Pták Ohnivák je balet. Autorem libreta a choreografie je Michel Fokine. Příběh baletu vychází z ruské pohádky. Hudbu složil Igor Stravinskij. Byla to Stravinského první baletní partitura. Pták Ohnivák byl poprvé uveden Ballets Russes v Paříži v Théâtre National de l'Opéra 25. června 1910. O vytvoření role Ptáka Ohniváka byla požádána Anna Pavlovová. Stravinského hudbu považovala za nesrozumitelnou a odmítla. Roli získala Tamara Karsavina. Balet se dočkal několika repríz. Je známý také pod francouzským názvem L'Oiseau de Feu.
Děj (stručně)
Děj vychází z ruských pohádek o kouzelných bytostech a zběsilých čarodějích. Hlavní postavou je mladý princ (Ivan nebo princ Iván-царевич), který se vydá do čarovného lesa a najde tam zahradu stráženou zlým čarodějem (Kashchej neboli Kašej). V zahradě se nachází kouzelný Pták Ohnivák, jehož zajme. Pták mu daruje kouzelné pero nebo plátek peří, kterým může povolat jeho pomoc. Princ poté osvobodí zakleté princezny; zamiluje se do nejmladší z nich. Kashchej se přikloní proti princi, ale díky pomoci Ptáka Ohniváka je jeho kouzlo zlomeno (u Kašejova života bývá často skryté kouzlo v podobě schránky či vejce) a všichni jsou vysvobozeni. Pták poté odletí pryč.
Historie vzniku a premiéra
Balet objednal pro svou společnost Ballets Russes Sergej Ďagilev. Igor Stravinskij složil partituru v letech 1909–1910; práce zahrnovala zpracování lidových motivů, originální harmonii a bohatou orchestraci, která se lišila od tehdejších standardů. Premiéra se konala v Paříži 25. června 1910 v Théâtre National de l'Opéra a vyvolala velký ohlas; představení znamenalo začátek Stravinského mezinárodního úspěchu a upevnilo reputaci Ballets Russes jako průkopnické baletní společnosti.
Choreografie, role a inscenace
Choreografii vytvořil Michel Fokine, který upravil tradiční taneční formy tak, aby více odpovídaly dramatickému a imaginativnímu charakteru příběhu. O roli Ptáka Ohniváka byla původně požádána Anna Pavlovová, ta však roli odmítla kvůli obtížnosti a nepochopení novátorské hudby. Nakonec tuto roli ztvárnila Tamara Karsavina, která byla jednou z klíčových sólistek první inscenace. Scénu, kostýmy a výtvarné pojetí premiéry výrazně ovlivnili spolupracovníci společnosti (mezi nimi v době vzniku často působil např. Alexandre Benois), což společně vytvořilo silnou vizuální stránku představení.
Hudba a orchestrální podoba
Igor Stravinskij v partituru vložil bohaté orchestrální barvy, výrazné rytmické motivy a kontrasty mezi tichými, tajemnými pasážemi a velkolepými, slavnostními výbuchy zvuku. Pro balet napsal Stravinskij rozsáhlé orchestrální složení, které zahrnuje mimo jiné výraznou práci s smyčci, dřevěnými dechovými nástroji, harfou, často i mohutnou žesťovou a perkuse sekcí. Z baletu později Stravinskij sestavil také koncertní suity — kratší orchestrální výběry vhodné pro koncertní provedení, které pomohly rozšířit popularitu hudby i mimo baletní jeviště.
Přijetí, úpravy a vliv
Premiéra byla vnímána jako průlom: Stravinského hudba zde poprvé zaujala širší veřejnost a kritiku, a balet položil základy jeho další mezinárodní kariéry (následovaly další slavné balety jako Žar‑pták je předchůdcem jeho dalších experimentů). Dílo bylo v průběhu 20. století mnohokrát znovu inscenováno a upravováno; Stravinskij sám později přepracoval některé části partitury a sestavil několik orchestrálních výběrů (suit), které se staly samostatně hranými díly v koncertech. Pták Ohnivák ovlivnil jak hudbu, tak vývoj moderního baletu a inspiroval řadu pozdějších skladatelů a choreografů.
Současná provedení a nahrávky
Pták Ohnivák patří dodnes k repertoáru nejen divadel, ale i koncertních sálů v podobě orchestrálních suit. Existuje řada nahrávek partitury a interpretací choreografie, od historických záznamů až po současné inscenace. Dílo je často uváděno v různých úpravách — od originálního celovečerního baletu přes zkrácené verze až po koncertní suity, které umožňují posluchačům sledovat Stravinského hudební vynalézavost i mimo baletní kontext.
Zdůraznění: Pták Ohnivák je považován za klíčové dílo počátků 20. století — spojení ruského národního námětu, novátorské hudby a moderní choreografie dala vzniknout kultovnímu dílu, které ovlivnilo další vývoj hudby i tance.