role během války v Bosně (1992–1995)
Jako politický a faktický vůdce bosenských Srbů měl Karadžić zásadní vliv na vedení a strategii během války v Bosně a Hercegovině. Pod jeho vedením probíhaly operace, které mezinárodní soudy později označily za systematické cílení na civilní obyvatelstvo, včetně obléhání Sarajeva a kampaní, kterým předcházelo násilné vysídlení (etnické čistky) v mnoha oblastech. Nejznámějším zločinem spáchaným v této době je masakr ve Srebrenici v červenci 1995, kde bylo zavražděno asi 8 000 bosňáckých mužů a chlapců; mezinárodní soudy tento čin označily za genocidu.
Stíhání, útěk a zatčení
V červenci 1995 podal Mezinárodní trestní tribunál pro bývalou Jugoslávii (ICTY) obvinění proti Karadžićovi za genocidu, válečné zločiny a zločiny proti lidskosti. Po vydání zatykače se skrýval a v letech 1995–2008 žil mimo dohled mezinárodních orgánů, částečně pod falešným jménem. Dne 21. července 2008 byl zatčen v Srbsku a vzápětí převezen do Haagu, kde byl držen v souvislosti s probíhajícím soudním řízením.
Proces a rozsudky
Proces před ICTY začal formálně v roce 2009. V březnu 2016 ho soudní senát prvostupňového soudu shledal vinným v řadě bodů obžaloby, včetně genocidy (konkrétně za události ve Srebrenici), zločinů proti lidskosti a válečných zločinů, a vynesl trest 40 let odnětí svobody. Rozsudek byl významný tím, že potvrdil odpovědnost politického vedení bosenských Srbů za některé z nejzávažnějších zločinů během konfliktu.
Na následnou odvolací instanci (Mechanism for International Criminal Tribunals – MICT, nástupnický orgán ICTY) podaly obě strany odvolání. V březnu 2019 odvolací senát potvrdil většinu jeho odsouzení, současně některé náležitosti upravil, a trest byl nakonec za zpřísnění prodloužen na doživotí.
Důsledky a dědictví
- Právní význam: Případ Karadžiće je jedním z nejvýznamnějších procesů mezinárodního práva za účasti jednotlivého politického představitele a přispěl k precedentům v oblasti stíhání za genocidu a zločiny proti lidskosti.
- Oběti a paměť: Rozsudky potvrdily utrpení tisíců obětí a jsou důležitou součástí snahy o vyrovnání se s minulostí a o hledání spravedlnosti pro pozůstalé.
- Sociální a politické důsledky: V regionech bývalé Jugoslávie (zejména v části Bosny a Hercegoviny) zůstává postava Karadžiće rozporuplná: zatímco mezinárodní společenství a velká část světa ho vnímá jako odpovědného za závažné zločiny, část srbské veřejnosti a politických kruhů jej dodnes obhajuje či idealizuje. To komplikuje proces smíření a vzpomínání na oběti.
Současný stav
Po právních řízeních a potvrzení trestu vykonává Radovan Karadžić uložený trest odnětí svobody v zařízení určeném Mechanismem pro provádění rozhodnutí. Jeho případ nadále slouží jako důležité připomenutí odpovědnosti politických vůdců za činy spáchané v obdobích ozbrojených konfliktů.
Pro další podrobnosti o procesu, jednotlivých obviněních a rozsudcích je možné vyhledat oficiální tiskové zprávy ICTY/MICT a dokumentaci mezinárodních soudů, případně odborné analýzy historiků a právníků zabývajících se konfliktem v Bosně a Hercegovině.
