Co je abstraktní umění? Definice, historie a hlavní směry
Objevte abstraktní umění: definice, vývoj od 20. století a hlavní směry. Čtěte historii, významné techniky a inspirativní umělce.
Abstraktní umění je moderní umění, které nezobrazuje obrazy našeho každodenního světa. Obsahuje barvy, linie a tvary (formy), které však nemají představovat předměty nebo živé věci. Umělci byli často ovlivněni myšlenkami a filozofií abstrakce.
Abstraktní umění se vyskytuje v malířství a sochařství. Existuje také mnoho uměleckých děl, která jsou částečně abstraktní a částečně reprezentativní. A existuje mnoho umělců, kteří se věnují abstraktnímu i jiným typům moderního umění.
Čistě abstraktní umění se rozvinulo a uplatnilo zejména v 1. polovině 20. století, i když jeho kořeny lze najít v dřívějších experimentech s formou, barvou a kompozicí. V tomto smyslu je abstraktní umění považováno za výrazně moderní směr, který zásadně překračuje snahu o věrné znázornění vnějšího světa.
Co přesně znamená "abstraktní"?
V nejširším pojetí znamená abstrakce odklon od přímého zobrazování skutečnosti. Umělec používá prvky jako barva, tvar, textura, světlo a prostor samostatně nebo ve vztahu k sobě, aby vyvolal emoce, myšlenky nebo čistě vizuální zážitek. Některá díla jsou zcela nefigurativní (nemají žádný rozpoznatelný objekt), jiná kombinují abstraktní a figurativní prvky.
Krátká historie
Abstrakce se začala prosazovat na přelomu 19. a 20. století. Mezi rané průkopníky patří například František Kupka, Wassily Kandinsky, Kazimir Malevič nebo Piet Mondrian. Přechod od impresionismu a postimpresionismu přes kubismus vedl umělce k postupnému rozpouštění tradiční perspektivy a tvarů, až vznikla čistá nefigurativní tvorba. Důležité je také zmínit, že filosofické a duchovní proudy (např. teozofie u Kandinského) ovlivnily pojetí neviditelných, "vnitřních" obsahů, které se měly projevit v umění.
Hlavní směry v abstraktním umění
- Geometrická abstrakce – používá přesné geometrické tvary a čisté barvy (např. De Stijl, Piet Mondrian).
- Suprematismus – ruský proud soustředěný na základní tvary a absolutní prioritu kompozice nad objektem (Kazimir Malevič).
- Konstruktivismus – důraz na konstrukci, materiál a užitnost, ovlivnil i design a architekturu.
- Orfismus – barevně založená abstrakce s důrazem na rytmus a světlo (Robert Delaunay).
- Abstraktní expresionismus – expresivní, gestické malířství vzniklé v polovině 20. století v USA (Jackson Pollock, Willem de Kooning).
- Color Field – plošné jednobarevné nebo tónované plochy, důraz na barvu jako hlavní prostředek (Mark Rothko).
- Lyrická abstrakce – volnější, emotivní přístup k barvě a tvaru.
- Minimalismus – redukce prostředků na minimum, jednoduché formy a materiály.
Abstraktní sochařství a další média
Abstrakce se neomezuje na malbu. Sochaři jako Constantin Brâncuși nebo Henry Moore rozvíjeli abstraktní pojetí tvaru v trojrozměrném prostoru. Dnešní abstraktní umění zahrnuje také instalace, videoart, digitální média a performance, kde jsou prvky abstrakce uplatněny v nových materiálech a kontextech.
Techniky a materiály
Umělci používají širokou škálu technik: tradiční štětec a plátno, vrstvení barev, škrábání, koláž, drip painting (cákání a kapání), stříkání, tiskové techniky, experimenty s nerozpustnými materiály nebo průhlednými pryskyřicemi. V sochařství jde o dřevo, kámen, kov, ale i beton nebo průmyslové materiály.
Jak číst a vnímat abstraktní dílo
Abstraktní umění nevyžaduje "správné" čtení, ale nabízí několik přístupů:
- Soustřeďte se na formu a kompozici: vztahy barev, linií a tvarů.
- Vnímejte emocionální reakci — jaké pocity vyvolává barva nebo rytmus?
- Přemýšlejte o kontextu: kdy a proč bylo dílo vytvořeno, jaká byla umělcova východiska.
- Někdy pomůže zkoumat materiál a techniku; jakým způsobem byly znaky provedeny, může to být součástí poselství.
Význam a vliv
Abstraktní umění zásadně rozšířilo možnosti vizuální komunikace: odstranilo povinnost znázorňovat svět realisticky a umožnilo vyjádření vnitřních stavů, čistých estetických vztahů nebo sociálních a politických postojů. Jeho vliv přesahuje malbu a sochu – zasahuje design, architekturu, módu i vizuální kulturu obecně.
Známí umělci a příklady
Mezi klíčové osobnosti a příklady patří: Wassily Kandinsky (raná nefigurativní díla), Kazimir Malevič (Suprematismus), Piet Mondrian (De Stijl), František Kupka, Robert Delaunay (Orfismus), Jackson Pollock a Mark Rothko (abstraktní expresionismus), Constantin Brâncuși (abstraktní socha).
Kontroverze a kritika
Abstraktní umění bylo a je předmětem debat: někteří kritici jej považovali za příliš elitářské nebo za „nedostatek řemeslné zručnosti“. Jiní ho oslavovali jako osvobození uměleckého vyjádření. Dnes je obecně uznáváno jako stěžejní součást moderní a současné kultury.
Závěr
Abstraktní umění nabízí široké spektrum forem a přístupů — od přísně geometrické redukce až po volně gestickou expresi. Jeho hodnota spočívá nejen v estetice, ale i v otevřenosti interpretací a schopnosti vyvolat osobní i kolektivní reakce. Pro diváka může být zážitek z abstraktního díla cestou k vnímání barev, tvarů a prostoru novým, nečekaným způsobem.
Kazimir Malevič, 1915.
Fuga, Kandinskij 1914
Xdx, autor: Manierre Dawson. Brooklynské muzeum ji datuje kolem roku 1910.
Josef Albers na poštovní známce.
Kazimir Malevič, 1915.
Fuga, Kandinskij 1914
Xdx, autor: Manierre Dawson. Brooklynské muzeum ji datuje kolem roku 1910.
Josef Albers na poštovní známce.
Raná léta
Jedním z prvních, kdo vytvořil kompletní abstraktní malbu, byl Kazimir Malevič, který v roce 1913 představil zcela černý čtverec. Patřil k suprematistům, uměleckému směru založenému na jednoduchých geometrických tvarech. Umění založené na geometrii je druhem geometrické abstrakce. Vasilij Kandinskij namaloval v roce 1913 slavné dílo Kompozice VII, které bylo zcela abstraktní a velmi složité.
Velmi zajímavý je případ Maniera Dawsona, Američana z Chicaga. Během cesty po Evropě v roce 1910 začal malovat skutečná abstraktní díla. Po návratu do Spojených států se přesvědčil, že se uměním neuživí, a stal se farmářem. Až do svého znovuobjevení v roce 1963 byl zapomenut. Byl možná prvním člověkem, který namaloval zcela abstraktní dílo.
Existuje mnoho stovek dalších umělců, kteří malovali abstrakce. Za zmínku stojí Piet Mondrian a sochař Henry Moore, kteří měli velký vliv na další umělce.
Raná léta
Jedním z prvních, kdo vytvořil kompletní abstraktní malbu, byl Kazimir Malevič, který v roce 1913 představil zcela černý čtverec. Patřil k suprematistům, uměleckému směru založenému na jednoduchých geometrických tvarech. Umění založené na geometrii je druhem geometrické abstrakce. Vasilij Kandinskij namaloval v roce 1913 slavné dílo Kompozice VII, které bylo zcela abstraktní a velmi složité.
Velmi zajímavý je případ Maniera Dawsona, Američana z Chicaga. Během cesty po Evropě v roce 1910 začal malovat skutečná abstraktní díla. Po návratu do Spojených států se přesvědčil, že se uměním neuživí, a stal se farmářem. Až do svého znovuobjevení v roce 1963 byl zapomenut. Byl možná prvním člověkem, který namaloval zcela abstraktní dílo.
Existuje mnoho stovek dalších umělců, kteří malovali abstrakce. Za zmínku stojí Piet Mondrian a sochař Henry Moore, kteří měli velký vliv na další umělce.
Abstraktní expresionismus
Po druhé světové válce se abstraktní umění stalo ve Spojených státech dominantní uměleckou formou s několika vynikajícími představiteli. Imigranti jako Mondrian, Max Ernst a Mark Rothko a rodilí Američané jako Barnett Newman a Jackson Pollock se stali téměř pojmem.
Abstraktní expresionismus je název amerického uměleckého směru, který vznikl po druhé světové válce. Bylo to první specificky americké hnutí, které dosáhlo celosvětového vlivu a které postavilo New York do centra západního uměleckého světa, kde dříve působila Paříž. Termín se začal používat v roce 1919, ale častěji se používá pro americkou tvorbu 40. až 60. let 20. století. Z předchozí generace malířů se Kandinskij nejzřetelněji řadí k abstraktním expresionistům.
Z technického hlediska byl důležitým předchůdcem surrealismus, který kladl freudovský důraz na sny a spontánní, automatickou nebo nevědomou tvorbu. Metoda Jacksona Pollocka, kdy kapal barvu na plátno položené na podlaze, je metodou využití spontaneity. Byla novátorská a vnášela do hry několik faktorů. Akce: pohyby, způsob, jakým umělec pracoval. Automatismus a nevědomí: dílo bylo naplánované, ale detaily nebyly.
"V určitém okamžiku se plátno začalo jednomu americkému malíři po druhém jevit jako aréna, kde se dá hrát. To, co se mělo dostat na plátno, nebyl obraz, ale událost." Harold Rosenberg
Abstraktní expresionistické obrazy mají určité společné rysy. Umělci používají velká plátna, někdy velmi rozměrná. Uplatňuje se "celoplošný" přístup: celé plátno je zpracováno se stejnou důležitostí, na rozdíl od středu, který je zajímavější než okraje. Plátno jako aréna se stalo krédem akční malby, zatímco celistvost obrazové roviny se stala krédem malířů Color field.
Pět věcí, které je třeba vědět
Podle Královské akademie bychom o abstraktním expresionismu měli vědět pět věcí:
- "Byl to produkt výjimečné doby": běžná zkušenost umělců žijících ve 40. letech v New Yorku.
- "Měřítko se posunulo na novou úroveň": umělecká díla byla velmi rozměrná.
- "Divák se tak stal součástí umění." Tohle není zážitek pro každého.
- "Vzdorovala tradičním omezením". Například celoplošná kompozice namísto ústředního bodu.
- "Jeho umělci si byli blízcí, ale nezávislí." Každý z nich měl svůj jedinečný styl.
Akční malování
Obrazy jako Jackson Pollock, které vyjadřují malířovy činy.
Malování barevných polí
Malba převážně barevných geometrických tvarů. Příklady: Mark Rothko, Barnett Newman, Josef Albers.
Abstraktní expresionismus
Po druhé světové válce se abstraktní umění stalo ve Spojených státech dominantní uměleckou formou s několika vynikajícími představiteli. Imigranti jako Mondrian, Max Ernst a Mark Rothko a rodilí Američané jako Barnett Newman a Jackson Pollock se stali téměř pojmem.
Abstraktní expresionismus je název amerického uměleckého směru, který vznikl po druhé světové válce. Bylo to první specificky americké hnutí, které dosáhlo celosvětového vlivu a které postavilo New York do centra západního uměleckého světa, kde dříve působila Paříž. Termín se začal používat v roce 1919, ale častěji se používá pro americkou tvorbu 40. až 60. let 20. století. Z předchozí generace malířů se Kandinskij nejzřetelněji řadí k abstraktním expresionistům.
Z technického hlediska byl důležitým předchůdcem surrealismus, který kladl freudovský důraz na sny a spontánní, automatickou nebo nevědomou tvorbu. Metoda Jacksona Pollocka, kdy kapal barvu na plátno položené na podlaze, je metodou využití spontaneity. Byla novátorská a vnášela do hry několik faktorů. Akce: pohyby, způsob, jakým umělec pracoval. Automatismus a nevědomí: dílo bylo naplánované, ale detaily nebyly.
"V určitém okamžiku se plátno začalo jednomu americkému malíři po druhém jevit jako aréna, kde se dá hrát. To, co se mělo dostat na plátno, nebyl obraz, ale událost." Harold Rosenberg
Abstraktní expresionistické obrazy mají určité společné rysy. Umělci používají velká plátna, někdy velmi rozměrná. Uplatňuje se "celoplošný" přístup: celé plátno se zpracovává se stejnou důležitostí, na rozdíl od středu, který je zajímavější než okraje. Plátno jako aréna se stalo krédem akční malby, zatímco celistvost obrazové roviny se stala krédem malířů Color field.
Pět věcí, které je třeba vědět
Podle Královské akademie bychom o abstraktním expresionismu měli vědět pět věcí:
- "Byl to produkt výjimečné doby": běžná zkušenost umělců žijících ve 40. letech v New Yorku.
- "Měřítko se posunulo na novou úroveň": umělecká díla byla velmi rozměrná.
- "Divák se tak stal součástí umění." Tohle není zážitek pro každého.
- "Vzdorovala tradičním omezením". Například celoplošná kompozice namísto ústředního bodu.
- "Jeho umělci si byli blízcí, ale nezávislí." Každý z nich měl svůj jedinečný styl.
Akční malování
Obrazy jako Jackson Pollock, které vyjadřují malířovy činy.
Malování barevných polí
Malba převážně barevných geometrických tvarů. Příklady: Mark Rothko, Barnett Newman, Josef Albers.
Vyhledávání