Jeremy Corbyn — britský politik, poslanec Islington North a bývalý vůdce Labouristické strany
Životopis a přehled politické dráhy Jeremyho Corbyna: raná léta, odborová práce, poslancování od 1983, postoje demokratického socialismu, vedení Labouristů 2015–2020, kontroverze a odkaz.
Jeremy Bernard Corbyn (narozen 26. května 1949) je britský politik, známý dlouholetou parlamentní službou a obdobím ve funkci předsedy Labouristické strany. Od roku 1983 zastupuje v Dolní sněmovně obvod Islington North. Veřejně se identifikuje jako demokratický socialista a po desetiletí vystupuje jako aktivista za mír, sociální spravedlnost a veřejné služby.
Galerie obrázků
10 ObrázkyRaná léta, rodina a profesní začátky
Corbyn se narodil v Chippenhamu ve Wiltshire a vyrostl v rodině se silnými levicovými názory. V mládí pracoval v různých zaměstnáních a později se uplatnil jako zástupce odborů, kde spolupracoval se zaměstnanci v řadě sektorů. Během své předparlamentní kariéry byl aktivní v místní politice a v roce 1974 se stal členem rady v Haringey; postupně získal zkušenosti ve stranických strukturách, například jako sekretář regionální volební organizace (CLP) a místních kampaní.
První kroky v politice a postavení v Dolní sněmovně
Po zvolení v roce 1983 Corbyn působil v Dolní sněmovně dlouhodobě jako nezávisle působící levicový hlas. V obvodě Islington se soustředil na místní otázky, jako je dostupné bydlení, místní doprava a financování škol a zdravotnictví. Jako poslanec se zapojil do legislativních diskusí v parlamentních výborech a na veřejných fórech, a stál u mnoha petic a kampaní, které měly za cíl zlepšit sociální podmínky voličů.
Politické postoje a dlouhodobé priority
Corbyn je známý svým protiválečným postojem a kritikou intervencí v zahraničí. Podporoval protijaderné aktivity a veřejně prosazoval jednostranné jaderné odzbrojení Spojeného království. V oblasti hospodářské politiky se věnoval zejména boji proti vyhýbání se daním ze strany velkých společností a bohatých jednotlivců (boj proti daňovým únikům) a obraně veřejných výdajů proti úsporným opatřením (protíúsporná opatření), která podle něj zhoršovala dostupnost služeb.
Zapojení do organizací a kampaní
Po desetiletí Corbyn podporoval a spolupracoval s řadou nevládních organizací a kampaní. Mezi ně patřily Socialistická skupina, Palestinská kampaň solidarity, Amnesty International a Kampaň za jaderné odzbrojení (CND). V letech 2011–2015 byl předsedou koalice Stop válce, která organizovala protesty a veřejné diskuse proti vojenským zásahům ve Středním východě.
Cesta k vedení Labouristické strany
Po volební porážce Labouristů v roce 2015 a odstoupení tehdejšího předsedy Eda Milibanda Corbyn oznámil kandidaturu na post předsedy. V kampani oslovil postupně široké spektrum členů i nových registrovaných podporovatelů a získal silnou podporu odborových svazů i místních skupin (levicoví aktivisté). Dne 12. září 2015 vyhrál v prvním kole s výrazným podílem hlasů a stal se vůdcem strany.
Vnitrostranické spory a výzvy ve vedení
Po referendu o vystoupení Velké Británie z EU (Brexit) v roce 2016 čelil Corbyn značnému vnitrostranickému odporu. Řada poslanců vyjádřila nedůvěru jeho vedení a došlo k odstoupení velké části tzv. stínového kabinetu. Následovala druhá volba vedení, ve které mu čelili Angela Eagleová a Owen Smith; Eagleová nakonec stáhla kandidaturu a Corbyn v září 2016 opět vyhrál s vyšším procentem hlasů než při první volbě.
Programy, volební kampaně a výsledky 2017
V kampani před volbami v roce 2017 Corbyn prosazoval výrazně rozšířený veřejný program financování služeb, bezplatné školství v určitých oblastech a rozvoj státního vlastnictví ve vybraných sektorech. Labouristé získali v tomto hlasování nárůst počtu křesel (+32), ačkoliv nezískali většinu a zůstali v opozici (volební program 2017). Výsledek byl pro Corbyna morálním vítězstvím a zvýšil jeho popularitu mezi širší veřejností i mezi novými členy strany.
Brexit, plán 2019 a volby 2019
V období před parlamentními volbami 2019 se Corbyn snažil prezentovat plán, který by zabránil odchodu bez dohody; jeho návrh zahrnoval dočasné řešení v podobě přechodné vlády a následného veřejného hlasování o podmínkách odchodu, včetně možnosti setrvání v EU (alternativa k brexitu 2019). V samotných volbách však Labouristé utrpěli těžkou porážku a ztratili značný počet křesel, což vedlo k přehodnocení strategie a interním diskusím o politickém směrování (výsledek 2019).
Obvinění z antisemitismu a reakce
V průběhu jeho vedení se Labouristická strana potýkala s vlnou obvinění z antisemitismu. Corbyn opakovaně veřejně odsoudil antisemitismus, avšak kritici poukazovali na pomalé nebo neadekvátní postupy při řešení stížností a na to, že některé případy nebyly důsledně řešeny. Nezávislá vyšetření a interní procesy vedly ke sporům o to, kdo nese odpovědnost za systémové nedostatky a jakým způsobem má strana obnovit důvěru u postižených komunit (vyšetřování a kritika).
Rezignace z vedení a pozdější role
Po porážce v roce 2019 Corbyn oznámil, že nepovede Labouristy do dalších voleb, a v dubnu 2020 ho nahradil sir Keir Starmer. Po skončení funkce předsedy zůstal aktivní v politickém a občanském životě, vystupoval na demonstracích, podporoval kampaně za sociální spravedlnost a účastnil se diskusí o budoucnosti levice v Británii (post-leadership aktivity).
Hodnocení odkazu a historické místo
Hodnocení Corbynova odkazu je rozdělené: pro příznivce znamenal návrat k jasně levicovým hodnotám, masivní příliv nových členů a posun veřejné debaty směrem k otázkám nerovnosti, veřejných služeb a korporátní odpovědnosti (vliv na levici). Pro kritiky je spojen s vnitrostranickými rozpory, kontroverzemi, jejichž řešení bylo považováno za nedostatečné, a s volebním neúspěchem v roce 2019, který podle nich odsoudil jeho strategii a komunikaci (kritické pohledy).
Závěr
Jeremy Corbyn zůstává jednou z nejdiskutovanějších postav britské politiky konce 20. a počátku 21. století. Jeho role jako poslance od roku 1983, aktivisty za mír a sociální spravedlnost i jako předsedy Labouristické strany v letech 2015–2020 utváří komplexní dědictví: na jedné straně obnovené veřejné zájmy o státní služby a daňovou spravedlnost, na druhé straně hluboké interní spory a otázky, jak se politické strany dokáží vypořádat s problematikou nenávisti a diskriminace (dlouhodobé dopady).
Pro hlubší pochopení klíčových etap Corbynovy kariéry je užitečné prostudovat jeho politické projevy, volební programy a zprávy nezávislých institucí, které analyzovaly události v Labouristické straně během jeho vedení. Relevantní zdroje a oficiální dokumenty lze nalézt na webech odborných organizací a archivních záznamech (doklady a zdroje), včetně rozhovorů, parlamentních záznamů a odborných analýz (parlamentní záznamy, analytické studie).
Corbynův politický přístup, zaměření na kolektivní řešení problémů a důraz na veřejné investice jsou součástí širší debaty o směrování středolevé a levicové politiky v Británii a v Evropě. Jeho období ve vedení Labouristické strany ukázalo, jak změny v členské základně a mobilizace nových voličů mohou přetvořit vnitrostranickou dynamiku, a zároveň odhalilo limity, které musí politické hnutí překonávat, aby si udrželo jednotu a voličskou důvěru (politický význam).
Celkově je Jeremy Corbyn významnou osobností, jejíž vliv bude nadále předmětem historických a politologických studií, vyvolávajících otázky o povaze moderní politické reprezentace, roli odborných organizací a etice politického jednání v časech vnitřních i vnějších tlaků (studie a analýzy, historické reflexe, současné hodnocení).
Raný život
Corbyn se narodil v Chippenhamu v hrabství Wiltshire. Vyrůstal v Kington St Michael ve Wiltshire. Je nejmladším ze čtyř synů a bratrem Pierse Corbyna. Jeho matka Naomi Joslingová byla učitelkou matematiky. Jeho otec David Benjamin Corbyn byl elektroinženýr. Jeho rodiče byli míroví aktivisté. Když bylo Corbynovi sedm let, rodina se přestěhovala do Pave Lane ve Shropshire, kde jeho otec koupil panství Yew Tree Manor (přejmenované na Yew Tree Guesthouse) a přeměnil ho na rodinné sídlo.
Corbyn studoval na přípravné škole Castle House nedaleko Newportu v hrabství Shropshire. Poté navštěvoval Adamsovo gymnázium. Ve škole Corbyn podle svých slov dostával špatné známky a učitel mu řekl, že z něj nikdy nic nebude. Corbyn krátce pracoval jako reportér pro místní noviny Newport and Market Drayton Advertiser. Rok studoval na univerzitě v severním Londýně a poté studium přerušil, aniž by získal vzdělání.
Raná kariéra
Zhruba v 19 letech strávil Corbyn dva roky jako dobrovolník na Jamajce, kde učil zeměpis.
Corbyn pracoval jako odborový funkcionář Národního svazu krejčích a oděvních dělníků. Na počátku 70. let se stal členem okresního zdravotního úřadu. V roce 1974 byl zvolen do zastupitelstva Haringey, kde zastupoval Harringay jako radní až do roku 1983. V roce 1981 Corbyn pracoval na kampani Tonyho Benna jako zástupce lídra.
Parlamentní kariéra, 1983-dosud
Corbyn byl v roce 1982 zvolen kandidátem Labouristické strany za svůj obvod Islington North. Přibližně v této době se zapojil do činnosti London Labour Briefing, kde v 80. letech působil jako přispěvatel a člen redakční rady. Uvádí se, že nějakou dobu působil jako jeho generální tajemník.
V roce 1983 byl zvolen poslancem za Islington North. Po vítězství se připojil k Socialistické volební skupině. V letech 1983-1987 zasedal v parlamentním regionálním výboru pro Londýn. V letech 1992-1997 zasedal ve Zvláštním výboru pro sociální zabezpečení, v letech 2009-2010 podruhé v Londýnském regionálním výboru a v letech 2010-2015 ve Zvláštním výboru pro spravedlnost.
Corbyn sedmkrát vyhrál opakované volby jako poslanec za Islington North. Ve volbách v roce 2015, kdy získal 60,24 % odevzdaných hlasů a většinu 21 194 hlasů. Během své kariéry hlasoval 428krát proti whipu, když byli labouristé u moci.
V roce 1990 se Corbyn málem dostal do vězení za neplacení daní na protest proti novému daňovému systému ve Skotsku.
V říjnu 2001 byl Corbyn zvolen do řídícího výboru koalice Stop válce, která vznikla jako opozice proti válce v Afghánistánu, jež začala v témže roce. Podílel se na organizaci únorového protestu proti válce v Iráku, o němž se tvrdilo, že byl největším takovým protestem v britské politické historii. V roce 2006 byl Corbyn jedním z 12 labouristických poslanců, kteří podpořili výzvu Plaid Cymru a Skotské národní strany k parlamentnímu vyšetřování války v Iráku. V září 2011 byl zvolen předsedou koalice po Andrew Murrayovi, ale v září 2015 rezignoval.
Corbyn vždy vystupoval proti zbraním hromadného ničení (ZHN) a dlouhodobě podporuje kampaň za jaderné odzbrojení (CND). Byl kritizován za pozvání GerryhoAdamse a dalších členů Sinn Féin do Westminsterského paláce v roce 1984, několik týdnů po bombovém útoku PIRA na hotel v Brightonu.
Corbyn byl předsedou parlamentní skupiny všech stran (APPG) pro Čagoské ostrovy, předsedou APPG pro Mexiko, místopředsedou APPG pro Latinskou Ameriku a místopředsedou APPG pro lidská práva. Podporoval práva Čagosanů. Je známý svou aktivitou v oblasti venezuelské solidarity.
Vedení Labouristické strany, 2015-2020
Volby vedení
Po porážce Labouristické strany v parlamentních volbách 7. května 2015 Ed Miliband odstoupil z funkce předsedy strany. Jeho rezignace způsobila, že strana uspořádala volby svého vedení.
Dne 2. června se v médiích objevila zpráva, že Corbyn uvažuje o kandidatuře. Následující den Corbyn oznámil místním novinám The Islington Tribune, že se stane kandidátem ve volbách. Než se mohl stát kandidátem, musel si zajistit alespoň 35 nominací od poslanců. Nakonec jich získal 36. Někteří z poslanců, kteří ho nominovali, si nemysleli, že by mohl vyhrát, a nominovali ho pouze proto, aby mohli vést "širší debatu".
Někteří z nich, včetně bývalé ministryně zahraničí Margaret Becketové, novinářům řekli, že tohoto rozhodnutí litují. Když byl Corbyn přijat jako kandidát, řekl: "Toto rozhodnutí je odpovědí na ohromnou výzvu členů Labouristické strany, kteří chtějí vidět širší škálu kandidátů a důkladnou debatu o budoucnosti strany. Kandiduji proto, abych dal členům Labouristické strany v této debatě hlas". Kandidoval by proti kandidátům Yvette Cooperové, Andymu Burnhamovi a Liz Kendallové.
Corbyn byl 12. září 2015 zvolen předsedou strany s drtivým vítězstvím, když v prvním kole hlasování získal 59,5 % hlasů. Uvádí se, že Corbyn by v prvním kole zvítězil s 51 % hlasů. Corbynova většina 40,5 % byla větší než ta, kterou získal Tony Blair v roce 1994.
Vedoucí opozice
Po svém zvolení 12. září 2015 se Corbyn stal vůdcem oficiální opozice. Dne 14. září 2015 bylo oznámeno jeho zvolení do Tajné rady. Během svého působení ve funkci lídra chtěl Corbyn zastavit "teatrální" charakter Dolní sněmovny. Jeho první měsíce v čele označil deník The Guardian za "dobrý začátek" a "dlouho očekávanou" změnu. Svůj první výroční projev ve funkci lídra přednesl 29. září 2015. Jako vůdce opozice byl 11. listopadu 2015 jmenován členem Tajné rady. Pro velkou podporu jeho příznivců se používá výraz "Corbynmánie".
16. června 2016 byla zavražděna poslankyně Jo Coxová, kterou několikrát bodl příznivec krajní pravice Thomas Mair. Po atentátu Corbyn označil Coxovou za člověka, který se "zasadil o to, abychom dostáli svým slibům o podpoře rozvojového světa a posílení lidských práv".
V červnu 2017 vystoupil Corbyn na festivalu Glastonbury 2017, kde promluvil k davu. Dav skandoval "Oh, Jeremy Corbyn" a zpíval na melodii písně "Seven Nation Army" od skupiny The White Stripes. Corbyn hovořil o důležitosti toho, aby mladí lidé šli volit.
Vojenská intervence v Sýrii
Poté, co členové ISIS provedli v listopadu 2015 teroristické útoky v Paříži, Corbyn prohlásil, že jediným způsobem, jak se vypořádat s hrozbou ze strany ISIS, je dosáhnout politického urovnání a ukončit syrskou občanskou válku. Corbyn hlasoval proti vojenské síle a leteckým útokům na ISIS.
Výsledky referenda o EU a demise vlády
V červnu 2016 Corbyn prohlásil, že podporuje setrvání Spojeného království v Evropské unii. Poté, co Spojené království hlasovalo o vystoupení z Evropské unie, chtělo mnoho labouristických lídrů, aby Corbyn odstoupil.
Po referendu mnoho členů Corbynova stínového kabinetu rezignovalo, protože se jim nelíbilo Corbynovo vedení. Hilary Benn zavolal Corbynovi, aby mu sdělil, že "ztratil důvěru" v jeho vedení. Corbyn později 26. června požádal o odstoupení ze stínového kabinetu. O několik hodin později odstoupila ze stínového kabinetu Heidi Alexanderová, následovali ji Gloria de Piero, Ian Murray, LilianGreenwoodová, Lucy Powellová, Kerry McCarthyová, Seema Malhotrová, Vernon Coaker, Charlie Falconer a Chris Bryant. Další ministři stínového kabinetu, včetně Johna McDonnella, Andyho Burnhama, Diane Abbottové, Jona Tricketta, Angely Smithové, Emily Thornberryové a lorda Bassama z Brightonu, buď přímo podpořili Corbynovo vedení, nebo prohlásili, že na "rebelii" není vhodná doba. Do poloviny odpoledne 27. června 2016 rezignovalo na své funkce 23 z 31 členů stínového kabinetu a také sedm parlamentních soukromých tajemníků.
Krize vedení
Dne 28. června 2016 prohrál hlasování o důvěře poslanců Labouristické strany poměrem 172 ku 40. Svým prohlášením uvedl, že návrh neměl "ústavní legitimitu" a že hodlá pokračovat ve funkci zvoleného lídra.
Průzkum YouGov mezi členy Labouristické strany ukázal, že přibližně 50 % z nich očekává, že Corbyna podpoří, pokud bude vypsáno hlasování o jeho vedení. Londýnský starosta Sadiq Khan, který se ve sporu nepostavil na žádnou stranu, řekl: "Když se labouristé rozdělí, když jsme rozděleni, prohráváme volby". Rozkol mezi Corbynem a parlamentní stranou labouristů pokračoval.
11. července 2016 oznámila Angela Eagleová svou kandidaturu proti Corbynovi v nadcházejících volbách do vedení Labouristické strany v roce 2016. Dne 13. července oznámil svou výzvu na post lídra také bývalý stínový ministr Owen Smith. Dne 19. července Eagleová z kandidatury odstoupila poté, co Smith získal 90 nominací oproti jejím 70. Eagleová uvedla, že odstoupila "v nejlepším zájmu strany". Důvodem bylo, že přítomnost dvou protikandidátů Corbyna v závodě by mohla rozdělit hlasy a dát mu větší šanci na vítězství.
Dne 24. září 2016 byl Corbyn po souboji o post lídra znovu zvolen do čela strany, a to zvýšenou většinou 61,8 %.
Reakce na Chilcotovu zprávu
Chilcotova zpráva o vyšetřování v Iráku byla vydána 6. července 2016. Kritizovala bývalého labouristického premiéra Tonyho Blaira za to, že se připojil ke Spojeným státům ve válce proti Iráku. Corbyn byl proti válce v Iráku. V reakci na ni se Corbyn omluvil obyvatelům Iráku, rodinám padlých britských vojáků a britskému lidu.
Donald Trump
Po zvolení Donalda Trumpa v prezidentských volbách ve Spojených státech v roce 2016 Corbyn prohlásil, že podle jeho názoru Trump problémy neřeší, ale Spojené státy rozděluje. Corbyn rovněž uvedl, že podporuje myšlenku, aby byla Trumpovi zakázána návštěva Spojeného království kvůli jeho exekutivnímu příkazu o zákazu vstupu návštěvníků z některých většinově muslimských zemí do Spojených států.
V červnu 2019 Corbyn odmítl pozvání na státní banket pro Donalda Trumpa, který pořádala královna Alžběta II. během prezidentovy červnové návštěvy Spojeného království. Corbyn se poté zúčastnil londýnského protestu před společnou tiskovou konferencí Trumpa a Mayové a požádal o schůzku s Trumpem, na níž by hovořil o otázkách, jako je "klimatická nouze, hrozby pro mír a uprchlická krize". Trump tuto žádost odmítl s tím, že Corbyn je "negativní silou".
Článek 50
V lednu 2017 Corbyn oznámil, že podpoří třířádkový plán, který má přimět labouristické poslance, aby podpořili spuštění článku 50, který by zahájil vystoupení Spojeného království z Evropské unie. V reakci na to řada labouristických poslanců uvedla, že budou hlasovat proti návrhu. Tulip Siddiqová, stínová ministryně pro ranou péči, a Jo Stevensová, stínová ministryně pro Wales, na protest rezignovaly. Dne 1. února se proti Corbynovu plánu ve druhém čtení zákona postavilo čtyřicet sedm labouristických poslanců.
Komunální volby v květnu 2017
V květnových místních volbách 2017 ztratili labouristé pod Corbynovým vedením téměř 400 radních a kontrolu nad radou hrabství Derbyshire a Nottinghamshire. Předpokládaný podíl hlasů na celostátní úrovni podle BBC činil 38 % pro konzervativce, 27 % pro labouristy, 18 % pro liberální demokraty a 5 % pro UKIP, ostatní měli kolem 12 %.
Všeobecné volby 2017
Corbyn prohlásil, že podporuje myšlenku premiérky Theresy Mayové uspořádat předčasné parlamentní volby a čeká na souhlas parlamentu. Uvedl, že bude naléhat na svou stranu, aby podpořila krok vlády v parlamentním hlasování vyhlášeném na 19. dubna. Pro vypsání všeobecných voleb před rokem 2020 je nutná 2⁄3 většina poslanců.
Corbyna podporovalo mnoho lidí, kteří se chtěli stát premiérem, například senátor Spojených států Bernie Sanders, kterého Corbyn podpořil, když Sanders kandidoval na prezidenta Spojených států.
V předčasných parlamentních volbách získali labouristé pod Corbynovým vedením 32 křesel a zvýšili svůj podíl hlasů na 40 %, ačkoli Konzervativní strana zůstala ve vládě.
Po všeobecných volbách v roce 2017
Po volbách v roce 2017 průzkum ukázal, že labouristé mají 45 % a konzervativci 39 %, což byl první průzkum, který ukázal náskok labouristů s Corbynem v čele. Corbyna schvaluje o 4 % více voličů než neschvaluje. Corbyn oznámil, že strana byla uvedena do "trvalého režimu kampaně", a doufá, že další parlamentní volby budou vypsány již na podzim 2017. Zahájil řadu mítinků v důležitých křeslech, včetně Hastings a Rye, Southampton Itchen a Bournemouth West.
Poté, co 15. ledna 2019 v Dolní sněmovně neprošel návrh Theresy Mayové na brexit, Corbyn podal návrh na vyslovení nedůvěry ministerstvu Mayové. Návrh neprošel v poměru 325 ku 306 hlasům.
V březnu 2019 byl Corbyn napaden příznivcem brexitu před mešitou ve Finsbury Parku v severním Londýně. Útočník byl odsouzen k 28 dnům vězení. V březnu 2019 Corbyn prohlásil, že by v druhém referendu mohl hlasovat pro odchod v závislosti na nabízené dohodě o brexitu.
Na konci svého působení ve funkci premiérky měla Theresa Mayová v anketě o nejlepšího premiéra malý náskok před Corbynem. Po jmenování Borise Johnsona premiérem v červenci 2019 však v této otázce získal nad Corbynem dvouciferný náskok, ačkoli byl vnímán jako "více v kontaktu" s obyčejnými lidmi než Johnson.
červen 2017 Stínový kabinet
Rok poté, co odstoupila většina členů jeho stínového kabinetu, Corbyn odvolal tři členy stínového kabinetu a čtvrtý rezignoval. Stalo se tak poté, co se postavili proti příkazu Labouristické strany nehlasovat o návrhu zaměřeném na setrvání Spojeného království na jednotném trhu Evropské unie.
Obvinění z antisemitismu
V březnu 2018 vyšlo najevo, že členové Labouristické strany, včetně Corbyna, některých zaměstnanců jeho kanceláře a poslanců, patřili do tajné skupiny na Facebooku, kde se volně objevovaly antisemitské komentáře. Z této skupiny vystoupil poté, co se v roce 2015 stal předsedou labouristů.
Podle Huffington Post ho v roce 2014 zapsal někdo jiný a on měl jen malý počet příspěvků.
Později v březnu 2018 mluvčí předsedy labouristů přiznal, že Corbyn v roce 2012 na Facebooku zveřejnil komentář, v němž zpochybnil odstranění údajně antisemitské nástěnné malby v Londýně. To se stalo kontroverzním a Corbyn vydal prohlášení, v němž uvedl: "Upřímně lituji, že jsem se blíže nepodíval na obraz, který jsem komentoval a jehož obsah je hluboce znepokojující a antisemitský," uvedl. "Obhajoba svobody projevu nemůže sloužit jako ospravedlnění propagace antisemitismu v jakékoli podobě. To je názor, který jsem vždy zastával.".
V únoru 2019 vystoupilo sedm poslanců z Labouristické strany a založilo nezávislou skupinu kvůli Corbynovu postupu v otázce brexitu a obvinění z antisemitismu.
Všeobecné volby 2019 a odstoupení
Dne 29. října 2019 oznámil premiér Boris Johnson, že příští parlamentní volby se budou konat 12. prosince 2019. Důvodem bylo, aby konzervativci mohli získat většinu v parlamentu a schválit zákon o brexitu. Labouristé zůstali se ziskem něco málo přes 200 křesel, což byl jejich nejhorší výsledek od roku 1935. Podíl hlasů této strany byl však vyšší než v letech 2015 a 2010. Konzervativci získali křesla v Anglii a Walesu, která tradičně patřila labouristům, což britská média označila za tzv: V tomto případě se jedná o "přeskupení britské politiky".
Poté, co Labouristická strana utrpěla ve volbách obrovské ztráty, Corbyn prohlásil, že po období na rozmyšlenou hodlá odstoupit a vyvolat soutěž o post lídra. Corbyn uvedl, že je "hrdý na manifest", který labouristé předložili do voleb, a z porážky obvinil brexit.
3. dubna 2020 Corbyn ve svém posledním poselství členům Labouristické strany v čele strany uvedl: "Mohu vás ujistit, že můj hlas neutichne. Budu vést kampaň za socialismus, mír a spravedlnost a jsem si jistý, že to budeme dělat společně." Tvrdil také, že labouristé za posledních pět let pod jeho vedením "změnili agendu v oblasti úsporných opatření a způsobu řízení ekonomiky".
Dne 4. dubna 2020 nahradil Corbyna ve funkci lídra opozice a předsedy Labouristické strany Sir Keir Starmer.
V anketě na Twitteru ze srpna 2020 byl Corbyn zvolen "nejlepším premiérem, kterého Británie nikdy neměla" a získal 57,7 % hlasů.









Osobní život
V roce 1974 se Corbyn oženil s Jane Chapmanovou. Rozvedli se v roce 1979. V roce 1987 se Corbyn oženil s Claudií Bracchittou, která se narodila v Chile. Měli spolu tři syny. Rozvedli se v roce 1999. V červnu 2015 Corbyn uvedl, že se svou bývalou manželkou nadále "vychází velmi dobře". V roce 2013 se Corbyn oženil s Laurou Álvarezovou. Žije ve Finsbury Parku v Londýně.
V rozhovoru pro The Huffington Post v prosinci 2015 Corbyn nechtěl říci, jaké je jeho náboženství, a uvedl, že je to "soukromá věc", a zároveň řekl, že není ateista.
Kulturní dopad
V lednu 2016 bylo oznámeno, že v londýnském divadle Waterloo East bude koncem roku uveden satirický muzikál na motivy Corbynova života. Zpravodajský server BBC News naznačil, že Corbyn the Musical: The Motorcycle Diaries "může být prvním divadelním představením napsaným o vůdci opozice".
Politické názory
Corbyn byl proti iniciativě soukromého financování (PFI) a podporoval vyšší sazbu daně z příjmu pro nejbohatší vrstvy společnosti. Chce zastavit daňové úniky přidáním 1 miliardy liber do HM Revenue and Customs.
Corbyn prohlásil, že Národní zdravotní služba (NHS) by měla být "zcela veřejně řízena a veřejně odpovědná". Je zastáncem zákona o obnovení NHS z roku 2015. Corbyn nepodporuje iniciativu soukromého financování.
Corbyn nepodpořil vyslání britských vojáků na znovudobytí Falklandských ostrovů. Označil to za "odporné plýtvání životy a penězi".
Corbyn podpořil sňatky osob stejného pohlaví a práva LGBT. Corbyn hlasoval pro zákon o manželství (páry stejného pohlaví) z roku 2013, který umožnil sňatky osob stejného pohlaví v Anglii a Walesu. Dlouhodobě se zasazuje o ochranu životního prostředí a nepodporuje hydraulické štěpení. Corbyn je zastáncem práv zvířat. Podporuje také opětovné znárodnění britského vlakového systému, což znamená, že je bude vlastnit a provozovat vláda, a nikoliv ziskové podniky.
Otázky a odpovědi
Otázka: Kdo je Jeremy Bernard Corbyn?
Odpověď: Jeremy Bernard Corbyn je britský politik, který byl v letech 2015-2020 předsedou Labouristické strany a lídrem opozice. Od roku 1983 je členem parlamentu (MP) za Islington North.
Otázka: Jaký typ socialisty je Corbyn?
Odpověď: Corbyn sám sebe označuje za demokratického socialistu.
Otázka: Kde se Corbyn narodil?
Odpověď: Corbyn se narodil v Chippenhamu v hrabství Wiltshire.
Otázka: Co dělal předtím, než se stal politikem?
Odpověď: Než se stal politikem, pracoval jako zástupce mnoha odborových organizací. V roce 1974 byl zvolen do zastupitelstva Haringey a později se stal tajemníkem labouristické strany (CLP) ve volebním obvodu Islington.
Otázka: Jaká ocenění získal během své kariéry?
Odpověď: Jeremy Bernard Corbyn získal během své kariéry mnoho ocenění za svou práci mezinárodního aktivisty v oblasti lidských práv.
Otázka: Jaké kauzy podporuje?
Odpověď: Jako poslanec Jeremy Bernard Corbyn pracuje na podpoře hnutí proti úsporným opatřením a zastavení úsporných škrtů ve veřejném sektoru a ve financování sociálního zabezpečení, k nimž došlo od roku 2010. Dále se snaží zabránit velkým podnikům a velmi bohatým lidem vyhýbat se placení daní, je protiválečným a protijaderným aktivistou a podporuje zahraniční politiku vojenského neintervencionismu a jednostranného jaderného odzbrojení. Je také členem organizací jako Socialist Campaign Group, Palestine Solidarity Campaign, Amnesty International a Campaign for Nuclear Disarmament (CND).
Otázka: Kdy se stal předsedou Labouristické strany?
Odpověď: Jeremy Bernard Corby se stal předsedou Labouristické strany 12. září 2015 poté, co v prvním kole hlasování získal 59,5 % hlasů.
Související články
Autor
AlegsaOnline.com Jeremy Corbyn — britský politik, poslanec Islington North a bývalý vůdce Labouristické strany Leandro Alegsa
URL: https://cs.alegsaonline.com/art/121837
Zdroje
- parliament.uk : ""Government and Opposition roles""
- parliament.uk : "Jeremy Corbyn MP"
- telegraph.co.uk : "Jeremy Corbyn's first speech as Labour leader was 'six form' of Socialism"
- telegraph.co.uk : "Jeremy Corbyn, the boy to the manor born"
- theguardian.com : "Jeremy Corbyn profile: 'He talks like a human being, about things that are real'"
- labourlist.org : "Jeremy Corbyn: The last defender of Human Rights?"
- bbc.com : "Jeremy Corbyn's Labour rebellion: A sign of things to come?"
- telegraph.co.uk : "What does Jeremy Corbyn stand for?"
- politico.eu : "The bizarre world of Jeremy Corbyn and Stop the War"
- theguardian.com : "Labour leadership: all eyes on Jeremy Corbyn as voting ends"
- theguardian.com : "Labour leadership: Yvette Cooper rejects poll predicting Jeremy Corbyn victory"
- ft.com : "Jeremy Corbyn: Labour leadership hopeful"
- bbc.co.uk : "Jeremy Corbyn elected Labour leader: How did he win?"
- bbc.co.uk : "Reaction to Corbyn victory"
- bbc.co.uk : ""Labour MPs pass Corbyn no-confidence motion""

