Zapotécká civilizace
Zapotécká civilizace byla domorodou předkolumbovskou civilizací. Rozkládala se především v údolí Oaxaca na jihu Mezoameriky. Archeologové se domnívají, že jejich kultura je stará nejméně 2500 let. Zapotékové zanechali stopy ve starověkém městě Monte Albán. Nacházejí se zde stavby, míčové kurty, velkolepé hrobky a hrobové výbavy. V hrobech byly nalezeny jemně opracované zlaté šperky. Monte Albán byl prvním velkým městem na západní polokouli. Bylo centrem zapotéckého státu, který ovládal velkou část území, jež známe jako současný stát Oaxaca.
Rozsah zapotécké civilizace
Etymologie
Název Zapotec pochází z nahuatlského tzapotēcah (jednotné číslo tzapotēcatl). Toto slovo znamená "obyvatelé místa sapote". Zapotékové se označovali jako Be'ena'a, což znamená "Lidé".
Technologie
Zapotékové vytvořili kalendář a zvláštní systém písma. Tento systém má pro každou slabiku jazyka samostatný glyf. Je to jeden z několika kandidátů na první systém písma v Mezoamerice. Je předchůdcem písemných systémů vyvinutých civilizacemi Mayů, Mixtéků a Aztéků. V současné době se vedou diskuse, zda olmécké symboly, datované do roku 650 př. n. l., jsou skutečně formou písma, která je starší než nejstarší zapotécké písmo datované do roku asi 500 př. n. l.
V aztéckém hlavním městě Tenochtitlánu žili zapotéčtí a mixtéčtí řemeslníci, kteří vyráběli šperky pro aztécké vládce (tlatoanis), včetně Moctezumy II. Vztahy se středním Mexikem sahají mnohem dále. Dokládají to archeologické pozůstatky zapotécké čtvrti v rámci Teotihuacánu a "dům pro hosty" v teotihuacánském stylu v Monte Albánu. Mezi další významná předkolumbovská zapotécká naleziště patří Lambityeco, Dainzu, Mitla, Yagul, San José Mogote, El Palmillo a Zaachila.
Zapotékové byli usedlou kulturou. Byli civilizačně vyspělí, žili ve velkých vesnicích a městech, v domech postavených z kamene a malty. Hlavní události své historie zaznamenávali pomocí hieroglyfů a ve válce používali bavlněnou zbroj. Byly jim připisovány známé ruiny v Mitle, o nichž se tvrdilo, že jsou hrobkami jejich předků.
Pohřební urna ve tvaru "netopýřího boha" nebo jaguára z Oaxacy, datovaná do období 300-650 n. l. Výška: 9,5 palce (23 cm).
Náboženství
Stejně jako většina mezoamerických náboženských systémů bylo i náboženství Zapotéků polyteistické. Mezi hlavní božstva patřili Cocijo, bůh deště (podobný aztéckému bohu Tlalocovi), a Coquihani, bůh světla. Předpokládá se, že Zapotékové při svých rituálech někdy používali lidské oběti.
Zapotékové vyprávějí, že se jejich předkové vynořili ze země, z jeskyní nebo že se ze stromů či jaguárů proměnili v lidi, zatímco elita, která jim vládla, věřila, že pocházejí z nadpřirozených bytostí, které žijí mezi mraky, a že se po smrti do tohoto stavu vrátí. Z této víry ostatně vyplynulo i jméno, pod nímž jsou Zapotékové známí dodnes. Ve středním údolí Zapotéků se "lidé z mraků" nazývají "Be'ena' Za'a".
Válka
Poslední bitva mezi Aztéky a Zapotéky se odehrála v letech 1497-1502 za aztéckého vládce Ahuizotla. Když v době španělského dobývání Mexika dorazila zpráva, že Aztékové byli Španěly poraženi, král Cosijoeza nařídil svým lidem, aby se Španělům nepostavili a vyhnuli se tak stejnému osudu. Španělé je porazili až po několika taženích v letech 1522 až 1527. K povstáním proti koloniálním úřadům však došlo v letech 1550, 1560 a 1715. . []
V roce 1850 došlo k dalšímu povstání proti místní vládě v Oaxace a v roce 1866 k povstání proti francouzské královské armádě během francouzské invaze do Mexika. V nedávné době došlo v 70. letech 20. století k povstání proti místnímu guvernérovi Manuelu Zárate Aquinovi, které podpořila mexická armáda. . []
