Darius Milhaud (vyslovováno "DAR-yus MEE-oh") (narozen 4. září 1892 v Marseille, zemřel 22. června 1974 v Ženevě) byl francouzský hudební skladatel. Byl členem skupiny Les Six. Je jedním z nejvýznamnějších francouzských skladatelů 20. století. Napsal více než 400 skladeb. Jeho hudba je často ovlivněna jazzem a polytonalitou (hudba ve více tóninách najednou).

Život

Darius Milhaud se narodil v Marseille do židovské rodiny obchodníků a hudbu studoval v Paříži. V první světové válce a bezprostředně po ní pobýval krátce v Brazílii, kde ho silně ovlivnila místní hudba a rytmy; toto období zanechalo stopu v několika jeho pozdějších dílech. Aktivní byl v pařížském hudebním životě, patřil ke skupině mladých skladatelů a spolupracoval s mnoha umělci tehdejší avantgardy.

V době druhé světové války, kvůli hrozbě nacistického pronásledování, emigroval Milhaud do Spojených států. V USA se věnoval jak komponování, tak pedagogické činnosti; dlouhodobě vyučoval na Mills College v Oaklandu v Kalifornii, kde mezi jeho žáky byli například významní jazzoví a klasicky orientovaní hudebníci. Po válce nadále působil jako skladatel a pedagog a zanechal bohaté dílo, které ho učinilo jednou z klíčových osobností hudby 20. století.

Hudební styl a hlavní díla

Milhaud je proslulý především svou polytonalitou, tedy současným používáním více tónin, a ochotou začleňovat do kompozic prvky populární hudby, především jazz a latinskoamerické rytmy. Byl velmi plodným autorem a pracoval ve všech hlavních hudebních žánrech: operách, baletech, symfoniích, komorní hudbě, sborových skladbách i filmové a scénické hudbě.

Mezi jeho nejznámější a nejčastěji prováděné kusy patří například:

  • Le bœuf sur le toit (1919) – lehce satirická taneční suita s latinskoamerickými a populárními prvky;
  • La Création du monde (1923) – balet ovlivněný jazzem, psaný pro malý orchestr včetně saxofonu;
  • Saudades do Brasil (1920–1924) – cyklus krátkých skladeb inspirovaných brazilskými tanci a melodiemi;
  • Scaramouche (1937) – oblíbené dílo ve verzích pro dva klavíry i pro saxofon a orchestr, často uváděné na koncertech;
  • Christophe Colomb – rozsáhlejší oratorní/operní práce ilustrující Milhaudovu schopnost psát monumentálnější hudbu vedle drobnějších, kabaretních či tanečních čísel.

Vedle těchto titulů napsal stovky komorních skladeb, řadu symfonií, písní a sborových děl. Milhaud přispěl také k rozšíření repertoáru pro saxofon v klasické hudbě a často pracoval s neobvyklými obsazeními a kombinacemi nástrojů.

Odkaz

Darius Milhaud je oceňován za svou hravost, rytmickou invenci a otevřenost vlivům z populární hudby a etnických tradic. Jako pedagog ovlivnil generace skladatelů a interprety, a jeho díla zůstávají pravidelně uváděna na koncertech po celém světě. Jeho přístup – propojit vážnou hudbu s jazzem a světovými rytmy – přispěl k rozšíření možností moderní hudby 20. století.