Organická chemie

Organická chemie se zabývá studiem chemických sloučenin, které obsahují uhlík. Uhlík má schopnost vytvářet chemické vazby s celou řadou chemických prvků a jiných atomů uhlíku. To umožňuje téměř neomezený počet kombinací, kterým se říká organické sloučeniny. Předmětem zkoumání sloučenin uhlíku je organická chemie, protože všechny známé organismy neboli živé organismy jsou tvořeny vodou a sloučeninami uhlíku. Organická chemie se z velké části zabývá syntézou neboli tvorbou organických produktů chemickou reakcí za použití různých reaktantů a činidel, tedy látek, které se při reakci spotřebují. Několik různých oblastí chemie rozšiřuje pojmy a principy organické chemie, včetně biochemie, mikrobiologie a medicíny.

Historie

Termín organický pochází od Jonse Jacoba Berzelia, švédského vědce z 19. století, který jím označoval látky přítomné v živých organismech. V Berzeliově době byla populární teorie vitální síly. Tato teorie tvrdila, že k produkci organických sloučenin, které se vyskytují pouze v živých organismech, je zapotřebí životní síla. Teorie vitální síly začala ztrácet podporu po experimentu, který v roce 1828 provedl Friedrich Wöhler. Jeho práce ukázala, že z anorganické sloučeniny kyanatanu amonného lze vytvořit organickou sloučeninu močovinu.

Uhlovodíky

Studium uhlovodíků je velmi rozsáhlou součástí organické chemie. Uhlovodíky jsou molekuly obsahující pouze prvky uhlík a vodík ve formě řetězců. Uhlovodíky lze rozdělit do dvou kategorií na základě přítomnosti benzenového kruhu, kruhového typu uhlovodíku. Alifatické uhlovodíky benzenový kruh neobsahují a aromatické uhlovodíky ano.

Reakce

K reakcím v organické chemii dochází proto, že elektrony v chemické vazbě nejsou sdíleny rovnoměrně. Některé atomy nebo molekuly, například kyslík, dusík a záporně nabité anionty, jsou nukleofilní, protože mají elektrony navíc a chtějí být v blízkosti kladných nábojů. Jiné, například H+ a další kladně nabité kationty, jsou elektrofilní a chtějí být v okolí záporných nábojů. Pokud má organická molekula kladný náboj, nazývá se karbokation. Je to také elektrofil. Když se nukleofily a elektrofily smísí, může dojít k reakci.

Běžné reakční mechanismy

Reakční mechanismus je řada menších reakcí, které tvoří celkovou reakci. Dva základní typy mechanismů jsou substituční a eliminační reakce. Jsou velmi důležité při studiu mechanismů organické chemie, protože je využívá mnoho složitějších mechanismů.

Substituční reakce (NS1 a NS2)

Nukleofilní substituce nastává, když se atom nebo skupina atomů oddělí od organické molekuly a je nahrazen jiným. Pokud k opouštění a přidávání dochází současně, nazývá se reakce NS2. Pokud se odstupující skupina oddělí od organické molekuly a vytvoří karbocation předtím, než dojde k substituci, nazývá se reakce NS1.

Eliminační reakce (E1 a E2)

K eliminaci dochází, když se z organické molekuly silnou kyselinou oddělí dvě skupiny a vzniklé náboje vytvoří dvojnou vazbu. Obvykle je jedna ze skupin nukleofil a druhá atom vodíku. Pokud jsou obě skupiny odtrženy současně, nazývá se to reakce E2. Pokud je jedna skupina odtržena jako první a vytvoří karbokation před odstraněním druhé skupiny, nazývá se reakce E1.

Stereochemie

Stereochemie se zabývá studiem molekul v prostoru. Zabývá se uspořádáním atomů uvnitř molekul v prostoru vzhledem k sobě navzájem a jejich vzájemným působením. Molekuly, které mají stejné chemické složení, ale jsou uspořádány odlišně, se nazývají izomery. Slavný chemik Louis Pasteur byl jedním z prvních výzkumníků stereochemie.

Ústřední součástí studia sterochemie je chiralita. Zjednodušeně řečeno, chiralita se zabývá symetrií chemických molekul. Pokud objekt nelze superponovat na jeho zrcadlový obraz, jedná se o chirální objekt. Pokud ano, nazývá se achirální.

Spektroskopie

Spektroskopie je studium interakcí mezi světelnou energií a hmotou. Barvy vidíme díky absorpci energie organickými a anorganickými sloučeninami. Když rostlina prochází fotosyntézou, zachycuje energii ze slunce, a to je příklad interakce mezi energií a organickými sloučeninami.

Spektroskopie se používá k identifikaci organických molekul v neznámých sloučeninách. Existuje mnoho typů spektroskopie, ale pro organickou chemii jsou nejdůležitější infračervená spektroskopie a spektroskopie pomocí nukleární magnetické rezonance.

Další webové stránky

  • Portál o organické chemii
  • Nápověda k organické chemii!
  • Organická chemie: Úvod do chemie
  • MIT.edu, OpenCourseWare: Organická chemie I
  • HaverFord.edu, Přednášky, videa a texty z organické chemie
  • Journal of Organic Chemistry (vyžadováno předplatné) (Obsah)
  • Organic Letters (Pubs.ACS.org, Obsah)
  • Thime-Connect.com, Synlett
  • Thieme-Connect.com, Synthesis
  • Organic-Chemistry.org, Portál organické chemie - Nejnovější abstrakty a (Název)reakce
  • Orgsyn.org, časopis pro syntézu organické chemie
  • Ochem4free.info, Domovská stránka plného, online, recenzovaného textu organické chemie
  • CEM.MSU.edu, Virtuální učebnice organické chemie
  • Světové zdroje organické chemie - sbírka odkazů
  • Nenasycené uhlovodíky - alkeny nebo olefiny ,[Retrived link date=Srpen 2019]
  • Organic.RogerFrost.com, Roger Frost's Organic Chemistry - mechanismy a animace pro výuku a učení, typicky pro věkovou skupinu 15-19 let.
  • ChemHelper.com, Nápověda k organické chemii
  • Organic-Chemistry-Tutor.com, Učitel organické chemie
  • ACDlabs.com, Chemický freeware
  • Chemaxon.com, Chemický freeware od společnosti ChemAxon.
  • AceOrganicChem.com,
  • OrgChemInfo.8k.com, Sbírka zdrojů o organické chemii
  • Benzylene.com, Reakce, mechanismy a problémy organické chemie
  • Beilstein-Journals.org, Beilstein Journal of Organic Chemistry (otevřený přístup)
  • Study-Organic-Chemistry.com, Zdroje pro úspěch v organické chemii

·         v

·         t

·         e

Chemie

Analytická chemie - Biochemie - Bioanorganická chemie - Bioorganická chemie - Biofyzikální chemie - Chemická biologie - Chemická fyzika - Chemické vzdělávání - Výpočetní chemie - Elektrochemie - Chemie životního prostředí - Zelená chemie - Anorganická chemie - Věda o materiálech - Farmaceutická chemie - Jaderná chemie - Organická chemie - Organometalická chemie - Farmacie - Fyzikální chemie - Fotochemie - Chemie polymerů - Chemie pevných látek - Supramolekulární chemie - Teoretická chemie - Termochemie - Mokrá chemie

Seznam biomolekul - Seznam anorganických sloučenin - Seznam organických sloučenin - Periodická soustava prvků

Kontrola úřadu Edit this at Wikidata

  • GND: 4043793-0
  • LCCN: sh85023022
  • NDL: 00574472



Otázky a odpovědi

Otázka: Co je to organická chemie?


Odpověď: Organická chemie je nauka o chemických sloučeninách, které obsahují uhlík.

Otázka: Jaký význam má uhlík v organické chemii?


Odpověď: Uhlík má schopnost vytvářet chemické vazby s celou řadou chemických prvků a jiných atomů uhlíku, což umožňuje téměř neomezený počet kombinací nazývaných organické sloučeniny.

Otázka: Proč se předmět sloučenin uhlíku nazývá organická chemie?


Odpověď: Předmět sloučenin uhlíku se nazývá organická chemie, protože všechny známé organismy neboli živé organismy se skládají z vody a sloučenin uhlíku.

Otázka: Co organická chemie z velké části zahrnuje?


Odpověď: Organická chemie z velké části zahrnuje syntézu neboli tvorbu organických produktů chemickou reakcí za použití různých reaktantů a činidel, tedy látek, které se při reakci spotřebovávají.

Otázka: Jaké oblasti chemie rozšiřují pojmy a principy organické chemie?


Odpověď: Několik různých oblastí chemie rozšiřuje pojmy a principy organické chemie, včetně biochemie, mikrobiologie a medicíny.

Otázka: Co znamená pojem "organické produkty" v organické chemii?


Odpověď: V organické chemii se pojmem "organické produkty" označují sloučeniny, které obsahují uhlík jako základní složku a jsou syntetizovány chemickými reakcemi.

Otázka: Proč je studium organické chemie důležité?


Odpověď: Studium organické chemie je důležité, protože má praktické využití v různých oblastech, včetně medicíny, zemědělství a materiálové vědy, a pomáhá nám pochopit složitou chemii života.

AlegsaOnline.com - 2020 / 2023 - License CC3