Sedimenty se ukládaly v obrovském tropickém ústí, v říční deltě s pohyblivými kanály a bahnitými a písečnými pruhy. Velkou část kontinentu pak pokrývalo velké vnitřní epeirické moře, které se občas nad oblastí přehnalo a pak se stáhlo.
Takto se tvoří uhelné sloje. V nízko položených tropických bažinách nebo deštných lesích se tvoří rašelinná bažina, která má nedostatek kyslíku. Hromadí se zde odumřelý rostlinný materiál, který se zcela nerozloží. Rostlinný materiál se pohřbí jako rašeliniště. Čas od času řeky přinesou z nedalekých hor nánosy sedimentů, které bažinu překryjí. Nakonec se vrstvy uhlí střídají s vrstvami písčitých usazenin. Tlakem se vše promění v tvrdou horninu. Později jsou horniny erozí obnaženy a člověk v nich může najít zkameněliny.
Obrovský růst vegetace v této době vytvářel uhelné vrstvy a zkameněliny byly nalezeny v konkrecích (tvrdých kuličkách) na odvalových haldách uhelných dolů. Konkrece jsou způsobeny uhličitanem železitým, FeCO3 , který z partiklu bahna a organického materiálu vytváří tvrdé koule.