Irácko-íránská válka
Íránsko-irácká válka byla válka mezi ozbrojenými silami Iráku a Íránu, která trvala od září 1980 do srpna 1988. Běžně se jí říkalo válka v Perském zálivu, dokud Irák v roce 1990 nenapadl Kuvajt. Irácko-kuvajtská válka, do které vstoupily Spojené státy, se později nazývala válka v Perském zálivu nebo válka v Zálivu.
Válka začala 22. září 1980, kdy Irák napadl Írán po dlouhých pohraničních sporech a požadavcích na svržení režimu Saddáma Husajna. Iráckým silám se na začátku války dařilo, obsadily íránský Chúzestán, ale zanedlouho byly zastaveny a vytlačeny z Íránu. Válka trvala několik let a v následné zákopové válce se ani jedna strana příliš neprosadila. Zahynulo přibližně milion vojáků a podobný počet civilistů. Obě strany používaly blokádu, proti které se postavily ostatní země. Navzdory několika výzvám Rady bezpečnosti OSN k ukončení bojů bojovaly obě země až do 20. srpna 1988; poslední váleční zajatci byli vyměněni v roce 2003. Válka změnila politiku na Blízkém východě i ve světě.
Íránsko-irácká válka je také známá tím, že Irák použil chemické a biologické zbraně proti íránským vojákům a civilistům. Velmi důležitá byla role Spojených států a Sovětského svazu, která se datuje do období studené války. V roce 1953 USA podpořily státní převrat proti Mohammadu Mosaddeghovi, který byl íránským premiérem. K moci se vrátil šáh Mohammad Rezá Pahlaví, který podporoval svou armádu a vládu. Spojené státy prodaly šáhově vládě mnoho zbraní. Mezitím revolucionáři arabské socialistické strany Baas svrhli iráckého krále a s pomocí Sovětskéhosvazu vybudovali svou armádu. Počínaje Sjednocenou arabskou republikou usilovali o sjednocení všech Arabů do jednoho státu, včetně arabské menšiny v Íránu.
Po zahájení války (zejména v letech 1983-1988) prodávaly Spojené státy Iráčanům zbraně. Tento krok byl do značné míry způsoben zájmem Ameriky zadržet revolučního ajatolláha Chomejního. Sovětský svaz i Spojené státy tak dodávaly Iráku zbraně, které měly být použity proti Íránu. Spojené státy prodaly mnoho zbraní Íránu již před válkou. mělo se za to, že sovětský svaz prodával zbraně oběma stranám během války.
Související stránky
- Perský záliv
- Válka v Zálivu
Otázky a odpovědi
Otázka: Co byla íránsko-irácká válka?
Odpověď: Íránsko-irácká válka byla válka mezi ozbrojenými silami Iráku a Íránu, která trvala od září 1980 do srpna 1988.
Otázka: Kdy válka začala?
Odpověď: Válka začala, když Irák 22. září 1980 napadl Írán po dlouhých pohraničních sporech a poté, co Írán požadoval svržení režimu Saddáma Husajna.
Otázka: Kolik obětí si konflikt vyžádal?
Odpověď: Zemřelo asi milion vojáků a podobný počet civilistů.
Otázka: Jaká opatření přijaly obě strany během konfliktu?
Odpověď: Obě strany použily blokádu, proti které se ostatní země postavily.
Otázka: Jak se do konfliktu zapojily mezinárodní mocnosti?
Odpověď: Zásadní byla role Spojených států a Sovětského svazu, která se datuje do období studené války. V roce 1953 USA podpořily státní převrat proti Mohammadu Mosaddeghovi, který byl íránským premiérem. K moci se vrátil šáh Mohammad Rezá Pahlaví, který podporoval svou armádu a vládu. Spojené státy prodaly šáhově vládě mnoho zbraní. Mezitím revolucionáři arabské socialistické strany Baas svrhli iráckého krále a s pomocí Sovětského svazu vybudovali svou armádu. Počínaje Sjednocenou arabskou republikou usilovali o sjednocení všech Arabů do jednoho státu včetně arabské menšiny v Íránu. Po zahájení války (zejména v letech 1983-1988) prodávaly USA Iráčanům zbraně hlavně kvůli americkému zájmu zadržet revolučního ajatolláha Chomejního, a tak Sovětský svaz i USA dodávaly Iráku zbraně proti Íránu. USA prodaly Íráncům mnoho zbraní již před válkou, předpokládá se, že Sovětský svaz prodával zbraně oběma stranám i během války.
Otázka: Existovalo nějaké řešení nebo datum ukončení tohoto konfliktu?
Odpověď: Navzdory několika výzvám Rady bezpečnosti OSN k ukončení bojů bojovaly obě země až do 20. srpna 1988; poslední váleční zajatci byli vyměněni v roce 2003.
