Rozptyl semen

Mechanický rozptyl

Rozptyl větrem

Důležitým detailem pro semena rozptylovaná větrem je, že jsou velmi lehká. Musí se snadno vznášet ve větru, jinak spadne přímo na zem. Na vrcholu některých semen, například semen mléče a pampelišky, jsou "padáky". Některá semena jsou velmi malá a lehká, téměř jako prach. Taková jsou semena orchidejí a máku. Semena máku jsou uvnitř malé tobolky, která má nahoře malé otvory. Za větrného dne se maková tobolka kýve ze strany na stranu a vytřásá drobná semínka okénky jako slánka.

Dalším druhem ovoce, které může být roznášeno větrem, jsou plody javoru. Javor má malé schizokarpy, což jsou oboustranné okřídlené plody. Říká se jim také samary. Jejich lehkost a "křídla" jim pomáhají udržet se ve vzduchu, dokud nedosáhnou nového místa s dostatkem půdy. Samary mají také jilmy a břízy.

Výbušná akce

Některé plody mohou po dozrání vyvrhnout (vyhodit) svá semena. Jedná se o typ rychlého pohybu rostlin, kdy je plod vyvržen z malého "stroje".

Lusky hrachu se často rozptylují mechanicky. Když jsou semena hotová, lusk uschne. Při schnutí lusku schne vnitřek lusku rychleji než vnějšek. To způsobí, že se lusk uvnitř zkroutí, náhle se prudce rozpůlí a stočí se do malé spirály. Při tomto svinutí se semena rozletí z lusku na všechny strany.

Netýkavka žláznatá (Impatiens) - nazývaná "dotyková netýkavka" nebo "drahokamový plevel" - je velký rod kvetoucích rostlin. Když jsou semena zralá a připravená, ze sušených plodů se stává spoušť. Když se rostliny dotkne zvíře nebo člověk, praskne a rozprašuje semena všude kolem. Pokud je půda mokrá, mohou semena vyklíčit přímo na místě, kam dopadnou; mohou se také přilepit na tvora, který způsobil, že tobolka praskla. Díky tomu mohou být přenesena na nové místo.

Fialky a koníci používají také mechanický rozptyl. Když jsou semena připravena, otevřou se hlasitým zvukem "POP!". Mechanický rozptyl využívá i další plod zvaný stříkající okurka. Existují stovky dalších plodů, které využívají mechanický rozptyl.

Rozptyl vody

Tyto rostliny obvykle rostou v blízkosti vody. Jakmile semeno spadne do vody, může být přenášeno na dlouhou vzdálenost, než najde místo, kde vyroste.

Dobrým příkladem je leknín. Nádherné květy leknínů vytvářejí plody, které se nějakou dobu vznášejí ve vodě a pak klesají ke dnu, aby zakořenily na dně rybníka. Semena leknínu se mohou ve vodě rozptýlit a vyklíčit.

Také palma, která roste v blízkosti vody, roznáší svá semena pomocí vody. Silné oceánské proudy, které spojují kontinenty, přenášejí semena palmy, nazývaná kokosové ořechy, do jejich nového domova.

Mangrovník žije přímo ve vodě. Jejich semena padají ze stromu a zakoření, jakmile se dotknou půdy. Pokud je hodně vody, mohou být odnesena daleko.

Většina ořechů, jako jsou žaludy, vlašské ořechy a pekanové ořechy, se šíří vodou i zvířaty. Vodou se šíří hlavně v době povodní nebo pokud jejich rostliny rostou v blízkosti řeky nebo potoka. Mnoho ořešáků roste v blízkosti míst, která jsou často zaplavována. Ačkoli je voda pro ořešáky důležitá, není tak důležitá jako pro jiné rostliny, protože mnoho stromů má kořeny, které mohou růst daleko od stromu, aby našly dobrou půdu a vodu.

"Padáky" na vrcholu pampelišky jim pomáhají být unášeny větrem.


Palmy používají vodu k rozptýlení svých kokosových ořechů.

Rozptyl zvířat

Zvířata roznášejí semena několika způsoby. Jedním z příkladů jsou otýpky, které se vám při chůzi po travnatých polích přilepí na ponožky a kalhoty. Mateřská rostlina vytváří z květu malé ostnaté otýpky. Tyto otýpky jsou buď z rostliny vyvrženy na zem, nebo zůstanou na rostlině, dokud se kolemjdoucímu zvířeti (nebo člověku) nedostanou do srsti, peří nebo ponožek. Pak je otrhanec přenesen na nové místo, kde se ho zvířata obvykle snaží dostat dolů sama. Zvířata otýpky okusují, škrábou nebo klovou, aby se jich zbavila. Oddenek je pak upuštěn na zem, daleko od mateřské rostliny. Mnoho semen trav má povrch, na kterém se zachytí procházející živočichové. Například tráva kopinatá má špičaté hroty, které se mohou zachytit o procházející zvířata nebo je silný vítr odnese na nové místo.

Dalším způsobem, jak mohou zvířata pomáhat při šíření semen, je, že je sama vysévají. Zvířata, jako jsou myši, veverky a sojkovití ptáci, sbírají na jaře a v létě plody a ořechy a ukládají je na nadcházející zimu. Mnohdy si tyto plody a ořechy schovávají tak, že je zahrabávají do země - často více, než potřebují. Když si přijdou pro plody a ořechy, nechají jich několik zahrabaných. Z těch, které zůstanou zakopané, se stanou rostliny.

Semena se často rozptylují v trusu (bobcích). Zvířata polykají plody (včetně semen): měkké plody stráví, ale semena se dostanou ven s jejich trusem. V některých deštných pralesích je téměř 90 % druhů stromů roznášeno zvířaty. Zvířata jako netopýři - například kaloň krátkoocasý v Jižní Americe - mohou za jednu noc rozptýlit až 60 000 semen.

Podívejte se na špičaté "háčky" na otřepu.


Tento zpěvný pták se živí bobulemi, ale semena nestráví. Ta se dostanou ven s trusem ptáka.