Arthur Honegger (10. března 1892 – 27. listopadu 1955) byl švýcarský hudební skladatel, narozený v Le Havru ve Francii, který většinu života strávil v Paříži. Patřil ke skupině skladatelů známé jako Les Six a je široce známý především díky své orchestrální skladbě Pacific 231, která napodobuje zvuky parní lokomotivy.

Život a vzdělání

Jeho celé jméno bylo Oscar-Arthur Honegger, ale používal pouze druhé jméno Arthur. Studoval harmonii a hru na housle v Paříži, poté se jeho rodina přestěhovala do švýcarského Curychu, kde pokračoval ve studiu na konzervatoři. Následně se vrátil do Paříže a studoval u významných učitelů, mezi něž patřili Charles-Marie Widor a Vincent d'Indy.

Kariéra a hlavní díla

Na počátku 20. let se Honegger prosadil skladbou Le Roi David (Král David), často popisovanou jako „dramatický žalm“, která se stala oblíbenou v sborech a koncertních programech. Během meziválky napsal rozsáhlý a různorodý soubor děl: od baletů a oper přes oratoria až po komorní a instrumentální skladby. Mezi jeho vrcholná díla patří Jeanne d'Arc au bûcher (Johanka z Arku na hranici) — dramatické oratorium s výraznou úlohou pro orchestr, sbor a mluvené slovo, které je považováno za jedno z jeho nejlepších.

Honegger rovněž složil několik symfonií (mezi nimi čtyři známé symfonie označované jako čísla 2–5), množství komorní hudby, klavírních skladeb, filmové hudby a hudby pro divadlo. Jeho tvorba je často dramatická, řazená mezi vážnější proudy 20. století, přitom vstřebává vlivy jak tradice, tak moderny.

Role v Les Six

Jako člen Les Six byl Honegger součástí skupiny mladých francouzských skladatelů, mezi nimiž byli například Darius Milhaud a Francis Poulenc. Na rozdíl od některých spolupracovníků však Honegger zastával výrazně individuální postoj — jeho hudba byla často vážnější a více ovlivněná německou romantickou tradicí.

Druhá světová válka a pozdější léta

Během druhé světové války zůstal v Paříži, nemohl opustit město a podle dostupných informací se zapojil do některých aktivit francouzského odboje. I za okupace pokračoval v komponování – vznikla v té době řada náboženských skladeb a právě po válce vyšly některé z jeho nejhlubších symfonických děl.

Osobní život a zdraví

V roce 1926 se oženil s Andrée Vaurabourgovou, klavíristkou a spolužačkou z pařížské konzervatoře. Společně pravidelně koncertovali – jeho žena často hrála klavírní party jeho skladeb. Manželé měli dceru Pascale (nar. 1932). Honegger měl také syna Jeana-Clauda (1926–2003), jehož matkou byla zpěvačka Claire Croiza. Honegger byl známý svou láskou k vlakům — jako student často cestoval vlakem z Le Havru do Paříže a toto zaujetí se odrazilo v populární skladbě Pacific 231, která popisuje stoupání a zrychlení vlaku na kanadské pacifické železnici (skladba pochází z roku 1923).

V roce 1947 prodělal těžký infarkt, po kterém výrazně omezil skladatelskou činnost. Druhý infarkt o osm let později ukončil jeho život v Paříži.

Hudební styl a vlivy

Honeggerova hudba se odlišuje od tvorby ostatních členů Les Six zejména tím, že více čerpá z romantické a barokní tradice. Měl v oblibě romantickou hudbu skladatelů jako Wagner, Strauss a Reger, současně v jeho díle lze sledovat vliv Bachovy polyfonie. Hudba je převážně tonální, avšak bohatá na výrazné disonance a dramatické orchestrální efekty. Jeho skladby často kombinují monumentální rozměr s instrumentální precizností a silným dramatickým napětím.

Odkaz

Honegger zanechal rozsáhlé dílo, které patří do repertoáru orchestrů, sborů i komorních ansámblů. Jeho schopnost spojit vážnost a moderní hudební prostředky mu zajistila trvalé místo v dějinách 20. století. Díky dílům jako Pacific 231, Le Roi David nebo Jeanne d'Arc au bûcher je dodnes pravidelně slyšen v koncertních seznamech a na nahrávkách, a jeho tvorba nadále ovlivňuje interprety i skladatele.

Poznámka: Honeggerovo postavení v hudebním světě je charakteristické kombinací francouzské i středoevropské tradice, což z něj dělá důležitou postavu evropské hudby první poloviny 20. století.