James Abram Garfield (19. listopadu 1831 – 19. září 1881) byl 20. prezidentem Spojených států (1881) a druhým prezidentem, který byl zavražděn během výkonu funkce. Do úřadu nastoupil 4. března 1881 a zemřel téhož roku po méně než sedmi měsících ve funkci. Dne 2. července 1881 byl na nádraží Baltimore and Potomac ve Washingtonu postřelen nespokojeným žadatelem o úřad; následné komplikace zranění vedly k jeho smrti 19. září 1881.

Život a vzdělání

Garfield se narodil v Orange Township v Ohiu. Vyrůstal v chudé rodině a díky vlastní píli se vypracoval — studoval na Williams College a před válkou působil jako učitel, kazatel a nakrátko i jako ředitel Western Reserve Eclectic Institute (dnešní Hiram College). Byl známý svou učeností, rétorickým nadáním a silnými antislavistickými postoji vůči otroctví.

Vojenská a politická kariéra

Během americké občanské války vstoupil do Unie, rychle postupoval a dosáhl hodnosti generála ve sboru dobrovolníků. Po válce byl v roce 1862 zvolen do Sněmovny reprezentantů; v Kongresu sloužil několik po sobě jdoucích období (od roku 1863 až do svého zvolení prezidentem). V Kongresu se profiloval jako zastánce rekonstrukce jihu i občanských práv pro bývalé otroky.

Prezidentství

Ve volbách roku 1880 zvítězil jako kandidát Republikánské strany a stal se prezidentem v březnu 1881. Jeho krátké prezidentství bylo poznamenáno bojem frakcí v republice — tzv. „stalwartové“ a „half‑breeds“ — a snahami o reformu úřednického systému. Měl v úmyslu omezit patronážní systém a prosazovat profesionálnější státní službu.

Atentát, hospitalizace a smrt

Dne 2. července 1881 na něj na nádraží spáchal atentát Charles J. Guiteau, nespokojený žadatel o politické místo, který tvrdil, že přispěl k Garfieldovu zvolení. Prezident byl postřelen do zad; rány nechaly kule zásobné v těle. Lékařské ošetření té doby nebylo sterilní – lékaři opakovaně sondovali rány a zavedli infekce. Během Garfieldovy dlouhé hospitalizace se několik lékařů marně snažilo lokalizovat projektily; Alexander Graham Bell dokonce zkoušel vytvořit přístroj na vyhledání kovu, ale neúspěšně (mělo na to vliv i kovové pružiny v posteli).

Prezident byl nakonec převezen na pobřeží do Elberonu (Long Branch, New Jersey) ve snaze zlepšit mu stav, ale 19. září 1881 zemřel ve věku 49 let — pravděpodobná příčina smrti byla komplikovaná infekce (sepse) následkem střelných poranění. Po jeho smrti se viceprezident Chester A. Arthur ujmul úřadu.

Následky a odkaz

Garfieldova smrt měla značný politický dopad: zvýšila podporu pro reformu státní služby a o dva roky později vedla k přijetí Pendletonova zákona (1883), který zavedl systém povinných konkurzů a omezení politické patronáže. Atentát také upozornil na potřebu modernějšího a vědeckého lékařského přístupu k traumatu a antisepsi.

Charles J. Guiteau byl za vraždu souzen, shledán vinným a 30. června 1882 popraven. Garfield je připomínán jako učenec, vášnivý rétor a reformátor, jehož předčasná smrt ukončila slibnou, byť krátkou, prezidentskou kariéru.