Banán je plodina z rodu Musa. Jeho plody jsou jedlé a obvykle se používají k vaření. Tím se liší od měkkého a sladkého banánu (často označovaného jako dezertní banán). Dezertní banány se častěji dovážejí do zemí Evropské unie nebo Spojených států.

Popis rostliny a plodu

Plantain (kuchařský banán) je tropická bylina s nápadným pseudostonkem z listových pochev, velkými listy a bohatým květenstvím, které nese bobule – naše „banány“. Plody plantainu bývají obecně větší a pevnější než u dezertních banánů, mají silnější slupku a vyšší obsah škrobu, zatímco obsah cukru je nižší. Plody se sklízí většinou nezralé (zelené) a tepelně se upravují – smažením, vařením či pečením – na rozdíl od dezertních druhů, které se často konzumují syrové.

Pěstování a areál rozšíření

Rody Musa pocházejí z tropické oblasti jihovýchodní Asie, včetně Malajského souostroví a severní Austrálie. Primární domestikace plantainu proběhla v jihovýchodní Asii, sekundární centrum šlechtění se nachází ve západní Africe. Dnes se plantain pěstuje v širokém pásu tropů a subtropů:

Zemědělci pěstují plantainy na severu až v severní Kalifornii a na jihu až v KwaZulu-Natal. Plantainy prospívají v teplém, vlhkém klimatu, nejlépe na hlubokých, dobře odvodněných půdách bohatých na organickou hmotu. Vyžadují ochranu proti silnému větru (listy se snadno trhají) a pravidelnou zálivku; ve srovnání s některými jinými plodinami jde o náročnější plodinu na stanoviště.

Odrůdy a názvosloví

Způsob, jakým se některé druhy nazývají, často ukazuje jejich použití: plantain na vaření, banánový plantain, pivní banán, bocadillo plantain (ten malý) a další místní názvy. V praxi se rozlišují zejména plantainy určené k tepelné úpravě a sladší banány určené k přímé konzumaci. V rámci plantainů existují i méně známé kultivary lišící se velikostí, tvarem a barvou slupky (zelená, žlutá, červená až černající při dozrávání).

Kuchyňské využití

Plantainy jsou v mnoha tropických oblastech základní potravinou, podobně jako brambory. Díky vyššímu obsahu škrobu a neutrální chuti se používají velmi univerzálně:

  • smažené plátky (tostones, patacones)
  • pečené nebo vařené jako příloha k masu
  • pyré a kaše podobné bramborové
  • sladší varianty vařené jako dezert nebo smažené s cukrem
  • sušené a mleté na mouku vhodnou k pečení nebo k zahušťování

V některých regionech se plantain využívá i pro výrobu alkoholických nápojů nebo fermentovaných pokrmů. Při kulinárním zpracování je běžné plody nejdříve oloupat a tepelně upravit – vařit, smažit nebo péct – protože syrový plantain je většinou tužší a škrobovitý.

Nutriční hodnota a skladování

Plantainy jsou bohaté na škroby, vlákninu, vitamíny (zejména vitamín C a některé vitamíny skupiny B) a minerály jako draslík. Energeticky jsou významnou složkou stravy v oblastech, kde tvoří základ jídelníčku. Zralé plantainy obsahují více cukru; nezralé jsou naopak vhodnější jako škrobová příloha.

Plody se běžně sklízejí nezralé a skladují se při pokojové teplotě, dokud nedozrají. Pro delší skladování se doporučuje chladné a stinné místo, ale pozor na teplotu pod 12 °C, která může poškodit tropické banánovité plody. Při přepravě se plantainy často sbírají zelené a dozrávají až u spotřebitele nebo v distribučních skladech.

Škůdci, choroby a integrovaná ochrana

Jako u ostatních Musa rostlin, i u plantainů hrozí škůdci (např. banánový můr, červi, některé druhy mšic) a choroby (nejznámější je banánová panamská nemoc způsobená houbou Fusarium). Další problém představují virové choroby a houbové onemocnění listů. Integrovaná ochrana zahrnuje výběr odolných odrůd, střídání plodin, sanitu porostu, biologické prostředky a cílené použití pesticidů.

Ekologie a hospodářský význam

V mnoha tropických oblastech plantainy představují nejen zdroj potravy, ale i důležitou komoditu pro místní trhy a export. Pěstování má vliv na krajinné využití a může být součástí agroforestry systémů, kde se kombinuje s dalšími plodinami nebo stromovou vegetací.

Plantain je tedy všestranná tropická plodina s významným místním i globálním uplatněním v kuchyni i v zemědělství. Jeho pěstování i využití se liší podle klimatu, kulturních zvyklostí a dostupných odrůd.