Ekonomika Ázerbájdžánu
Ázerbájdžánské hospodářství je založeno na průmyslu, zemědělství a službách včetně cestovního ruchu. Hlavním zdrojem ekonomického růstu Ázerbájdžánu je dnes energetika založená na velkých zásobách ropy a zemníhoplynu, i když polovina Ázerbájdžánců získává své příjmy přímo nebo nepřímo prostřednictvím služeb a třetina prostřednictvím zemědělství. Energetický boom vedl k masivním přímým zahraničním investicím a tempo růstu ázerbájdžánské ekonomiky je jedno z nejvyšších na světě.
Po získání nezávislosti v roce 1991, kdy zanikl Sovětský svaz, Ázerbájdžán dlouho a obtížně přecházel z příkazového hospodářství na tržní ekonomiku. Vláda z velké části dokončila privatizaci zemědělské půdy a malých, středních i velkých státních podniků. Ázerbájdžán pokračuje v provádění ekonomických reforem a staré ekonomické vazby a struktury byly pomalu nahrazeny. Po získání nezávislosti se Ázerbájdžán stal členem Mezinárodního měnového fondu, Světové banky, Evropské banky pro obnovu a rozvoj, Islámské rozvojové banky a Asijské rozvojové banky. Ázerbájdžánskou měnou je ázerbájdžánský manat (AZN), který se dělí na 100 qəpiků. Národní měnou se stal v roce 1992 a nahradil starý sovětský rubl. Ázerbájdžánská centrální banka byla vytvořena v roce 1992. Centrální banka plní funkci ázerbájdžánské centrální banky a je zodpovědná za tisk a distribuci národní měny, ázerbájdžánského manatu, a za kontrolu všech komerčních bank.
Ázerbájdžán je rozdělen na 10 hospodářských regionů.
Ropné plošiny v Kaspickém moři v Ázerbájdžánu.
Průmysl
Ázerbájdžán je bohatý na přírodní zdroje, které poskytují energii, zejména ropu a zemní plyn, vodní a větrnou energii. Mezi další přírodní zdroje patří nerostné suroviny, jako je zlato, stříbro, železo, měď, titan, chrom, mangan, kobalt, molybden, komplexní ruda a antimon, které se těží. Ropa a zemní plyn jsou nejdůležitějšími produkty ázerbájdžánské ekonomiky a hlavními zdroji vývozu, které přispívají k hospodářskému růstu země. Jsou také základem rozsáhlého systému rafinerií, které vyrábějí benzín, herbicidy, hnojiva, petrolej, syntetický kaučuk a plasty. Ropa a zemní plyn jsou přepravovány ropovody z Kaspického moře do černomořských přístavů Novorossijsk v Rusku a Suspa v Gruzii a do středomořského přístavu Ceyhan v Turecku. Vodní elektrárny zajišťují 20 % elektrické kapacity země a pomalu se zvyšuje výroba větrné energie. Mezi další významná průmyslová odvětví patří výroba cementu, hnojiv, oceli, chemikálií, automobilů a strojů.
Zemědělství
Zemědělství je malou součástí ekonomiky, která se na HDP Ázerbájdžánu podílí pouze 6 %, ale zaměstnává 38,3 % pracovní síly. 21,78 % celkové rozlohy půdy tvoří orná půda (půda, na které lze pěstovat (kultivovat) plodiny) a 2,1 % se využívá pro trvalé kultury (plodiny, které vydrží po mnoho sezón, místo aby se po každé sklizni znovu vysazovaly). 16,45 % celkové rozlohy půdy, která tvoří většinu ázerbájdžánské obdělávané půdy, je zavlažováno. Hlavními plodinami pro pěstování jsou zemědělské tržní plodiny, vinná réva, bavlna, tabák, citrusové plody, rýže, čaj a zelenina. Důležitými zemědělskými produkty jsou také hospodářská zvířata, mléčné výrobky a víno a lihoviny. Zemědělské podniky v Ázerbájdžánu jsou organizovány jako státní a družstevní farmy, které zaměstnávají mnoho zemědělců, a malé soukromé farmy, které vlastní a provozuje jeden zemědělec a jeho rodina. Ázerbájdžán, který byl v minulosti předním producentem a vývozcem kaviáru, se dnes soustřeďuje na ubývající zásoby jeseterů a běluh v Kaspickém moři.
Cestovní ruch
Cestovní ruch je důležitou součástí ázerbájdžánské ekonomiky. V 80. letech 20. století byla země známou turistickou destinací, avšak po rozpadu Sovětského svazu a válce o Náhorní Karabach v 90. letech 20. století došlo k poškození turistického průmyslu a image Ázerbájdžánu jako turistické destinace. Teprve v roce 2000 se turistický průmysl začal vzpamatovávat a od té doby země zažívá vysoké tempo růstu počtu turistických návštěv a přenocování. V posledních letech se Ázerbájdžán stává také oblíbenou destinací pro náboženskou, lázeňskou a zdravotní turistiku. V zimě jsou u zahraničních návštěvníků oblíbená lyžařská střediska, jako je například zimní komplex Šahdag.
Související stránky
- Ázerbájdžánský manát
- Ázerbájdžánská centrální banka
- Burza cenných papírů v Baku
- Zemědělství v Ázerbájdžánu
Otázky a odpovědi
Otázka: Co je hlavním zdrojem hospodářského růstu v Ázerbájdžánu?
Odpověď: Hlavním zdrojem hospodářského růstu v Ázerbájdžánu je v současné době energetický sektor založený na velkých zásobách ropy a zemního plynu.
Otázka: Jak Ázerbájdžán přešel z příkazového hospodářství na tržní ekonomiku?
Odpověď: Po získání nezávislosti v roce 1991, kdy zanikl Sovětský svaz, Ázerbájdžán dlouho a obtížně přecházel z příkazového hospodářství na tržní ekonomiku. Vláda z velké části dokončila privatizaci zemědělské půdy a malých, středních i velkých státních podniků.
Otázka: K jakým organizacím se Ázerbájdžán připojil po získání nezávislosti?
Odpověď: Po získání nezávislosti se Ázerbájdžán stal členem Mezinárodního měnového fondu, Světové banky, Evropské banky pro obnovu a rozvoj, Islámské rozvojové banky a Asijské rozvojové banky.
Otázka: Jakou měnu Ázerbájdžán používá?
Odpověď: Měna používaná v Ázerbájdžánu se nazývá ázerbájdžánský manat (AZN), který se dělí na 100 qəpiků. Národní měnou se stal v roce 1992 a nahradil starý sovětský rubl.
Otázka: Jaká instituce slouží jako centrální banka Ázerbájdžánu?
Odpověď: Centrální banka Ázerbájdžánu slouží jako centrální banka Ázerbájdžánu; je zodpovědná za tisk a distribuci národní měny - ázerbájdžánského manatu - a také za kontrolu všech komerčních bank.
Otázka: Kdo si v Ázerbájdžánu vydělává zemědělstvím?
Odpověď: Třetina lidí žijících v Ázerbájdžánu si vydělává zemědělstvím.
Otázka: Kolik divizí má ázerbájdžánský manát? Odpověď: Ázerbájdžánský manat má 100 divizí qəpik.
