Unitářství je termín, který označuje některé formy křesťanství. Unitářství lze popsat jako víru, že Bůh je pouze jedna osoba. Tím se liší od většiny ostatních křesťanů, kteří věří v nauku o Trojici — že Bůh existuje ve třech osobách. Tato tradiční křesťanská nauka se nazývá trinitářství. Unitářští křesťané věří v Ježíše Nazaretského a považují ho za významného učitele, vůdce a často také za proroka, ale obecně odmítají představu, že Ježíš je totožný se samotným Bohem.

Krátká historie

Kořeny unitářských myšlenek lze najít již v rané křesťanské době, avšak jako samostatné hnutí se unitářství výrazně prosadilo až v 16. století během náboženské reformace. Významná centra raného unitářství byla v Polsku a v Sedmihradsku (dnešní Rumunsko), kde působily skupiny známé jako polští bratři (Polish Brethren) nebo sedmihradští unitáři. V 18.–19. století se unitářské myšlenky rozvíjely také v Anglii a ve Spojených státech.

Základní víra a učení

  • Jednota Boha: Hlavní zásadou je, že Bůh je jeden osobní Bůh, nikoli tři oddělené osoby.
  • Ježíš Kristus: Ježíš je obvykle vnímán jako významný učitel, prorok nebo Kristus (pomazaný), ale ne jako jedna ze třech božských osob. Některé unitářské skupiny považují Ježíše za člověka, kterého Bůh zvláštním způsobem povznesl či pověřil.
  • Duch svatý: Duch svatý je často chápán spíše jako Boží moc nebo přítomnost než jako samostatná osoba.
  • Prameny víry: Unitáři kladou důraz na rozum, osobní svědomí a svobodné zkoumání Písma. Mnozí nepřijímají dogmatické kulty a upřednostňují neformální, racionální přístup k náboženství.

Praktiky a organizace

Unitářské sbory se liší v liturgii i v náboženské praxi. Některé praktiky jsou podobné hlavním křesťanským tradicím (např. křest, připomínání Páně), jiné sbory mají volnější formu bohoslužeb zaměřenou na studium Bible, etiku a společenskou angažovanost. Organizace může být místně autonomní (kongregacionalismus) nebo propojená v širších denominacích.

Rozdíly a vztah k jiným proudům

  • Unitářství se liší od trinitářských církví především odmítáním trojice.
  • Existují rozdíly mezi unitáři a jinými netrinitářskými skupinami (např. Jehovovy svědky nebo neznatelně pojaté pentekostální směry). Tyto skupiny se liší v pojetí Písma, mesiášství Ježíše, eschatologii a církevní praxi.
  • V moderní době došlo k rozšíření pojmu „unitářství“ směrem k univerzalistickým a liberálním názorům — v USA se například vytvořila Unitarian Universalist Association, která zahrnuje široké spektrum náboženských názorů a není výlučně křesťanská.

Současnost

Dnešní unitářské komunity jsou různé: některé zachovávají křesťanské zaměření a explicitně se považují za křesťanské unitářství, jiné se posunuly k širšímu humanistickému nebo interdenominačnímu přístupu. Mnoho sbírek se věnuje tématům jako náboženská svoboda, sociální spravedlnost, dialog mezi náboženstvími a etické otázky současnosti.

Unitářství tak představuje jednu z historických a současných forem křesťanské myšlenky, která zdůrazňuje jednotu Boha, roli rozumu a svědomí v náboženském životě a různorodost v interpretaci Ježíšovy osoby.