Alicia Markova DBE (Lilian Alicia Marks, 1. prosince 1910 – 2. prosince 2004) byla anglická baletka a choreografka. Věnovala se také režii a výuce baletu a byla jednou z klíčových postav formování profesionální scény klasického baletu ve Velké Británii. Byla první britskou tanečnicí, která se stala primabalerínou baletního souboru, a během své kariéry proslula čistotou techniky, lyrickým výrazem a schopností interpretovat široké spektrum klasických i novějších rolí.
Profesní dráha
Markova se narodila a vyrostla v Londýně. Byla zakladatelkou Ballet Rambert (1931/5), Vic-Wells Ballet (193/5), Markova-Dolin Company (1935/8), tančila pro American Ballet Theatre (1941/5) a byla spoluzakladatelkou a ředitelkou English National Ballet. Po válce s Dolinem koncertovala až do roku 1949. Její poslední taneční období nastalo v London Festival Ballet, který se stal Anglickým národním baletem. Profesionální taneční kariéru ukončila v lednu 1963 ve svých dvaapadesáti letech.
Během těchto angažmá vystupovala v řadě hlavních rolí klasického repertoáru — mezi nimi Giselle, Labutí jezero, Šípková Růženka či méně známé moderní kusy — a spolupracovala s předními choreografy a dirigenty své doby. Spolupráce s Antonem Dolinem byla jedním z významných prvků její kariéry; společně dali vznik a rozmach několika souborům a turné, která pomohla rozšířit povědomí o britském baletu v zahraničí.
Vzdělání a styl
Markova začala tančit v dětství a rychle se prosadila svým přirozeným talentem a intenzivním studiem. Její taneční styl spojoval technickou disciplínu s jemným dramatickým cítěním, což jí umožňovalo vytvářet silné tanečně-divadelní postavy. Po ukončení aktivní scény se věnovala výuce a výchově mladých tanečníků, předávala zkušenosti dalším generacím a účastnila se porotních činností i konzultací při zakládání a vedení baletních institucí.
Osobní život a jméno
Markova se narodila jako Lillian Alicia Marksová v Londýně. Jméno si změnila, aby se přizpůsobila tehdejší módě a aby lépe odpovídalo škatulkám mezinárodního tanečního světa; přidání koncovky „-ova“ evokovalo ruskou baletní tradici, která byla v té době obdivována a žádána.
Vyznamenání a odkaz
Za celoživotní přínos baletu byla oceněna titulem DBE a její odkaz přetrvává prostřednictvím institucí, které pomáhala zakládat nebo jim pomáhala k rozvoji. Alicia Markova je považována za průkopnici, která pomohla profesionalizovat britský balet a zvýšit jeho mezinárodní prestiž; její interpretační záznamy, vzpomínky žáků a zmínky v historii tance zajišťují, že je její jméno i dílo nadále připomínáno.
Úmrtí
Markova zemřela ve čtyřiadevadesáti letech v Bathu v Somersetu na mrtvici. Její smrt vzbudila v baletním světě vzpomínky na významnou éru, kterou pomáhala formovat, a připomněla generacím tanečníků a diváků její přínos k rozvoji klasické taneční umění ve Velké Británii i v zahraničí.