Polychaety neboli štětinatci jsou třída kroužkovců (Annelida) s převážně mořským způsobem života. Patří sem více než 10 000 popsaných druhů s velkou ekologickou i morfologickou rozmanitostí.
Většina polychét žije v mořském prostředí — od mělčin a přílivových pásem přes písčité a bahnité dno až po hlubokomořské útvary jako jsou hydrotermální průduchy. Některé druhy obývají brakické nebo i sladkovodní biotopy, ale mořský areál je pro ně typický.
Polychéty mají dlouhý evoluční záznam; jejich fosilie pocházejí již z raně kambrických vrstev, například z lokality Sirius Passet v Grónsku, což dokládá jejich stáří přes půl miliardy let.
Morfologie
Tělo polychét je segmentované a každý z jejich tělních segmentů nese párové masité výběžky zvané parapodia. Parapodia slouží k pohybu, často zvyšují povrchovou plochu pro dýchání a nesou štětinky (chaety). Tyto štětinky, které jsou obvykle tvořeny chitinem a mohou mít různé tvary a uspořádání podle způsobu života druhu. Tím se polychéty liší od Oligochaeta, jež mají jednodušší tělovou stavbu a v každém článku jen několik štětin bez výrazných parapodií.
Životní režim a rozmanitost
Mezi polychéty najdeme volně žijící dravce (např. mnohé aktivní „cháze“ a lovci), filtrující a sběračské formy, ale také druhy stavějící tuby nebo chodbičky v substrátu. Některé druhy mají složité kusadlové aparáty (např. eunicidé), jiné používají jemné štětinky k filtraci potravy. Velikost se liší od menších než 1 mm až po několikametrové zástupce u některých rodů.
Mezi běžné nebo často zmiňované skupiny a pojmy v literatuře se objevují i názvy jako hlístice (v české terminologii je tento pojem někdy používán nesprávně), a známým rodem je rovněž škeblovka Nereis — tzv. nereidové (běžně označovaní jako potěr, písečné nebo rákosníkové červy v pobřežních pásmech), kteří jsou typickými zástupci pohyblivých polychét.
Rozmnožování a vývoj
Rozmnožování je většinou pohlavní. Mnohé druhy vytvářejí plovoucí larvy (trochoforu) podobné larvám jiných skupin lophotrochozoí (např. měkkýšů). U některých druhů dochází k epitokii — proměně části těla v plovoucí pohlavní formu, která se pak uvolní a rozptýlí gamety. Některé druhy se mohou rozmnožovat také nepohlavně dělením či fragmentací.
Význam pro ekosystémy a člověka
Polychéty hrají klíčovou roli v bentosových ekosystémech: provzdušňují a přemísťují sediment (bioturbace), recyklují organickou hmotu a jsou důležitou složkou potravních sítí. Pro člověka jsou některé druhy zdrojem krmiva (např. jako nástraha v rybářství) nebo modelovými organismy ve vědeckém výzkumu a testování kvality vody.
Fosilní záznam
Fosilie polychét z raného kambria (např. z Sirius Passet) ukazují, že už tehdy byly tyto červy morfologicky rozmanité. Tento bohatý fosilní záznam pomáhá sledovat ranou evoluci kroužkovců a rozvoj parapodií či složitějších typů ústního aparátu.
Shrnutí: Polychéty jsou velmi rozmanitou skupinou mořských kroužkovců s bohatou ekologickou rolí, širokým spektrem tvarů a strategií života a významným evolučním a fosilním pozadím.
