Border Ruffians byli aktivisté za otroctví z otrokářského státu Missouri. V letech 1854 až 1860 překročili státní hranici do teritoria Kansas, aby si vynutili přijetí otroctví. Tento název používali svobodní stoupenci v Kansasu a abolicionisté na celém Severu. Ozbrojení Ruffians zasahovali do voleb v teritoriu a napadali osady Free-State. Z těchto násilností vznikl výraz "Krvácející Kansas". Ruffiáni přispěli k rostoucímu napětí mezi jednotlivými skupinami a pomohli vyvolat americkou občanskou válku.

Původ a motivace

Vznik Border Ruffians souvisel přímo s přijetím Kansas–Nebraska Act (1854) a zásadou tzv. "popular sovereignty" — tedy že obyvatelé teritoria rozhodnou o statusu otroctví místním hlasováním. Proslulí příznivci otroctví v sousedním Missourii viděli v Kansasu strategické území, které mělo být buď rozšířením otrokářského Jihu, nebo jeho ztrátou. Mnozí z nich proto organizovaně překračovali hranici, aby hlasovali v teritoriálních volbách, zastrašovali protivníky a podporovali vznik proslavery vlády v teritoriu.

Metody a hlavní incidenty

Border Ruffians nebyli jednotnou armádou, ale spíše volně organizovanými skupinami mužů — farmářů, drobných majitelů i řemeslníků — kteří často před sebou nosili zbraně. Mezi obvyklé taktiky patřilo:

  • překračování hranic za účelem kompromitovat nebo zfalšovat volební výsledky (hlasování osob, které nebydlely v teritoriích, hlasy mrtvých apod.),
  • zastrašování a fyzické napadání hlasujících a organizátorů Free-State,
  • útoky na osady, plenění a vypalování majetku příznivců svobodného Kansasu,
  • podpora proslavery politických institucí a jejich úředníků (např. místních šerifů a poslanců).

Násilí vyvrcholilo v několika známých srážkách a incidentech v polovině 50. let 19. století. Mezi nimi patřily útoky na město Lawrence (1856), střety s ozbrojenými svobodnými oddíly a řada menších lynčování a výhrůžek. Radikální odpovědi svobodných, například čin Johna Browna v Pottawatomie, zase eskalovaly konflikt na obou stranách.

Důsledky a historický význam

Činnost Border Ruffians měla několik významných dopadů:

  • eskalace násilí v tzv. Krváčícím Kansasu, které se stalo symbolem neschopnosti kompromisu v otázce otroctví,
  • politické posílení severních abolicionistických a republikánských nálad — nepokoje v Kansasu pomohly mobilizovat veřejné mínění na Severu proti šíření otroctví,
  • přímý vliv na vznik a prohloubení rozporů, jež vedly k vypuknutí americké občanské války,
  • nakonec, přes násilí a tlak, Kansas (po dlouhém boji) vstoupil do Unie jako svobodný stát v roce 1861, čímž se neuskutečnil plán rozšíření otroctví do tohoto území.

Právní a společenské dopady

V reakci na násilí byla občas zasahována federální i teritoriální autorita, ale stíhání a odsouzení mnoha účastníků bylo omezené. Border Ruffians zůstali v popularní paměti na Jihu často zobrazeni jako obránci právních zájmů a vlasti, zatímco na Severu a mezi Free-State obyvateli byli vnímáni jako paramilitární bandy zastrašující demokratický proces. V historické literatuře bývají jejich činy hodnoceny kriticky a mnohdy jsou označovány za formu politického teroru 19. století.

Odkaz

Po vypuknutí občanské války se část aktérů konfliktu přesunula do vojenských formací obou stran. Historie Border Ruffians zůstává důležitým příkladem toho, jak lokální násilí a zásahy do voleb mohou mít dalekosáhlé národní následky. Konflikt v Kansasu ukázal, že kompromisy v otázce otroctví byly čím dál obtížněji udržitelné — a přispěl tak k nezvratnému rozdělení Spojených států v 60. letech 19. století.