Krvácející Kansas

Osídlování území Kansas

Před rokem 1854, kdy Kansas-Nebraska Act otevřel území pro osídlení, zde žili lidé. Bylo mezi nimi několik indiánských kmenů. Patřily k nim indiánské kmeny z kansaských plání, Osageové a Pawneeové. Žili a pohybovali se po celém území dnešního státu Kansas. Ve 30. letech 19. století bylo asi 20 kmenů žijících na východ od řeky Mississippi přesídleno na západ od Missouri. Do roku 1854 byla většina těchto kmenů nucena vzdát se této půdy ve prospěch federální vlády a přestěhovat se na území dnešní Oklahomy.

Ještě před přijetím zákona Kansas-Nebraska se o území zajímala myšlenka lidové suverenity. Myšlenku osídlení bělochy prosazovalo několik skupin s politickými zájmy. Jednou z těch, které stály za osídlením svobodného státu, byla Společnost pro pomoc emigrantům z Nové Anglie. První skupina novoanglických osadníků založila město Lawrence v Kansasu a to se rychle stalo centrem abolicionistických aktivit. Ve stejném roce založil Cyrus K. Holliday a další zastánci boje proti otroctví město Topeka v Kansasu. Obyvatelé Missouri měli pocit, že abolicionisté připravují spiknutí, jehož cílem je obklíčit stát Missouri svobodnými státy. Obyvatelé Missouri, kteří měli zájem na tom, aby se Kansas stal pro-otrokářským, zaplavovali toto území. Města Atchison a Leavenworth byla založena obyvateli Missouri, kteří byli pro otroctví.

Problematika otroctví

Otroctví bylo jedním z hlavních problémů, které vedly k občanské válce. Jih Spojených států byl závislý především na zemědělství a na zhruba 4 milionech otroků a jejich potomků, kteří vykonávali veškerou práci na jižanských plantážích. Velká část jižanské ekonomiky závisela na bezplatné práci otroků, přestože jen malé procento Jižanů skutečně vlastnilo otroky. S otroky bylo možné obchodovat, pronajímat je, kupovat nebo prodávat. O společenském postavení, prestiži a bohatství člověka svědčil počet otroků, které vlastnil.

Na severu Spojených států bylo v době občanské války otroctví zrušeno. Sever byl převážně průmyslový a přistěhovalectví, zejména z Irska a Německa, představovalo zdroj levné pracovní síly, díky kterému nebylo třeba otroků.

Od roku 1854, kdy Kansas-Nebraska Act otevřel toto území osídlení, zasahovala do záležitostí Kansasu strana podporující otroctví v Missouri. Missouri bylo na základě Missourského kompromisu přijato jako proslovanský stát. Otrokáři v Missouri byli nervózní z toho, že na jejich západní hranici je svobodný stát, kam by mohli uprchlí otroci utéct. Majitelé plantáží v Missouri proto chtěli udělat vše pro to, aby se Kansas stal otrokářským státem.

Většina lidí, kteří přišli na území Kansasu, přišla za půdou a příležitostmi. Většina z nich pocházela z východních států, jako je Ohio, Kentucky, Pensylvánie a New York. Téměř všichni byli běloši. Ačkoli sami neměli otroky, většina z nich měla vůči černochům předsudky a věřila rozšířené představě, že jsou méněcenní. Zdálo se, že většina osadníků chce volnou půdu pouze pro bílé lidi.

Násilí v Kansasu

V říjnu 1855 přišel John Brown do kansaského teritoria bojovat proti otroctví. Dne 21. listopadu 1855 začala potyčka nazvaná "Wakaruská válka", když byl svobodný státeček Charles Dow zastřelen prootrokářským osadníkem. Válka si vyžádala jednu oběť, byl zastřelen svobodný stárek Thomas Barber. Dne 21. května 1856 vpadli Missouriané do Lawrence a vypálili hotel Svobodného státu. Zničili dvě redakce novin a vyplenili domy a obchody.

V květnu 1856 vystoupil republikánský senátor Charles Sumner, aby odsoudil hrozbu otroctví v Kansasu. Svou obrovskou energii věnoval zničení toho, co republikáni nazývali "otrokářskou mocí". V projevu nazvaném "Zločin proti Kansasu" se Sumner vysmíval cti staršího jihokarolínského senátora Andrewa Butlera. Přirovnal Butlerův prootrokářský program vůči Kansasu ke znásilnění panny a charakterizoval jeho náklonnost k němu sexuálně explicitními a nechutnými výrazy. Následujícího dne Butlerův bratranec, jihokarolínský kongresman Preston Brooks, málem zabil Sumnera na půdě Senátu těžkou holí. Tento čin šokoval národ, přinesl násilí na půdu Senátu a prohloubil rozkol mezi Severem a Jihem.

Násilí se stále stupňovalo. Ohijský abolicionista John Brown vedl své syny a další stoupence k plánování vražd osadníků, kteří se vyslovili pro otroctví. V noci 24. května v osadě Pottawatomie Creek, která byla pro otroctví, skupina zajala pět mužů, kteří byli pro otroctví, a rozsekala je k smrti meči. Brown a jeho muži uprchli a začali plánovat rozsáhlé povstání otroků, které se mělo uskutečnit v Harper's Ferry ve Virginii za finanční podpory bostonských abolicionistů. Prootrokářská teritoriální vláda byla přemístěna do Lecomptonu.

V srpnu 1856 se tisíce mužů podporujících otroctví zformovaly do armád a vtrhly do Kansasu. Téhož měsíce se Brown a několik jeho stoupenců utkali se 400 prootrokářskými milicemi v "bitvě u Osawatomie". Nepřátelství pokračovalo další dva měsíce, dokud Brown neopustil kansaské území. Nový guvernér území John W. Geary se ujal úřadu a požádal obě strany o mír. Následoval křehký mír přerušovaný občasnými výbuchy násilí po další dva roky. Poslední větší výbuch násilí vyvolal masakr v Marais des Cygnes v roce 1858. Tehdy hraničáři zabili pět mužů ze Svobodného státu. Celkem v období zvaném Krvácející Kansas zemřelo přibližně 56 lidí.

Preston Brooks útočí na Charlese Sumnera v Senátu USA v roce 1856.

Státnost Kansasu

Politický proces, který vedl ke státní příslušnosti Kansasu, byl dlouhý a namáhavý. Aby se Kansas mohl stát státem, musel předložit Kongresu USA přijatelnou ústavu. Kansas se pokusil získat status státu celkem čtyřikrát, přičemž byly přijaty celkem čtyři ústavy. To bylo více než u jakéhokoli jiného státního území. Obyvatelé Missouri, protože byli tak blízko, se hrnuli přes hranice, aby hlasovali o první státní ústavě. Skutečnost, že nebyli obyvateli Kansasu, jim nebránila v tom, aby plnili volební urny. S jejich pomocí byli do ústavního shromáždění zvoleni prootrokářští kandidáti. To, čemu se začalo říkat "falešný zákonodárný sbor", se sešlo 2. července 1855. Mezi zákony přijatými Bogusovým zákonodárným sborem byl trest smrti pro každého, kdo osvobodí otroky nebo řekne či napíše něco, co by mohlo vyvolat vzpouru otroků. Občané Kansasu, kteří vyjádřili jakékoli myšlenky proti otroctví, nesměli být porotci. Konvent dělal vše pro to, aby vyhnal každého, kdo měl protiotrokářské smýšlení. Protiotrokářští abolicionisté se sešli 24. června 1855 a odmítli zákony a ústavu Boguského zákonodárného sboru.

Ústava Topeka

Po několika sjezdech se svobodní stoupenci sešli v Topece, aby vypracovali návrh ústavy. Ta byla předložena Kongresu USA a 15. prosince se dostala ke kansaským voličům. Topekaská ústava byla ratifikována poměrem hlasů 1 731 ku 46 hlasům. K nerovnoměrnému vítězství došlo proto, že strana podporující otroctví hlasování bojkotovala. Prezident Franklin Pierce pronesl 24. ledna 1856 projev, v němž podpořil autoritu takzvaného Boguského zákonodárného sboru. Ústavu z Topeky a abolicionistický konvent označil za nezákonné. Sněmovna reprezentantů Spojených států přijala ústavu poměrem hlasů 99 ku 97. Byla zaslána Senátu Spojených států, ale návrh zákona byl pozdržen ve výboru. Sněmovna reprezentantů a Senát se k této otázce vracely a vracely, ale nic se nevyřešilo. Poté prezident Pierce vyslal 4. července federální vojáky, aby rozpustili zákonodárný sbor v Topece. Uplynul rok a nedošlo k žádnému pokroku. Abolicionisté i prootrokářští pohraniční rváči začali vést na hranicích partyzánskou válku, aby se pokusili problém vyřešit.

Lecomptonská ústava

Uplynul rok a nic se nezměnilo. Prezidentem Spojených států byl však zvolen James Buchanan. Ten jmenoval Roberta J. Walkera teritoriálním guvernérem Kansasu. Jeho instrukce Walkerovi zněly, aby pomohl "regulérnímu zákonodárnému sboru" při sestavování nového ústavního konventu. Buchanan slíbil Kansasanům, že voliči budou chráněni před násilím nebo podvody a že by neměli konvent bojkotovat. Od poloviny října do začátku listopadu byl vypracován návrh Lecomptonské ústavy. Když byla předložena kansaským voličům, měla dvě možnosti: "Ústava s otroctvím" a "Ústava bez otroctví". Byla však chytře formulována v tom smyslu, že neumožňovala hlasovat proti ústavě. To vyvolalo rozzlobenou reakci voličů a guvernér Walker byl nucen odstoupit. V poměru 6 226 ku 569 hlasům 21. prosince zvítězila varianta "Ústava s otroctvím". Lecomptonská ústava však v Kongresu dosáhla jen malého pokroku. Nově vzniklá Republikánská strana se spojila se severními demokraty včetně senátora Stephena A. Douglase a postavila se proti ústavě, protože podle jejich názoru nereprezentovala vůli kansaského lidu. Demokratická strana byla v názoru na toto opatření rozdělena. Douglas a svobodní stoupenci v Kansasu dosáhli toho, že se 4. ledna 1858 konalo referendum. Tentokrát hlasovali abolicionisté, z nichž mnozí předtím hlasování bojkotovali. Více než 10 000 voličů lecomptonskou ústavu zcela odmítlo.

Leavenworthská ústava

Třetí pokus o ústavu se jmenoval Leavenworthská ústava. Byla tak nazvána proto, že 25. března 1858 se delegáti sešli v Leavenworthu v Kansasu. Když byl návrh zákona svolávající další konvent zaslán ke schválení novému guvernérovi teritoria Jamesi Denverovi, ten jej ignoroval. Teritoriální zákonodárný sbor pak toto opatření schválil, ale sešel se až poté, co měl naplánovanou přestávku. To vyvolalo ostrou debatu ještě předtím, než se konvent sešel. Na konventu se abolicionisté rozcházeli v několika otázkách včetně toho, co nabídnout černochům. Přesto delegáti odhlasovali novou ústavu, kterou předložili voličům. Ta byla ratifikována 18. května, ale hlasovat o ní přišlo jen velmi málo Kansasanů. Ani Kongres nebral Leavenworthskou ústavu vážně. Místo toho prezident Buchanan prohlásil, že leavavenworthská ústava byla ratifikována a že by se o ní mělo uvažovat. Zatímco leavenworthská ústava čekala na ratifikaci, obě komory Kongresu poslaly lecomptonskou ústavu zpět k voličům v Kansasu. Tentokrát byl připojen úplatek. Pokud by voliči schválili lecomptonskou ústavu, dostali by 3,5 milionu akrů veřejné půdy, kterou by mohli využít pro školy, univerzitu a veřejné práce. Pokud by ústavu odmítli, Kansas by nesměl předložit další ústavu, dokud by nezískal větší počet obyvatel. Dne 2. srpna voliči odmítli podmínky státnosti stanovené Kongresem poměrem hlasů 11 812 ku 1 926 hlasům. Lecomptonská i leavenworthská ústava byly mrtvé. Jak proslovanské, tak protiotrokářské frakce si uvědomily, že nastal čas pro nový plán pro Kansas.

Wyandottova ústava a státnost Kansasu

Situace se dočasně uklidnila, přestože průzkumy ukazovaly, že zastánci abolicionismu ve svobodném státě mají jasnou většinu. Mnoho mužů z Missouri, kteří byli pro otroctví, ztratilo zájem o politické dění v Kansasu. Mnoho radikálnějších abolicionistů také. Teritoriální zákonodárný sbor se snažil najít způsob, jak by se Kansas mohl stát státem. Dne 9. února 1859 přijal zákonodárný sbor zákon o vytvoření ještě jednoho ústavního shromáždění. Nový guvernér Samuel Medary zákon podepsal. Hlasování, které se konalo 28. března, ukázalo, že 5 306 Kansasanů bylo pro toto opatření, zatímco 1 425 bylo proti. V té době se již všeobecně věřilo, že Kansas bude svobodným státem, pokud bude schválena jeho státnost. Projednávaly se však i další otázky. Patřily k nim hranice státu, volební právo a mírnost. Byli zvoleni delegáti konventu, kteří se 5. července sešli ve Wyandotte, městě, které se později stalo součástí Kansas City. Dne 29. července byla přijata Wyandottská ústava (bez podpisů mnoha demokratů na sjezdu). Občanům Kansasu byla předložena 4. října a byla schválena poměrem hlasů 10 421 ku 5 530 hlasům.

Sněmovna reprezentantů USA předložila v únoru 1860 návrh zákona o státním občanství a ten byl schválen. V Senátu se však toto opatření zastavilo. Tři měsíce byl projednáván ve výboru pro teritoria, než se vrátil na půdu Senátu. Výbor doporučil, aby nebyl přijat. Debaty o tomto opatření probíhaly sem a tam, ale vzhledem k nadcházejícím prezidentským volbám se nic nedělo. Ve volbách v roce 1860 zvítězil Abraham Lincoln. Jižní státy poté vystoupily z Unie. Když se Kongres zbavil odpůrců toho, aby se Kansas stal svobodným státem, bylo opatření přijato. Prezident Buchanan byl stále ve funkci, ale zákon, kterým se Kansas stal 34. státem, podepsal. Wyandottova ústava se stala ústavou státu Kansas.

Související stránky

• Kansas
• Kansas v americké občanské válce
• Pro-otrokářství
• Free-Stater
• Abolicionismus