Horatio Alger, Jr. (13. ledna 1832 – 18. července 1899) byl americký spisovatel, nejznámější autor více než sta knih určených chlapcům, ale psal také časopisecké povídky, básně a několik románů pro dospělé. Jeho knihy pro chlapce byly v druhé polovině 19. století nesmírně populární a ovlivnily představy o tom, co dnes často nazýváme americkým snem — příběhy „od špíny k úspěchu“ (rags-to-riches).

Alger se narodil v Massachusetts a studoval na Harvard College. Po studiích se stal unitářským duchovním, avšak jeho kariéra duchovního byla krátká: skončila poté, co ho jeho kongregace obvinila z obtěžování dětí. Tato obvinění byla závažná pro jeho reputaci, ač trestní obvinění proti němu nakonec vznesena nebyla. Následkem skandálu ukončil službu v církvi a přestěhoval se do New Yorku, kde se živil jako spisovatel.

Ve New Yorku se Alger brzy etabloval jako profesionální autor. Svou proslulost získal v roce 1868 čtvrtou chlapeckou knihou Ragged Dick, která líčí osudy chudého newyorského čističe bot: díky tvrdé práci, poctivosti a troše štěstí se postupně vypracuje do střední třídy a získá jistotu. Kniha měla velký komerční úspěch a stala se vzorem pro mnohé následné Algerovy příběhy.

Algerovy chlapecké romány se do značné míry držely osvědčeného vzorce: hlavní hrdina je chudý, poctivý a pracovitou snahou (často za podpory laskavého mentora nebo nečekaného štěstí) dosahuje sociálního vzestupu. V jednotlivých dílech se opakují motivy a postavy — chudý, ale čestný chlapec, snobští vrstevníci, chamtiví úřadníci nebo právník jako protivník — detaily se mění, základní poselství zůstává stejné. Čtenáři (zejména chlapci) si oblíbili prostý, optimistický tón a názorné morální ponaučení.

V 70. letech 19. století se ale vkus mladých čtenářů měnil a žádanějšími se stávaly příběhy o kovbojiích, lovcích či indiánech. Alger proto podnikl cestu na západ, aby nasbíral materiál pro nové knihy; výsledkem byly čtyři knihy nazývané někdy „pacifickou sérií“, které však většinou nepřerušily jeho propracovanou rutinu „hadr na holi“ (rags-to-respectability) a nezaznamenaly takový úspěch jako Ragged Dick.

Na konci století se vkuse opět posouvaly směrem k prudšímu, násilnějšímu a senzacechtivému čtení; Alger tomu částečně vyhověl a v několika dílech přidal dramatičtější dějové prvky. To však vedlo ke kritice ze strany některých knihovníků a pedagogů, kteří pochybovali, zda jsou Algerovy příběhy vhodné pro děti — začaly vznikat výzvy k jejich stahování z veřejných knihoven a k omezování jejich šíření.

V osobním životě Alger ve svých posledních letech žil relativně klidně: chodil do divadla, udržoval kontakty se starými přáteli a rovněž s chlapci, kterým v průběhu let pomohl. Při psaní se často vracel k osvědčeným motivům a přepisoval či rozšiřoval starší náměty. Zemřel v domě své sestry v South Naticku ve státě Massachusetts v roce 1899.

Odkaz: Algerův odkaz je dvojí — na jedné straně zpopularizoval literární motiv „od nuly k úspěchu“ a jeho jméno (v angličtině jako „Horatio Alger“) se stalo synonymem pro příběhy o vzestupu skrze píli a morálku; na straně druhé jeho díla byla často kritizována za jednostrannost, jednoduše moralizující jednobarevnost a za to, že nereflektují složitější společenské příčiny chudoby. V 20. století upadl Algerův komerční význam, ale literární historikové a kulturní kritici nadále zkoumají jeho vliv na představy o americkém snu a formování dětské literatury.