Yamato kotoba

Jak psát yamato kotoba

Obvykle jsou slova s jedním kandži yamato kotoba, například katana (kandži: 刀, hiragana: かたな, význam: meč), sakana (kandži: 魚, hiragana: さかな, význam: ryba), kami (kandži: 紙, hiragana: (kandži: 山, hiragana: やま, význam: hora) te (kandži: 手, hiragana: て, význam: ruka) a oyogu (kandži a hiragana: 泳ぐ, pouze hiragana: およぐ, význam: plavat). Většina kandži (japonská verze čínských znaků) má dva různé druhy výslovnosti, on'jomi (výslovnost kandži převzatých z čínštiny) a kun'jomi (původní výslovnost japonských slov, která používají kandži). Slova Yamato kotoba používají kanji's kun'yomi.

Jelikož on'yomi vzniklo z čínských jednoslabičných slov (slova s jednou slabikou), jsou i sama o sobě jednoslabičná a stejně jako čínština mohou mít strukturu CV nebo CVC. Například on'yomi pro následující kandži 刀, 魚, 紙, 山, 手 a 泳 jsou tō, shi, san, shu a ei. Kun'yomi však může mít jednu nebo více slabik a tyto slabiky obvykle tvoří CV strukturu, jako výše uvedené příklady.

Vzhledem k tomu, že se v japonštině střídavě používají tři různé systémy psaní, lze i slovo yamato kotoba zapsat několika různými způsoby. Například slovo suši může být celé zapsáno v hiraganě jako すし, celé v katakaně jako スシ, v kandži jako 鮨 nebo 鮓, nebo v ateji (kandži používané pouze k zobrazení výslovnosti slova, nikoli jeho významu) jako 寿司 nebo 壽司.

Kandži obvykle ukazuje základní význam slova. Zatímco podstatná jména se obvykle píší pouze pomocí kandži, mohou být zapsána také v kaně, pokud se jedná o velmi běžná slova, jako je suši, nebo pokud jejich kandži není dobře známé, není součástí kandži jōyō (standardní seznam 1945 kandži, které by měli znát všichni dospělí Japonci) nebo je příliš obtížné si zapamatovat, jak se píše, jako je bara, jejíž kandži je 薔薇, ale obvykle se píše pouze jako ばら v hiraganě nebo jako バラ v katakaně.

Japonci si také vymysleli mnoho vlastních kandži pro pojmenování věcí, které se vyskytují v Japonsku, ale ne v Číně (obvykle rostliny a zvířata). Tyto znaky se nazývají kokuji (kandži: 国字, hiragana: こくじ), což znamená "národní znaky", nebo wasei-kanji (kandži: 和製漢字, hiragana: わせいかんじ), což znamená "čínské znaky vyrobené v Japonsku". Mezi kókudži patří názvy ryb jako iwaši (kandži: 鰯, hiragana: いわし, význam: sardinka), tara (kandži: 鱈, hiragana: たら, význam: treska) a kisu (kandži: 鱚, hiragana: きす, význam: (kandži: 樫, hiragana: かし, význam: věčně zelený dub), sugi (kandži: 椙, hiragana: (kandži: 椛, hiragana: かば/もみじ, význam: bříza/javor) a kaba nebo momiji (kandži: 椛, hiragana: かば/もみじ, význam: bříza/javor). Většina kandži má pouze kun'yomi, protože se jedná o yamato kotoba, ale některá kandži mají také on'yomi, jako 働 (on'yomi: dō どう, kun'yomi: hatara(ku) はたら(く), význam: práce), a některá mají pouze on'yomi, jako 腺 (on'yomi: sen せん, význam: žláza).

Yamato kotoba části řeči

Ostatní obsahová slova, jako jsou slovesa, přídavná jména a příslovce, se obvykle zapisují kombinací kandži a hiragany, přičemž kořen slova je zapsán kandži a skloňovací morfémy (části slova, které nemění hlavní význam kořene slova) jsou zapsány hiraganou. Například původní japonské sloveso s významem "plavat" je oyogu v prosté podobě, kde se píše jako 泳ぐ v kandži a hiraganě. Kandži 泳 ukazuje význam slovesa, zatímco ぐ (gu) jako ve slově oyo-gu ukazuje, že slovo je v prostém tvaru. Zdvořilostní tvar "plavat" je oyogimasu, který se píše jako 泳ぎます v kandži a hiraganě. Opět má stejné kandži, ale končí jinými slabikami ぎます (gi-ma-su) jako ve slově oyo-gimasu, aby se ukázalo, že slovo je ve zdvořilostním tvaru. Rodilá japonská přídavná jména obvykle končí slabikou い (-i), jako například slovo hayai (kandži a hiragana: 速い, pouze hiragana: はやい, význam: rychlý), takai (kandži a hiragana: 高い, pouze hiragana: たかい, význam: vysoký, vysoký) a ookii (kandži a hiragana: (kandži a hiragana: 大きい, pouze hiragana: おおきい, význam: velký nebo velká), zatímco rodilá japonská příslovce jsou jednoduše přídavná jména, která končí na く (-ku), nikoli na い, jako například hayaku (kandži a hiragana: 速く, pouze hiragana: はやく, význam: rychle).

Podstatná jména založená na přídavných jménech končí na slabiku さ (-sa), jako například hayasa (kandži a hiragana: 速さ, pouze hiragana: はやさ, význam: rychlost), takasa (kandži a hiragana: (kandži a hiragana: 高さ, pouze hiragana: たかさ, význam: výška) a ookisa (kandži a hiragana: 大きさ, pouze hiragana: おおきさ, význam: velikost/velkost).

Někdy mohou být podstatná jména v japonštině zapsána pomocí více kandži. Obvykle se jedná o vlastní podstatná jména, jako jsou rodinná jména nebo názvy míst. Japonská rodinná jména se obvykle píší yamato kotoba, například Tanaka (kandži: 田中, hiragana: たなか), Yamamoto (kandži: 山本, hiragana: やまもと) a Kobayashi (kandži: 小林, hiragana: こばやし). Většina japonských názvů míst je také yamoto kotoba, například Ōsaka (kandži: 大阪, hiragana: おおさか), Ehime (kandži: 愛媛, hiragana: えひめ) a Hirošima (kandži: (kandži: 広島, hiragana: ひろしま), ačkoli existuje také spousta japonských míst s čínskými názvy, jako je Tókjó (kandži: 東京, hiragana: とうきょう), Mt. Fuji nebo Fuji-san (kandži: 富士山, hiragana:ふじさん) a Honšú (kandži: 本州, hiragana: ほんしゅう).

Zatímco kardinální čísla (čísla pro měření věcí) jsou v japonštině obvykle založena na čínských slovech, většina ordinálních čísel (čísla pro řazení věcí) a dokonce i některá slova pro měření používají původní japonská slova. V následující tabulce jsou vlevo uvedeny čínsko-japonské číslovky (japonská čísla založená na čínštině) a vpravo původní japonské číslovky.