Čínské znaky jsou typem logogramu, což jsou písemné symboly, které představují slova namísto zvuků. Většina dřívějších čínských znaků byly piktogramy, což jsou jednoduché obrázky používané k označení nějaké věci nebo myšlenky. Dnes je jen velmi málo moderních čínských znaků čistými piktogramy, ale jsou kombinací dvou nebo více jednoduchých znaků, známých také jako radikály. Ačkoli mnoho radikálů a znaků ukazuje význam slova, ne všechny tomuto popisu přesně odpovídají. Někdy radikál nebo dokonce celý znak sám o sobě napovídá o výslovnosti slova, nikoli o jeho významu.
Pro lepší vysvětlení různých účelů a typů existujících čínských znaků rozdělili čínští učenci čínské znaky do šesti kategorií známých jako liushu (六书 / 六書), v doslovném překladu šest knih. Jedná se o šest typů čínských znaků:
- Piktogramy, xiàng xÍng (象形): znaky, které používají jednoduchý obrázek nebo jeden radikál a které přímo představují konkrétní podstatná jména, jako jsou osoby, místa a věci. Mezi příklady patří např:
| Čínský znak (tradiční/ zjednodušeně) | Pīnyīn (Mandarínská čínština) výslovnost) | Význam | Vypadá to, že |
| shān | hora | 3 vrcholy |
| rén | osoba/lidé/lidstvo | tvor stojící na dvou nohách |
| kŏu | ústa | otevřená ústa |
| dāo | meč/nůž | čepel |
| mù | dřevo | strom |
| 日 | rì | slunce/den | slunce s mrakem uprostřed |
| yuè | měsíc/měsíc | stejně jako 日, ale ve tvaru půlměsíce. |
| nǚ | žena/dívka/žena | osoba s velkými prsy |
| zi/zĭ | dítě | dítě zabalené do deky |
| 馬 / 马 | mǎ | kůň | kůň s hlavou, hřívou, tělem, ocasem a 4 nohama. |
| 鳥 / 鸟 | niǎo | pták | tvor s hlavou a křídly s peřím. |
| mù | oko | oko se dvěma víčky |
| shuǐ | voda | tři proudy vody |
| Čínský znak (tradiční/ zjednodušeně) | Pīnyīn (Mandarínská čínština) výslovnost) | Význam | Vypadá to, že |
| yī | jeden | 1 řádek |
| èr | dva | 2 řádky |
| sān | tři | 3 řádky |
| dà | velký/velký/skvělý | osoba 人 držící ruce co nejvíc doširoka. |
| tiān | nebe/obloha/den | jako 大, ale o řádek výše, takže největší z velkých |
| xiǎo | malý/malý | prsty držící jehlu |
| shàng | nahoru/nad/předchozí | stonek a list rostliny nad zemí. |
| xià | dolů/pod/následující | kořeny rostliny |
| 本 | běn | root | strom 木 s kořeny pod zemí |
| mò | apex | strom 木 s jedním řádkem navíc na vrcholu, takže úplný vrchol |
- Složité ideogramy, huì yì (会意), neboli znaky, které používají více než jeden radikál k vyjádření složitějších myšlenek nebo abstrakcí. Příklady zahrnují:
| Čínský znak (tradiční/ zjednodušeně) | Pīnyīn (Mandarínská čínština) výslovnost) | Význam | Vypadá to, že |
| míng | bright/light/tomorrow | slunce 日 a měsíc 月 vedle sebe, což znamená, že zítřek nastane po přechodu slunce a měsíce. |
| hǎo | dobré | žena 女 a dítě 子 vedle sebe, což znamená, že žena s dítětem je dobrá. |
| xiū | odpočinek | osoba 亻(人) vedle stromu 木 |
| lín | lesy | dva stromy 木 vedle sebe |
| sēn | les | tři stromy 木 vedle sebe |
- Fonetické výpůjčky, jiǎ jiè (假借), neboli znaky, které si vypůjčují radikál z jiných znaků, protože zní podobně, nikoli proto, že mají stejný význam. Říká se jim rebusy, neboli obrázky/písmena/číslice/symboly, které se používají k vyjádření slova se stejnou výslovností. Například někdo napíše větu "Uvidíme se dnes večer" jako "⊙ L C U 2nite". Někdy se pro původní slovo vytvoří nový znak, aby nedošlo k záměně různých slov.
| Čínský znak (tradiční/ zjednodušeně) | Slovo Rebus (Mandarínská čínština) výslovnost) | Původní slovo | Nový znak pro původní slovo |
| 來/来 | lái "přijít" | lai "pšenice" | 麥/麦 mài |
| sì "čtyři" | sī "nosní dírky" | 泗, může také znamenat "hlen/smrkání". |
| běi "sever" | bèi "záda (těla)" | |
| yào "chtít" | yāo "pas" | |
| shǎo "málo/malý" | shā "písek" | 沙 a 砂 |
| yŏng "navždy/věčnost" | yŏng "plavat" | |
Příkladem slov s fonetickými znaky, která jsou v dnešním světě běžná, jsou názvy zemí, například Kanada, která se v čínštině vyslovuje Jiānádà (加拿大). Zatímco třetí znak 大 dà, který má význam "velký/velký/velká", zřejmě dobře vystihuje Kanadu, protože se jedná o velkou zemi, první dva znaky 加 jiā, který znamená "přidat", a 拿 ná, který znamená "vzít", nemají ke Kanadě žádný zřejmý vztah. Lze tedy s jistotou říci, že tyto znaky byly vybrány pouze proto, že výslovnost jednotlivých znaků zní podobně jako slabiky anglického názvu země.
- Sémanticko-fonetické složeniny, xíng shēng (形声), jsou znaky, které mají alespoň jeden radikál, který naznačuje význam slova, a alespoň jeden radikál, který naznačuje výslovnost slova. Většina čínských znaků je tohoto typu. Například znak 媽 / 妈 mā znamená matka a tento znak se skládá ze dvou radikálů 女 a 馬 / 马. Sémantický radikál 女 znamená žena / žena / dívka, protože význam slova souvisí s tímto radikálem, a přestože význam fonetického radikálu 馬 / 马 mǎ má s významem slova jen málo společného, pokud vůbec nějaký má, zní podobně jako slovo 媽 / 妈 mā， takže se používá, aby si čtenář lépe zapamatoval výslovnost slova. Mezi další příklady patří např:
| Čínský znak (tradiční/ zjednodušeně) | Pīnyīn (Mandarínská čínština) výslovnost) | Význam | Sémantický radikál | Fonetický radikál (význam) |
| qīng | přehledně | 氵(水) voda | 青 qīng (zelenomodrý) |
| jīng | oko | 目eye | 青 qīng (zelenomodrý) |
| cài | zeleninový/potravinový pokrm | 艹 (艸) tráva/rostlina | 采 cǎi (sklizeň) |
| mù | umýt se | 氵(水) voda | 木 mù (dřevo) |
| lín | nalít | 氵(水) voda | 林 lín (les) |
| 嗎 / 吗 | ma | značka otázky ano-ne (slovo, které ukončuje větu otázky ano-ne) | 口 ústa (interjekce a částice mají často tento radikál) | 馬/马 mǎ (kůň) |
- Transformované příbuzné znaky, zhuan zhu (转注), neboli znaky, které byly dříve různými způsoby zápisu jiných znaků, ale později získaly jiný význam.
| Příbuzné slovo | Původní slovo | Nová výslovnost a význam příbuzného slova |
| 老 lăo "starý" | kào "test, zkouška" |
Nikdo přesně neví, kolik čínských znaků existuje, ale největší čínské slovníky uvádějí asi padesát tisíc znaků, i když většina z nich jsou jen varianty jiných znaků, které se vyskytují ve velmi starých textech. Například znak 回 (huí) byl zapsán také jako varianta znaků 迴，廻，囬，逥，廽，a 囘, ačkoli většina Číňanů zná a používá pouze variantu 回. Studie v Číně ukazují, že v každodenním životě se běžně používají tři až čtyři tisíce znaků, takže lze s jistotou říci, že někdo potřebuje znát tři až čtyři tisíce znaků, aby byl funkčně gramotný v čínštině, nebo aby dokázal bez vážných problémů číst každodenní písmo.
Znaky jsou druhem grafického jazyka, který se výrazně liší od jazyků, které používají abecedu, jako je angličtina. Správný způsob, jak je rozlišit, je zapamatovat si strukturu a význam každého znaku, nikoli výslovnost, protože mezi významem a strukturou znaků existuje velmi úzký vztah. Příklad: 房(house)=户+方. 房 je tvarový výslovnostní znak. 户 znamená tvar a 方 výslovnost. 户 znamená "dveře". 房 znamená "člověk žije za dveřmi". Výslovnost 方 je fang a tón je 1 a s tónovou značkou se píše jako fāng. Výslovnost 房 je také fang, ale tón je 2, s tónovou značkou se píše jako fáng.
