Semeno

Vývoj ze semene

Semínko, i když není aktivní, je malá živá bytost. Obsahuje zárodek budoucí rostliny, který se nemění ani nevyvíjí: je v klidovém stavu. Obecně se má za to, že semeno "spí", dokud nedostane to, co potřebuje, aby se probudilo. To není správné. Různá semena mají různé návyky, nepochybně přizpůsobené svému prostředí. U semen existují různé druhy klidových stadií:

1. Dormance semen: znamená, že se semena po určitou dobu nevyvíjejí, i když jsou k tomu vhodné podmínky.^p98 Opožděné klíčení (vývoj) poskytuje čas na šíření. Uvnitř semene probíhají změny, které dříve či později způsobí, že semeno vyklíčí. Podrobnosti se u jednotlivých druhů velmi liší.

2. Hibernace semen: semena neklíčí, protože nemají vhodné podmínky. Růst je vyvolán určitými událostmi v prostředí. Podrobnosti o spouštěcích událostech jsou známy u některých, ale ne u všech semen. Příkladem jsou déšť, požár, teplota půdy. Mnoho semen vyklíčí až poté, co je sežere a projdou trávicím traktem nějakého živočicha. To je také způsob šíření.

Když semínko vyklíčí ("probudí se"), začne z něj vyrůstat malá rostlinka zvaná semenáček. Ta využívá měkkou dužnatou hmotu uvnitř semínka jako zdroj živin (potravy), dokud není připravena vytvářet si potravu sama pomocí slunečního světla, vody a vzduchu.

Většina semen klíčí pod zemí, kde není sluneční světlo. Rostlina několik dní nebo týdnů nepotřebuje živiny v půdě, protože semeno má vše, co potřebuje k růstu. Později však začne potřebovat sluneční světlo. Pokud je sluneční světlo k dispozici, rostlina ho využije ke zdravému růstu. Pokud světlo není, rostlina ještě nějakou dobu poroste, ale její plastidy nedozrají: chlorofyl se nezelená. Pokud rostlina nemá dostatek světla, nakonec odumře. Potřebuje světlo, aby si mohla vyrobit potravu, až jí dojdou zásoby v semenech.

• Nejstarší semeno datované uhlíkem 14, z něhož vyrostla rostlina, bylo semeno judské datlové palmy staré asi 2 000 let, nalezené při vykopávkách v paláci Heroda Velikého na Masadě v Izraeli. Vyklíčilo v roce 2005.
• Největší semena produkuje kokosová palma Lodoicea maldivica neboli "dvojitá kokosová palma". Celý plod může vážit až 23 kilogramů a obvykle obsahuje jediné semeno.

Původ a vývoj

Semena jsou důležitým prvkem v rozmnožování a šíření jehličnanů a kvetoucích rostlin. Rostliny, jako jsou mechy, játrovky a kapradiny, semena nemají a ke svému šíření používají nechráněné výtrusy a jiné metody. Před obdobím svrchního devonu se suchozemské rostliny, jako jsou moderní kapradiny, rozmnožovaly vysíláním výtrusů do vzduchu. Výtrusy dopadaly na zem a stávaly se novými rostlinami pouze za příznivých podmínek. Výtrusy mají málo zásobní potravy a mohou to být spíše jen jednotlivé buňky než zárodky.

Vývoj semen změnil životní cyklus rostlin tím, že je zbavil potřeby vnější vody pro pohlavní rozmnožování a poskytl ochranu a živiny vyvíjejícímu se zárodku. Tyto funkce umožnily rostlinám expandovat mimo bezprostřední okolí vodních zdrojů. Byly schopny využívat sušší a hornatější prostředí. ^p92úspěch semenných rostlin v důležitých biologických nikách na souši, od lesů po pastviny v horkém i chladném podnebí. Dnešní semenné rostliny jsou lipnicovité (Gymnosperm) s nahými semeny a krytosemenné (Angiosperm) s krytými semeny, obvykle plody.

První pravá semena pocházejí ze svrchního devonu před 370-354 miliony let, což je pravděpodobně místo jejich první evoluční radiace. Nejstarší stromy produkující semena byly v lesích karbonského období. ^p112Semenné rostliny se postupně staly jedním z nejdůležitějších prvků téměř všech ekosystémů.