Krevní látky

Jak fungují

Krevní řečiště obvykle přenáší kyslík ze vzduchu, který dýcháme, do celého těla. Buňky v těle potřebují kyslík k přežití a také se potřebují zbavit oxidu uhličitého. (Oxid uhličitý vzniká při výrobě energie v buňkách; jeho nadbytek je jedovatý.) Buňky obvykle přijímají kyslík z krevního oběhu a oxid uhličitý posílají do krevního oběhu. Tomu se říká výměna plynů.

Krevní látky brání výměně plynů. Zabraňují přístupu kyslíku do tělesných buněk. Bez kyslíku buňky odumírají. Pokud člověk dostane dostatečně vysokou dávku krevní látky, udusí se, protože kyslík, který vdechuje, se nemůže dostat do tělesných buněk.

Plakát americké armády o fosgenu z druhé světové války

Expozice

"Expozice" znamená, že se chemická látka dotkla těla člověka nebo se do něj dostala. Tato osoba byla "vystavena" chemické látce. Většina lidí, kteří jsou vystaveni působení látek v krvi, chemickou látku vdechne nebo spolkne. K tomu může dojít náhodně nebo úmyslně.

Sloučeniny kyanidu jsou například obsaženy v cigaretovém kouři a v kouři z mnoha požárů budov. Sloučeniny kyanidu a arsinu se používají také v pesticidech. K většině expozic arsinu dochází náhodně u lidí, kteří pracují v blízkosti těchto chemikálií.

Když se krevní látky používají jako zbraň hromadného ničení, obvykle se rozprašují do vzduchu, takže je lidé vdechují.

Příznaky a symptomy

Pokud je člověk vystaven působení krevní látky, závisí jeho příznaky na několika faktorech:

• Kolik krevní látky osoba vdechla nebo spolkla (to se nazývá koncentrace).
• Jak dlouho byla osoba vystavena působení krevního agens (doba trvání).

Pokud je člověk vystaven malému množství krevní látky, nemusí být jeho příznaky život ohrožující. Může být například zmatená, cítit se velmi unavená nebo mít bolesti hlavy, nevolnost a zvracení.

Pokud je však člověk vystaven vysoké dávce krevní látky, může mít mnohem závažnější příznaky, včetně:

• Záchvaty (způsobené nedostatkem kyslíku v mozku).
• Paralýza
• srdeční arytmie (způsobené nedostatkem kyslíku v srdci).
• Kóma (protože mozek nedostává dostatek kyslíku, aby udržel člověka při vědomí).
• Respirační selhání

Krevní látky působí velmi rychle. Pokud člověk dostane dostatečně vysokou dávku, začne mít tyto příznaky již několik sekund po expozici. Během několika minut - nebo dokonce sekund - může zemřít na selhání dýchání.

Mrtví britští vojáci po německém plynovém útoku, pravděpodobně fosgenem, během první světové války

Léčba

Existuje několik různých protilátek proti otravě kyanidem. Sada protijedů proti kyanidu, která se ve Spojených státech používá nejčastěji, obsahuje tři léky: amylnitrit a dusitan sodný, které se vážou na kyanid a mění ho na méně nebezpečnou chemickou látku, a thiosíran sodný, který mění kyanid na neškodnou chemickou látku, kterou může člověk vymočit.

Proti kyanidu působí také forma vitaminu B ₁₂, která je vytvářena bakteriemi a nazývá se hydroxokobalamin. Ta mění kyanid na běžný vitamin B₁₂ .

Proti arsinu ani fosgenu neexistují žádné protilátky. Lékaři mohou poskytnout pouze "podpůrnou péči", což znamená, že mohou léčit pouze příznaky otravy arsinem. Mohou například podávat kyslík přes masku, podávat léky proti srdeční arytmii a provádět dialýzu při selhání ledvin.

Použití ve válce a při popravách

První krevní látkou použitou jako zbraň hromadného ničení byl fosgen. Fosgen poprvé použila německá armáda k útoku na britskou armádu v roce 1915. Poté byl fosgen často používán během první světové války. Země na obou stranách války - včetně Německa, Francie, Spojeného království a Spojených států - používaly fosgen k útokům na nepřátelské vojáky. Často ho míchaly s chlorem, aby zabily více lidí. Fosgen způsobil asi 85 % ze 100 000 úmrtí způsobených jedovatým plynem během války (celkem asi 85 000 úmrtí).

V roce 1919 shodilo britské královské letectvo během ruské občanské války na bolševické vojáky arzenikový plyn.

Fosgen často používala také japonská císařská armáda proti Číně během druhé čínsko-japonské války (1937-1945).

Během holocaustu používali nacisté k zabíjení lidí v plynových komorách v koncentračních táborech a táborech smrti kyanovodík zvaný Cyklon B.

Po objevení nervových plynů se krevní látky již tolik nepoužívaly. V 80. letech však Irák použil proti Íránu v íránsko-irácké válce kyanogenchlorid.

Od roku 1924 používaly Spojené státy kyanovodík v plynových komorách k popravám vězňů, kteří byli odsouzeni k trestu smrti. Většina států nyní používá jiné způsoby poprav. Poprava kyanovodíkem je však stále legální v šesti státech.

Prázdné kanystry cyklonu B nalezené v koncentračním táboře Osvětim

Související stránky

• Kyanid
• Arsen
• Chemická válka
• Chemické zbraně v první světové válce
• Úmluva o zákazu chemických zbraní