Jídelní hůlky

Hůlky přišly z Číny již za dynastie Šang (1600-1100 př. n. l.). Vznik jídelních hůlek mohl být ovlivněn učením Konfucia. Hůlky se hojně používaly v celé východní Asii. Nástroje jako jídelní hůlky byly nalezeny také v archeologické lokalitě Megiddo v Izraeli. Tento nález může znamenat, že v raném starověku existovala určitá forma obchodu mezi Blízkým východem a Asií. Případně se tyto nástroje mohly vyvinout nezávisle jak na Blízkém východě, tak v Asii. Paličky byly také běžným vybavením domácnosti civilizovaných Ujgurů v mongolských stepích v 6.-8. století.

Zdá se, že anglické slovo "chopstick" pochází z čínské pidžin angličtiny, kde "chop chop" znamená rychle.

Čínský výraz pro jídelní hůlky je kuàizi (筷子). Je to slovo složené z různých částí; má fonetickou část "快", což znamená rychlý, a sémantickou část 竹, což znamená bambus. V čínštině bylo staré slovo pro "hůlky", a také v některých odrůdách moderní čínštiny, například v hokkienu, zhù (MC: d̪jwo-) (箸 Pinyin:zhù, Minnan: tī). Na lodích se však zhù stalo tabu, protože znělo stejně jako jiné slovo s významem "zastavit" (住). Následně bylo nahrazeno slovem opačného významu, kuài (rychle, rychle). To se postupně rozšířilo, až se z něj stalo slovo pro "hůlky" ve většině odrůd moderní čínštiny. Znak pro tento nový význam "hůlky" (筷) pro kuài má ke znaku s významem "rychlý" kuài (快) přidán sémantický prvek bambusu.

V japonštině se jídelní hůlky nazývají hashi, psáno 箸. Říká se jim také otemoto (おてもと). Takto bývají vytištěny na jednorázových jídelních hůlkách.

V korejštině se 箸 (jeo) používá ve spojení jeotgarak (젓가락), které se skládá z jeo (hůlky) a garak (hůlka). Samotné jeo nelze použít.

Ve vietnamštině se hůlky nazývají "đũa".

Když lidé jedí hůlkami, obvykle nepoužívají nůž a vidličku. Hůlky se drží v jedné ruce. Obvykle je to pravá ruka. Při některých formálních příležitostech může být považováno za neslušné používat hůlky levou rukou.

1. Jednu hůlku vložte mezi dlaň a spodní část palce a prsteníčkem (čtvrtým prstem od palce) podepřete spodní část hůlky. Palcem stlačte hůlku dolů, zatímco prsteník ji tlačí nahoru. Hůl by měla být nehybná a velmi stabilní.
2. Špičkami palce, ukazováčku a prostředníčku držte druhou tyčinku jako inkoustové pero. Ujistěte se, že špičky obou tyčinek jsou v jedné linii.
3. Pohybujte horní pákou nahoru a dolů směrem ke stacionární spodní páce.
4. Při dostatečném cviku fungují obě tyče jako kleště (nástroj, kterým lze snadno zvedat věci).

Pokud špičky nejsou v jedné linii, je obtížné věci udržet. Držte hůlky ve vzpřímené poloze tak, aby se jedna z jejich špiček lehce dotýkala stolu, a jemně je zatlačte dolů nebo na chvíli jemně uvolněte stisk, aby se obě špičky vyrovnaly. Tímto způsobem můžete také upravit svůj úchop nebo polohu držení.

Při nácviku je možné provést první a druhý krok hned, při plynulém zvedání hůlek jednou rukou. V případě potřeby držte hůlky v různých úhlech, abyste se cítili pohodlně se dvěma hůlkami mezi prsty.

Etiketa

Hůlky se používají v mnoha zemích; ti, kdo jedí hůlkami, obvykle dodržují následující pravidla:

• Hůlky se nepoužívají k vytváření hluku, upoutávání pozornosti nebo gestikulaci. Hra s hůlkami je považována za neslušnou a vulgární (stejně jako hra s příborem v západním prostředí).
• Hůlky se nepoužívají k přenášení misek nebo talířů.
• Hůlky se nepoužívají ke hraní si s jídlem nebo se společným nádobím.
• Hůlky se nejčastěji nepoužívají k bodání do jídla. Výjimkou je trhání větších předmětů, jako je zelenina a kimči. Při neformálním používání se mohou bodat malé, obtížně rozdělitelné předměty, jako jsou cherry rajčata nebo rybí kuličky, ale tradicionalisté toto používání odsuzují.
• Hůlky lze položit vodorovně na talíř nebo misku, aby se zcela nedotýkaly stolu. Aby se hroty nedostaly na stůl, lze použít opěrku na hůlky.
• Hůlky by neměly zůstat stát svisle v misce s rýží nebo jiným jídlem. Jakýkoli předmět podobný hůlce směřující vzhůru připomíná vonné tyčinky, které někteří lidé používají jako obětiny zemřelým členům rodiny; některé pohřební obřady označují obětování jídla zemřelým pomocí stojících hůlek.
• Nejezte, když špičky hůlek nejsou správně zarovnané. V čínštině se tomu říká "三长两短". (san1 chang2 liang2 duan3), což znamená smrt.

Hůlky se používají v mnoha zemích. Hůlky se v těchto zemích někdy liší.

• Čínské: delší tyčinky, které jsou na jednom konci hranaté (v místě, kde se drží) a na druhém kulaté (v místě, kde se dotýkají jídla). Jsou zakončeny tupou špičkou.
• Japonské: krátké až středně dlouhé hole se špičatým koncem. K tomuto vývoji mohlo dojít proto, že japonská strava se skládá z velkého množství celých ryb. Japonské jídelní hůlky se tradičně vyrábějí ze dřeva a jsou lakované. Některé sady hůlek obsahují dvě délky hůlek: kratší pro ženy a delší pro muže. Hůlky dětské velikosti jsou hojně prodávány.
• Korejština: středně dlouhé kuželové tyče z nerezové oceli s plochým obdélníkovým průřezem. (Tradičně se vyráběly z mosazi nebo stříbra.) Mnohé korejské kovové hůlky jsou na rukojeti zdobené.
• Vietnamci: dlouhé hole zakončené tupým hrotem; tradičně dřevěné, ale dnes se vyrábějí i z plastu. đũa cả je velký pár plochých hůlek, které se používají k podávání rýže z hrnce.

Hůlky se používají při vaření k míchání surovin na pánvi nebo k přenášení pokrmů.

V Japonsku se používají jednorázové hůlky zvané waribashi (dělené hůlky). Před použitím ji lidé rozdělí na dvě části. Japonci svým hůlkám také říkají hashi.

V Japonsku se při pohřebním obřadu buddhistů používají jídelní hůlky. Po spálení mrtvého rodina a přátelé hůlkami přenášejí spálené kosti mrtvého z rakve do hrnce.

Hůlky a životní prostředí

Použití hůlek pouze jednou a jejich následné vyhození způsobuje problémy životnímu prostředí. Existují hnutí, jejichž cílem je přimět lidi, aby hůlky používali vícekrát. V Číně se ročně použije asi 45 miliard párů jednorázových hůlek. To se rovná 1,7 miliardám metrů krychlových dřeva - přibližně 25 milionům plně vzrostlých stromů. Čína je největším výrobcem jednorázových jídelních hůlek, asi 60 000 lidí má práci při výrobě hůlek. Pokud bude výroba pokračovat na současné úrovni, čínské lesy zmizí přibližně za deset let.

Z tohoto důvodu byla zavedena daň na hůlky, které se používají pouze jednou. Rovněž se usiluje o nahrazení jednorázových dřevěných hůlek plastovými nebo kovovými.

Hůlky a zdraví

V roce 2003 byla provedena studie. Zjistilo se, že u lidí, kteří pravidelně používají jídelní hůlky, je mírně vyšší riziko vzniku artritidy ruky. Při ní dochází k opotřebení chrupavky, což způsobuje bolest kloubů ruky. To je častější u starších lidí. Dalším problémem je, že používání některých druhů hůlek může vést ke kašli nebo dokonce k astmatu.

Hongkongské ministerstvo zdravotnictví provedlo v roce 2006 studii. Zjistilo se, že lidé obecně používají při jídle s ostatními hůlky nebo jiné jídelní náčiní častěji než v roce 2003. Zjistilo také, že se zlepšila osobní hygiena.