Ruský balet

Historie baletní skupiny

Skupina byla založena v roce 1909. V roce 1911 se z ní stala skupina, která pravidelně jezdila na turné. Mnoho tanečníků pocházelo z Mariinského divadla v Petrohradě. Upravovali inscenace z Mariinského divadla a uváděli balety jako Kníže Igor, Kleopatra a Le Festin a Les Sylphides.

Během první světové války byli odříznuti od jakéhokoli kontaktu s Ruskem. Během těchto let experimentovali s mnoha novými myšlenkami. Inscenace jako Les Biches a Le Train Bleu se týkaly módní společnosti kolem nich. Současně se v souboru objevovaly i inscenace, které odrážely ruský folklór, řecké pověsti a Orient.

Jejich sláva pokračovala i po válce.

Když v roce 1929 Djagilev náhle zemřel, Ballets Russes se rozpadl a tanečníci přešli do jiných souborů. Někteří z nich vytvořili Ballets Russes de Monte Carlo, kteří odcestovali do Ameriky a ovlivnili tamní taneční umění.

Choreografové

Soubor spolupracoval s několika velmi slavnými choreografy, jako byli Marius Petipa, Michel Fokine, Vaslav Nižinskij, Leonide Massine a mladý George Balanchine. Nižinského tance odrážejí umělecký směr zvaný expresionismus. Mnohé z jeho nových myšlenek bylo možné vidět v představeních L'Apres-midi d'un Faune a Svěcení jara.

Tanečníci

V Ballets Russes působila řada slavných tanečníků. Mnozí z nich pocházeli z ruských carských divadel a v letních měsících přijížděli tančit pro Ballets Russes. K významným tanečnicím patřily například Anna Pavlovová, Tamara Karsavina, Olga Spessivtzeva, Mathilde Kschessinska, Ida Rubinstein, Bronislava Nijinska, Lydia Lopokova a Alicia Markova.

Tato společnost měla zvláštní vliv, protože považovala mužské tanečníky za důležité. Do té doby se tanečnicím dostávalo mnohem více pozornosti než tanečníkům. Mezi mužské tanečníky patřili Michel Fokine, Serge Lifar, Léonide Massine, George Balanchine, Adolphe Bolm a zejména Vaslav Nižinskij, který se stal největším tanečníkem své doby.

Tamara Karsavina, velká balerína Carského baletu, a pařížský Ballet Russe Sergeje Ďagileva.

Hudba

Nejslavnější hudbu pro Ballets Russes složil skladatel Igor Stravinskij. Mezi jeho balety patří Pták Ohnivák, Petrouchka, Svěcení jara, Les Noces a Apollon musagète. Při prvním uvedení Svěcení jara se mnohým divákům nelíbilo, bučeli a začali se prát. Jiní si mysleli, že je to geniální. Stravinského hudba byla originální a šokující a Nižinského choreografie přesahovala klasickou baletní techniku. Pro diváky bylo obtížné porozumět hudbě a tanci. Byli zvyklí na romantickou hudbu a klasický balet devatenáctého století.

Ďagilev také používal již zkomponovanou hudbu. Jednalo se o hudbu Debussyho, Ravela, Dariuse Milhauda, Prokofjeva a dalších slavných skladatelů té doby.

Scénografie a kostýmy

Mezi výtvarníky a designéry, kteří pro balet pracovali, patřila nejslavnější jména 20. století. Mezi nejznámější patřili Picasso, Bakst, Braque, Matisse, Coco Chanel, Miró, Dalí a Utrillo.