Čínsko-japonský slovník

Čínské výpůjčky v japonštině vs. francouzské a latinské výpůjčky v angličtině

Uvádí se, že přibližně 60-70 % japonských slov pochází z čínštiny. Podobně jako francouzština a latina v angličtině se čínské výpůjčky používají k vytváření formální slovní zásoby a technických termínů v japonštině. Zatímco původní anglická slova jsou například "moon" a "horse", z latinských výrazů "luna" a "equus" se vytvářejí odborné termíny jako "lunární kalendář", kalendář, který je založen na Měsíci, a "koňská věda", nauka o koních. Stejně tak původní japonský výraz pro koně je uma (kandži: 馬, hiragana: うま), zatímco čínský termín je ba (kandži:馬, hiragana: ば), který se používá v termínech jako baša (kandži:(kandži:馬車, hiragana: ばしゃ, význam: koňský povoz), jōba (kandži:乗馬, hiragana: じょうば, význam: jízda na koni) a gunba (kandži:軍馬, hiragana: ぐんば, význam: válečný kůň).

Většina čínských výpůjček jsou podstatná jména a často se skládají z více než jednoho kandži (čínských znaků používaných v japonštině). Většina kandži má dva různé druhy výslovnosti, on'jomi (výslovnost kandži vypůjčených z čínštiny) a kun'jomi (původní výslovnost japonských slov, která používají kandži). Slova Yamato kotoba používají kanji's kun'yomi. Zatímco Japonci obvykle používají kun'yomi pro slova složená pouze z jednoho kandži, jako 火 (on'yomi: ka, význam: oheň), které se vyslovuje hi, a 山 (on'yomi: san, -zan, význam: Když spojíte tato dvě kandži 火山 dohromady, nebude se slovo vyslovovat podle jejich kun'yomi jako hiyama, ale podle jejich on'yomi jako kazan, což ve složeném slově oheň + hora znamená "sopka".

Čínsko-japonské části řeči

Většina čínských výpůjček v japonštině jsou podstatná jména, ale lze z nich vytvořit i slovesa, přídavná jména a příslovce. Zatímco většina japonských sloves jsou původní japonská slova, z čínských výpůjček lze vytvořit slovesa pomocí tvaru -suru. Například čínská výpůjčka kinshi (kandži: 禁止, hiragana:きんし) je podstatné jméno, které znamená "zákaz" nebo "zákaz", ale pokud za něj přidáte -suru, jako ve slově kinshi-suru (kandži a hiragana: (禁止する, pouze hiragana: きんしする), stává se slovesem, které znamená "zakazovat" nebo "zakazovat". Také přídavná jména lze tvořit od podstatných jmen přidáním přípony -teki (的). Například zatímco slovo šikaku (kandži: 視覚, hiragana: しかく) je podstatné jméno, které znamená "zrak" nebo "smysl pro vidění", přidáním koncovky -teki se z něj stane slovo šikaku-teki (kandži:視覚的, hiragana: しかくてき), což je přídavné jméno, které znamená "zrakový".

Čínsko-japonský slovník vynalezený v Japonsku

Přestože kandži je čínský vynález, japonština sama vytvořila mnoho slov založených na čínštině, která byla převzata do čínštiny. Tato slova se nazývají wasei-kango (kandži: 和製漢語, hiragana: わせいかんご), což znamená "čínská slova vytvořená v Japonsku". Mnohá z těchto slov popisují věci, které jsou jedinečně japonské, například Shintō (kandži:神道, hiragana: しんとう), dōjō (kandži:道場, hiragana:(kanji:武士道, hiragana:ぶしどう), matcha (kanji:抹茶, hiragana:まっちゃ) a seppuku (kanji:切腹, hiragana:せっぷく).

Japonsko bylo první východoasijskou zemí, která se modernizovala, a proto se Japonci jako první ve východní Asii seznámili s novými technologiemi a studijními obory, a proto jako první vytvořili čínské názvy pro takové věci, jako je telefon (denwa, kandži:電話, hiragana: でんわ), věda (kagaku, kandži:科学, hiragana:かがく) a filozofie (tetsugaku, kandži:哲学, hiragana: てつがく) a každý z těchto termínů byl do čínštiny převzat jako diànhuà, kēxué a zhéxué ve stejném pořadí. Tento jev se nazývá reborrowing.