Ázerbájdžánské hospodářství je založeno na průmyslu, zemědělství a službách včetně cestovního ruchu. Hlavním zdrojem ekonomického růstu Ázerbájdžánu je dnes energetika založená na velkých zásobách ropy a zemníhoplynu, i když polovina Ázerbájdžánců získává své příjmy přímo nebo nepřímo prostřednictvím služeb a třetina prostřednictvím zemědělství. Energetický boom vedl k masivním přímým zahraničním investicím a tempo růstu ázerbájdžánské ekonomiky je jedno z nejvyšších na světě.
Po získání nezávislosti v roce 1991, kdy zanikl Sovětský svaz, Ázerbájdžán dlouho a obtížně přecházel z příkazového hospodářství na tržní ekonomiku. Vláda z velké části dokončila privatizaci zemědělské půdy a malých, středních i velkých státních podniků. Ázerbájdžán pokračuje v provádění ekonomických reforem a staré ekonomické vazby a struktury byly pomalu nahrazeny. Po získání nezávislosti se Ázerbájdžán stal členem Mezinárodního měnového fondu, Světové banky, Evropské banky pro obnovu a rozvoj, Islámské rozvojové banky a Asijské rozvojové banky. Ázerbájdžánskou měnou je ázerbájdžánský manat (AZN), který se dělí na 100 qəpiků. Národní měnou se stal v roce 1992 a nahradil starý sovětský rubl. Ázerbájdžánská centrální banka byla vytvořena v roce 1992. Centrální banka plní funkci ázerbájdžánské centrální banky a je zodpovědná za tisk a distribuci národní měny, ázerbájdžánského manatu, a za kontrolu všech komerčních bank.
