Katakana
Katakana je japonské písmo používané pro zápis slov převzatých z jiných jazyků. Je čitelnější než kandži (obrázková metoda založená na čínských znacích). Jakmile se čtenář naučí 46 symbolů katakany, ví, jak je vyslovit.
Katakana i hiragana jsou slabikáře. V angličtině používáme písmena abecedy. Ve většině slov znamená každé písmeno určitý zvuk (foném). Ve slabikáři znamená každý symbol slabiku. Například: v angličtině píšeme "Wagamama": každé z osmi písmen označuje jednu hlásku: "W-a-g-a-m-a-m-a". Pokud však slovo "Wagamama" rozdělíme na slabiky, vzniknou čtyři slabiky (zvukové bloky): Wa-ga-ma-ma. V katakaně se zapisuje čtyřmi symboly: ワガママ.
Hiragana funguje stejně, ale symboly se většinou liší. Katakana je možná o něco jednodušší na naučení než hiragana, protože symboly jsou jednodušší a více "hranaté". Katakana a hiragana se společně nazývají "kana".
Tabulka katakany
Toto je tabulka základních tahů katakany. První tabulka ukazuje základní katakanu (znaky s červenými písmeny vedle sebe se dnes již nepoužívají).
| samohlásky | yōon | ||||||
| ア a | イ i | ウ u | エ e | オ o | ャ ya | ュ yu | ョ yo |
| カ ka | キ ki | ク ku | ケ ke | コ ko | キャ kya | キュ kyu | キョ kyo |
| サ sa | シ shi | ス su | セ se | ソ tak | シャ sha | シュ shu | ショ sho |
| タ ta | チ chi | ツ tsu | テ te | ト na | チャ cha | チュ chu | チョ cho |
| ナ na | ニ ni | ヌ nu | ネ ne | ノ ne | ニャ nya | ニュ nyu | ニョ nyo |
| ハ ha | ヒ hi | フ hu, fu | ヘ on | ホ ho | ヒャ hya | ヒュ hyu | ヒョ hyo |
| マ ma | ミ mi | ム mu | メ mě | モ mo | ミャ mya | ミュ my | ミョ myo |
| ヤ ya | ユ yu | ヨ yo | |||||
| ラ ra | リ ri | ル ru | レ re | ロ ro | リャ rya | リュ ryu | リョ ryo |
| ワ wa | (ヰ) wi | (ヱ) jsme | ヲ wo | ||||
| ン n | |||||||
| ガ ga | ギ gi | グ gu | ゲ ge | ゴ go | ギャ gya | ギュ gyu | ギョ gyo |
| ザ za | ジ ji | ズ zu | ゼ ze | ゾ zo | ジャ ja | ジュ ju | ジョ jo |
| ダ da | ヂ (dji) | ヅ (dzu) | デ de | ド do | ヂャ (ja) | ヂュ (ju) | ヂョ (jo) |
| バ ba | ビ bi | ブ bu | ベ být | ボ bo | ビャ bya | ビュ byu | ビョ byo |
| パ pa | ピ pi | プ pu | ペ pe | ポ po | ピャ pya | ピュ pyu | ピョ pyo |
| Protože si dnes japonština vypůjčuje mnoho cizích slov, vymyslela několik dalších symbolů katakana, které pomáhají psát zvuky, které japonština nemá: | |||||||
| イェ ye | |||||||
| ウィ wi | ウェ my | ウォ wo | |||||
| (ヷ) va | (ヸ) vi | ヴ vu | (ヹ) ve | (ヺ) vo | |||
| ヴァ va | ヴィ vi | ヴェ ve | ヴォ vo | ヴャ vya | ヴュ vyu | ヴョ vyo | |
| シェ ona | |||||||
| ジェ je | |||||||
| チェ che | |||||||
| ティ ti | トゥ tu | テュ tyu | |||||
| ディ di | ドゥ du | デュ dyu | |||||
| ツァ tsa | ツィ tsi | ツェ tse | ツォ tso | ||||
| ファ fa | フィ fi | フェ fe | フォ fo | フュ fyu | |||
Z první tabulky je patrné, že existuje 46 základních znaků (vlevo nahoře, prvních pět sloupců, od "a" po "wa"). Diftongy (samohlásky, které přecházejí z jedné hlásky na druhou) je třeba psát malým písmem s dalším symbolem. Například: zvuk "mu" v našem slově "hudba" zní jako "myu", takže se píše ミュ (mi+yu). Slovo "muzikál" (jako v muzikálu) se tedy píše: ミュージカル. Dlouhá samohláska se v katakaně označuje jakousi pomlčkou zvanou "choon" (ー).
Jak se používá katakana
Katakana se používá k zápisu slov převzatých z jiných jazyků nebo k zápisu cizích jmen a názvů zemí. Například Amerika se píše アメリカ.
Ne vždy je pro nás snadné tato slova rozpoznat, protože japonština nemá některé hlásky jako angličtina. To znamená, že Japonci musí najít jiné způsoby, jak slovo vyslovit a napsat. Například slovo "káva" se píše コーヒー (koo-hii). Někdy se slovo také zkracuje: "(vyslovuje se "te-re-bi").
Někdy není možné ukázat rozdíl mezi dvěma cizími slovy, např. ラーラー by se mohlo psát buď jako "Lara", nebo "Lala" (jako v Teletubbies). Japonci mají jen jeden zvuk, který je někde mezi naším "r" a "l".
V japonštině po souhlásce vždy následuje samohláska. Slova nebo slabiky nemohou končit souhláskou (kromě n nebo m), proto Japonci přidávají samohlásku navíc. "Ski" (jako ve slově lyžování) se stává "suki" (スキ) a "musical", jak jsme viděli, se stává "myuujikaru" (ミュージカル).
Katakana se používá také pro onomatopoická slova, jako je "ding", nebo pro důležitá slova, případně pro vědecké názvy, jako jsou jména ptáků. Někdy mohou být věty v knihách nebo kreslených seriálech napsány katakanou, aby se ukázalo, že někdo má mluvit s cizím přízvukem. Často se používá k zápisu názvů japonských společností, např. Suzuki se píše スズキ a Toyota トヨタ.
Malé "tsu" ッ zvané "sokuon" ukazuje to, co bychom napsali jako zdvojenou souhlásku, např. anglické slovo "bed" se v japonštině používá pro postel západního typu. Vyslovuje se "beddo" a píše se ベッド. Díky písmenuッ je samohláska "e" krátká.
Naučit se číst znaky katakana je užitečné pro čtení některých nápisů v Japonsku nebo položek na jídelních lístcích restaurací.
Japonské věty se obvykle píší směsí katakany, hiragany a kandži, např.: アメリカ人です (amerikajin desu: I am American). Zde je slovo "amerika" napsáno katakanou, koncovka "jin" (人) je kandži a "desu" (jsem) je v hiraganě.
Související stránky
- Japonský jazyk
- Hiragana
- Systém psaní
- Sylabus
Poznámka pod čarou
1. ↑ Jedná se o moderní úhlovou katakanu (カタカナ).
Otázky a odpovědi
Otázka: Co je to katakana?
Odpověď: Katakana je japonské písmo používané pro zápis slov převzatých z jiných jazyků.
Otázka: Kolik symbolů obsahuje písmo katakana?
Odpověď: Existuje 46 symbolů katakany.
Otázka: Jak se dá anglická abeceda přirovnat ke slabikáři?
Odpověď: V angličtině používáme písmena abecedy a každé písmeno označuje kousek zvuku (foném). Ve slabikáři znamená každý symbol slabiku.
Otázka: Co je to hiragana?
Odpověď: Hiragana je další typ japonského písma, které funguje stejně jako katakana, ale většinou s jinými symboly.
Otázka: Jsou katakana i hiragana považovány za kanu?
A: Ano, společně se nazývají "Kana".
Otázka: Je snazší naučit se katakanu nebo hiraganu?
Odpověď: Katakanu je možná snazší se naučit, protože její symboly jsou jednodušší a "hranatější" než symboly v Hiragamě.
Otázka: Jak se vyslovují slova napsaná katakanou?
Odpověď: Jakmile se čtenář naučí 46 symbolů katakany, ví, jak je vyslovovat.
