Islámský stát (ISIS/ISIL, Daeš): vznik, ideologie a působení

Komplexní přehled Islámského státu (ISIS/ISIL, Daeš): vznik, ideologie, teritoriální působení, taktiky a dopady v Iráku, Sýrii, Libyi a Nigérii.

Islámský stát v Iráku a Levantě (ISIL), Islámský stát v Iráku a Sýrii (ISIS) nebo Islámský stát (IS) je sunnitská džihádistická bojová skupina. V arabštině se často označuje jako "Daeš". Působí v Libyi, Nigérii, Sýrii a malé části severního Iráku. Je ovlivněna wahhábistickou verzí islámu. Pro území pod svou kontrolou v Iráku, Libyi, Nigérii a Sýrii si nárokuje status nezávislého státu. Staví se proti šíitismu a bývá označována za "šíitskou".

Skupina vznikla na počátku války v Iráku a v roce 2004 se přidružila k Al-Káidě. ISIL se skládala z různých povstaleckých skupin. Jejím cílem bylo vytvořit chalífát ve většinově sunnitských oblastech Iráku, později jej rozšířila i na Sýrii. V únoru 2014, po osmiměsíčním boji o moc, přerušila Al-Káida s ISIL veškeré vazby.

ISIL je milenaristický, což znamená, že věří, že se společnost hodně změní a vše, co známe, brzy skončí. Skupina verbuje nové členy tak, že jim slibuje sexuální otroky nebo levné sňatky.

Původ, vedení a organizační vývoj

Kořeny skupiny sahají k irácké buňce vedené Abu Musabem al-Zarqawím (Jama'at al-Tawhid wal-Jihad), která po invazi do Iráku v roce 2003 přerostla v mocnou ozbrojenou sílu. V roce 2004 oznámila přidružení k Al-Káidě jako „Al-Káida v Iráku“ (AQI). Po náhlé sérii změn vedení a interních konfliktů se organizace v průběhu let transformovala v to, co mezinárodně známe jako IS/ISIS/ISIL a v červnu 2014 její vůdce Abu Bakr al-Baghdadi vyhlásil na územích ovládaných skupinou „chalífát“.

Vedení IS se od té doby měnilo: po zabití nebo dopadení členů vedení nastaly další nástupy a postupně se organizace decentralizovala do několika „provincí“ (wilayat) s lokálními vůdci v Iráku, Sýrii, Afghánistánu (IS-K), Egyptě (Sinajská provincie), Libyi, Sahelu/Čadu a v západní Africe (ISWAP a další frakce).

Ideologie

IS vychází z extremistické kombinace salafismu a džihádismu. Charakteristické rysy ideologie:

• Takfir – tendence označovat jiné muslimy (zejména šíity, ale i sunnity, kteří se od nich odlišují) za kacíře a oprávněně je napadat;
• Apokalyptický millenarismus – víra v blízký konec světa a v klíčové bitvy, které podle nich potvrdí nástup chalífátu;
• Odmítání státního systému moderního světa a snaha vytvořit centrálně řízený kalifát s přísnou interpretací šaríi;
• Vliv wahhábistických i jiných konzervativních proudů, přímé odkazy na násilí jako prostředek dosažení cílů.

Metody, zločiny a propaganda

IS proslul extrémní brutalitou: veřejné popravování, mrzačení, ukřižování, masakry civilistů a vězněných, sexuální otroctví (zejména vůči jezídskému obyvatelstvu), nucené přesuny obyvatelstva a destrukce kulturního dědictví. Organizace náboruje zahraniční bojovníky i místní sympatizanty, využívá moderní digitální propagandu (časopisy jako Dabiq a Rumiyah, sociální sítě, videoprodukce) k náboru, šíření ideologie a vydírání veřejnosti.

Mezinárodně IS přebíral odpovědnost za teroristické útoky nebo je inspiroval – od masových útoků v Evropě a Turecku po atentáty a sebevražedné útoky v regionu. Organizace také systematicky používala děti jako bojovníky a kurýry, zavedla výchovné programy k indoktrinaci mladých.

Územní rozmach a následný pád

Na vrcholu moci (2014–2015) IS kontroloval rozsáhlá území v Iráku a Sýrii včetně velkých měst jako Mosul a Rakka, kde zavedl státní instituce – soudy, daňový systém, správu služeb a policejní aparát. Z toho plynuly značné příjmy a zdání „funkčního státu“.

Od roku 2015 však nastoupila mezinárodní koalice (vedená USA a místními silami), ruská vojenská intervence v Sýrii, angažmá iráckých a kurdských sil a další faktory, které vedly k postupné ztrátě území. Mosul byl znovu dobyt v červnu–červenci 2017, Rakka padla v říjnu 2017 a poslední větší územní enkláva byla poražena v Baghúzu (Sýrie) v březnu 2019. Po ztrátě území se IS proměnil v decentralizovanou povstaleckou síť a síť spřátelených provincií v jiných regionech.

Financování

• prodej ropy z kontrolovaných polí (v období vrcholu);
• výpalné, daně a poplatky vybírané od obyvatel a podniků;
• krádeže, zabavování majetku a prodej kulturních artefaktů;
• vydírání a únosy za výkupné;
• darování a finanční sítě podporovatelů v zahraničí.

Mezinárodní reakce, právní klasifikace a humanitární dopady

IS je označován za teroristickou organizaci většinou států a mezinárodních organizací (včetně EU a OSN). Reakce zahrnovaly vojenské operace, sankce, zpravodajské sdílení, ale i snahy o stabilizaci osvobozených území a řešení humanitárních krizí. Konflikt způsobil masivní exodus obyvatelstva, tisíce mrtvých civilistů a rozsáhlé zničení infrastruktury a kulturního dědictví.

Současný stav a přetrvávající hrozby

Ačkoliv je územní „chalífát“ poražen, IS zůstává aktivní jako povstalecká a teroristická síť. Skupina i její odnože (např. IS-K v Afghánistánu, provincie v Libyi, Sahelu, Sinaji, Nigérii) nadále provádějí útoky, provokují násilí a snaží se obnovit vliv. Digitální propaganda a domácí radikalizace jsou i nadále rizikem pro bezpečnost mnoha zemí. Boj proti IS dnes zahrnuje kombinaci vojenských operací, boje proti financování, prevenci radikalizace a obnovu postkonfliktních oblastí.

Klíčové poznámky: IS není homogenní státní útvar, ale síť frakcí s lokálními odlišnostmi. Jeho ideologie a metody mají dlouhodobé důsledky pro regionální bezpečnost, mezikulturní vztahy a otázky mezinárodního práva a lidských práv.

Otázky a odpovědi

Otázka: Co je to ISIL?

Otázka: Jaký je jiný název pro ISIL?

Otázka: Ve kterých zemích ISIL působí?

Otázka: Jaký je cíl ISIL?

Otázka: Jaká je náborová strategie ISIL?

Otázka: Jaká náboženská sekta má na ISIL vliv?

Otázka: Jaký je názor ISIL na šíitismus?

Hledání podle dopisu