Dějiny Ameriky: přehled historie Severní a Jižní Ameriky

Dějiny Ameriky: přehled od prvních migrantů přes vznik Irokézů, Mayů, Aztéků a Inků až po koloniální střet. Stručný, výpravný průvodce historií obou Amerik.

Dějiny Ameriky zahrnují vývoj Severní a Jižní Ameriky, včetně Střední Ameriky a Karibiku. Začínají příchodem lidí do těchto oblastí z Asie — a podle některých teorií i z Oceánie v době pozdní doby ledové. Obecně se předpokládá, že obyvatelstvo Ameriky bylo do kontaktu s národy "Starého světa" izolované až do období severských nájezdů kolem roku 1000 a především do doby evropských objevů v 15. století.

Příchody a nejstarší osídlení

Předkové dnešních původních obyvatel Ameriky byli zpočátku lovci a sběrači, kteří migrovali do Severní Ameriky. Nejrozšířenější teorie uvádí, že migranti překročili pevninský most Beringii v oblasti Beringovy úžiny během poslední doby ledové; odhady příchodu sahají do rozmezí přibližně 20 000–15 000 let před naším letopočtem, přičemž probíhá odborná diskuse o přesných datech. Některé nálezy (např. v Jižní Americe) naznačují velmi rané osídlení a podporují hypotézu o tzv. pobřežní migraci podél Tichého oceánu.

Malé skupiny paleoindiánů pravděpodobně následovaly mamuta a další kořistní zvířata. K archeologicky i geneticky doloženým kulturám patří mimo jiné kultura Clovis (asi 13 000 let př. n. l.), ale existují i důkazy o předcloviském osídlení (např. Monte Verde v Chile, s datací kolem 14 500 let BP), což dokládá složitost a časovou hloubku osidlovacích vln.

Rozvoj kultur a civilizací

Kulturní rysy, které přinesli první přistěhovalci, se postupně diverzifikovaly v závislosti na klimatu, prostředí a vnitřních inovacích. Vznikaly společnosti od kočovných lovců až po vyspělé státní útvary. V mnoha oblastech hrála zásadní roli domestikace plodin — v Mesoamerice například vznikla a postupně šlechtěním powstala kukuřice (ze teosinte), v Andách byly domestikovány brambor a kokos a v tropických oblastech rozšíření manioku a slunečnice. Zemědělství umožnilo vznik měst, specializace řemesel a složitých společenských struktur.

Mezi významné kulturní a civilizační formace patřily:

• Olmékové – raná komplexní kultura v Mexickém zálivu (cca 1200–400 př. n. l.), často považovaná za „mateřskou“ kulturu Mesoameriky;
• Zapotékové – střediska v oblasti Oaxaca s centrem v Monte Albán;
• Mayové – civilizace klasického období v Srední Americe (cca 250–900 n. l.) známá pokročilou astronomií, písmem a architekturou;
• Toltékové – středověká státní formace v centrálním Mexiku;
• Aztékové – mocná říše s centrem v Tenochtitlánu (zakládáno 1325), dominovali v centrálním Mexiku před příchodem Evropanů;
• Inkové – rozsáhlá říše v Andách (c. 1438–1533) s propracovaným systémem silnic, zemědělských teras a administrativy.

Kromě těchto velkých civilizací existovaly také významné kultury v Severní Americe, například mound builders a civilizace Mississippian s centrem v Cahokii (cca 1050–1250 n. l.), nebo Irokézové a další národy Severovýchodu, stejně jako rozmanité skupiny v Arktidě (inuitské populace) a v Kalifornii či Velkých pláních s odlišnými způsoby života.

Kontakt s Evropany a dopady

První doložený kontakt Evropanů s částmi Ameriky představuje vikingská osada v oblasti zvané Vinland (kolem roku 1000), nicméně zásadní a trvalejší kontakt nastal po roce 1492. Připlutí Kryštofa Kolumba a následné expanze evropských mocností (Španělsko, Portugalsko, Francie, Anglie, Nizozemsko) přinesly zásadní změny:

• masivní propuknutí epidemií (zejm. neštovice), které způsobily drastický pokles původního obyvatelstva;
• kolonizaci, zavedení nových politických a hospodářských systémů, včetně plantáží a systému otroctví;
• tzv. Kolumbovská výměna – přenos rostlin, zvířat, technologií a idejí mezi Evropou a Amerikou (např. z Ameriky do Evropy: kukuřice, brambory, tabák; z Evropy do Ameriky: koně, skot, pšenice, nemoci);
• kulturní a etnické promísení, které vedlo k vývoji nových identit, ale i ke ztrátě mnoha tradičních způsobů života.

Formování moderních států a 19.–20. století

Ve 18. a 19. století proběhla v Americe vlna hnutí za nezávislost: Spojené státy vyhlásily nezávislost v roce 1776 a v Latinské Americe probíhala série osvobozeneckých válek (kolem 1810–1825) pod vedením osobností jako Simón Bolívar a José de San Martín, což vedlo ke vzniku většiny dnešních latinskoamerických států. 19. a 20. století byly obdobím expanze, industrializace, vnitřních konfliktů (např. americká občanská válka 1861–1865), imperiálních vlivů a také politických otřesů a revolucí v Latinské Americe.

V průběhu 20. století nastalo postupné uznávání práv původních národů, nástup moderních státních institucí i pokračující sociální a ekonomické nerovnosti. V současnosti jsou obě Amerikas charakterizovány velkou kulturní, jazykovou a ekologickou rozmanitostí a komplikovanými dějinami, jež ovlivňují politiku, hospodářství i společenské vztahy dodnes.

Poznámka: Archeologický a genetický výzkum stále upřesňuje časování a trasy osidlování Ameriky; nové nálezy mohou měnit konkrétní interpretace raných etap dějin.

Jižní Amerika

Norte Chico

Nejstarší známá civilizace Ameriky vznikla v oblasti Norte Chico v dnešním Peru. Složitá společnost vznikla ve skupině pobřežních údolí mezi lety 3000 a 1800 př. n. l. Quipu, charakteristické záznamové zařízení mezi andskými civilizacemi, pochází zřejmě z doby Norte Chico.

Chavín

Podle některých odhadů a archeologických nálezů Chavínové vytvořili obchodní síť a rozvinuli zemědělství již v roce 900 př. n. l. (resp. později ve srovnání se Starým světem). Artefakty byly nalezeny na lokalitě zvané Chavín v dnešním Peru v nadmořské výšce 3 177 metrů. Civilizace Chavín trvala od roku 900 př. n. l. do roku 300 př. n. l.

Inca

Incká civilizace, jejíž hlavní město bylo Cusco, ovládala oblast And v letech 1438 až 1533. Incká kultura, známá jako Tahuantinsuyu neboli "země čtyř regionů" v kečuánštině, byla velmi odlišná a rozvinutá. Města byla postavena z přesně sladěných kamenných konstrukcí, postavených na mnoha úrovních horského terénu. Užitečnou formou zemědělství bylo terasové zemědělství. V incké civilizaci existují důkazy o vynikajícím zpracování kovů a dokonce i o úspěšné mozkové chirurgii.

Historie kolonizace Jižní Ameriky

Současná situace

Počet původních Američanů v USA se nyní zvyšuje díky skutečnému nárůstu počtu obyvatel, změně zákonů o zápisu a přistěhovalectví ze Španělské Ameriky, zejména z Mexika, ačkoli se pro ně používá definice Hispánci.

Důsledky otroctví

Otroctví hrálo významnou roli v hospodářském rozvoji Nového světa po kolonizaci Ameriky Evropany. Otroci pomáhali stavět cesty, po kterých byli přepravováni. Bavlna, tabák a cukrová třtina sklízená otroky se stala důležitým vývozním artiklem pro Spojené státy a karibské země.

Baton Rouge, La., 2. dubna 1863, otrok jménem Peter

Otázky a odpovědi

Otázka: Jaké jsou dějiny Ameriky?

Otázka: Jak lidé migrovali do Ameriky?

Otázka: Jaké kultury se rozvíjely v Severní a Jižní Americe?

Otázka: Kdy se národy Starého světa poprvé setkaly s národy Ameriky?

Otázka: Existují nějaké teorie o tom, jak původní obyvatelé Ameriky migrovali do Severní Ameriky?

Hledání podle dopisu