Parmigiana je kulinářský pojem označující vrstvené zapečené jídlo pocházející z Itálie. Obvyklou strukturou je střídání plátků suroviny, husté rajčatové omáčky a sýra, vše krátce osmažené nebo obalené a nakonec zapečené do zlatova. Některé obecné informace o původu a variantách jsou dostupné i v odborných přehledech o jihoitalské kuchyni.
Složení a příprava
Základní komponenty parmigiany jsou tři: hlavní surovina (zelenina nebo maso), rajčatová omáčka a sýr. Typická omáčka je jednoduchá rajčatová salsa dochucená bylinkami, a u sýru se často používá pevný a dobře tavitelný druh, označovaný zde obecně jako sýr. Plátky hlavní suroviny se obvykle lehce osmaží nebo obalí a krátce osmaží, aby získaly texturu, a poté se vrství s omáčkou a sýrem a pečou v troubě, dokud povrch nezíská zlatavý krémový kabát (zapečení).
Varianty
- Nejznámější je lilek (melanzane) parmigiana, která se v Itálii tradičně připravuje z plátků lilku a je považována za klasiku lilek-based receptů.
- V jiných zemích se objevily masové varianty: telecí parmigiana nebo z jemně naklepaného masa a také populární kuřecí parmigiana, které kombinují obalené a opečené řízky s omáčkou a sýrem.
- V mnoha oblastech mimo Itálii, zejména tam, kde žije rozsáhlá komunita italských přistěhovalců, vznikly lokální adaptace a varianty receptu (diaspora).
Parmigiana se může podávat jako samostatné hlavní jídlo, doplněná pečivem nebo lehkým salátem. Ve větších porcích slouží také jako součást hostin či rodinných večeří a snadno se připravuje i do předem upečených zapékaných várků pro pohodlné servírování.
Historie pokrmu není zcela jasná: název a techniky vrstvení mají regionální variace a různé tradice připisují vznik nebo popularizaci odlišným oblastem Itálie. Důležité je, že parmigiana představuje jednoduchý princip kombinace textur a chutí — měkké plátky, kyselost rajčat a slanost sýra — který umožnil širokou škálu lokálních i mezikulturních úprav.
Mezi zajímavosti patří rozlišení mezi originálními recepty, kde převažuje lilek, a mezinárodními verzemi, které někdy mění technologii přípravy (např. hluboké smažení versus grilování) nebo použité sýry. Pro domácí kuchaře jsou obvyklé tipy: odstranit přebytečnou vlhkost z lilku, nepřekombinovat vrstvy a péct dostatečně dlouho, aby se chutě propojily, ale aby vršek nepřehřál sýr příliš rychle.
Pro další informace o regionech, receptech nebo restauracích nabízejících různé verze parmigiany lze hledat specializované zdroje a kuchařské sbírky, které podrobně popisují techniky i varianty tohoto oblíbeného zapečeného jídla.


