Spodní křída je první geologickou epochou křídy. Začala před 145 miliony let a skončila před 100,5 miliony let. Spodní křída zahrnuje několik stratigrafických stupňů (od nejstaršího k nejmladšímu): berriasian, valanginian, hauterivian, barremian, aptian a albian, které společně pokrývají období přibližně 44,5 milionu let.

Stratigrafie a rozdělení

Spodní křída se dělí na řadu regionálních formací a litofacií, podle prostředí usazování i podle biostratigrafických vodítek (zejména amonitů a mikrofosilií). V mezinárodním měřítku je rozčlenění do jednotlivých stupňů stanoveno Mezinárodní komisí pro stratigrafii. Pro lokality v západní Evropě se často užívají tradiční názvy a jednotky, které odrážejí místní podmínky usazování.

Litologie a příklady v Anglii (typová oblast)

Spodní křída se v terénu projevuje různorodými horninami od sladkovodních písků a jílů až po námořní pískovce a hlinité souvrství. Typickým příkladem je oblast jižní Anglie, kde byly ve skalních výchozech dobře popsány dvě hlavní skupiny sedimentů, které odrážejí změnu mořské hladiny:

  • Spodní, wealdenské vrstvy, které se ukládaly ve sladkovodních nebo brakických podmínkách. Písky pocházely ze záplavové oblasti obrovské tropické řeky. Jíly souvisely s pobřežními a lagunovými nížinami.
  • Horní část, Greensands, olivově zelený pískovec usazený v moři, a Gault Clay, útvar tuhého modrého jílu usazeného v klidném, poměrně hlubokovodním mořském prostředí. Tato souvrství často překrývají formaci Lower Greensand.

Mořská hladina a paleogeografie

Dvě výše popsané části dobře ilustrují změny hladiny moře během spodní křídy. V wealdenu byla hladina moře relativně nízká a jižní Anglie fungovala jako rozsáhlá tropická říční delta, s početnými inundacemi a sladkovodními jezery. Později, v době ukládání greensandů, se oblast nacházela blízko pobřeží a záznamy ukazují přechod k mělkému moři. Ve svrchní křídě (později než spodní křída) se usazeniny ukládaly v ještě hlubších vodách na tehdejším kontinentálním šelfu, přičemž celkově během křídy proběhla významná mořská transgrese — hladina moře dosáhla v druhohorách jedné z nejvyšších úrovní v historii Země.

Klima a život

Klima ve spodní křídě bylo obecně teplé a vlhké, globálně se uplatňoval tzv. křídový teplý režim (greenhouse). Pokračovalo rozpínání moří a rozpad superkontinentu, což ovlivnilo proudění oceánů i klima.

Biologicky byla spodní křída obdobím významných změn a radiačního rozvoje mnoha skupin:

  • Amoniti a belemniti sloužili jako důležití biostratigrafičtí průvodci.
  • Dinosauři byli běžní na souši — v Evropě i dalších oblastech se v tomto čase objevují známí zástupci, jako jsou hadrosauři, iguanodonti, sauropodi nebo theropodi. V některých lokalitách jsou zachované také stopy a kosterní nálezy.
  • V mořích žily plesiosauři, mosasauři (ač jejich rozmach nastal spíše později) a další mořští plazi; klesal počet ichthyosaurů.
  • Rostlinstvo zaznamenalo první rozsáhlejší rozšíření kvetoucích rostlin (angiosperm), které se začaly prosazovat v rostlinných společenstvech.
  • Mikrofosilie (foraminifery, dinoflagelátní cysty, mikrofossilní křídová nannoplankton) jsou klíčové pro paleoenvironmentální rekonstrukce a přesné stáří.

Geologický a tektonický kontext

Spodní křída probíhala v době intenzivního rozpadu Pangea a začátku rozsáhlejšího otevírání Atlantského oceánu. Tectonické posuny a změny mořské hladiny vedly k vytvoření nových mořských zálivů a pánví, kde se ukládaly charakteristické křídové sedimeny.

Význam a využití

Studium spodní křídy je důležité pro pochopení evolučních událostí (např. šíření angiosperm), změn klimatu a mořské hladiny během druhohor a pro praktické aplikace — lépe vymezené formace slouží při těžbě nerostných surovin či při geologickém mapování. V Anglii jsou spodnokřídová souvrství dobře dostupná a slouží jako typové lokality pro mezinárodní korelace.

Celkově představuje spodní křída obdobně důležité a dynamické období Země s výraznými změnami v krajině, klimatu i živé přírodě, které připravily podmínky pro další vývoj ve svrchní křídě.