Theresa May — britská politička a bývalá premiérka
Theresa May (nar. 1956) je britská konzervativní politička, poslankyně za Maidenhead a předsedkyně vlády 2016–2019, známá vedením vyjednávání o brexitu a politickými konflikty uvnitř Konzervativní strany.
Přehled
Theresa Mary May (rozená Brasierová, 1. října 1956) je britská politička spojená s Konzervativní stranou. V letech 2016–2019 zastávala funkci předsedkyně vlády Spojeného království a byla zároveň předsedkyní své strany. Jako poslankyně Dolní sněmovny zastupuje od 1997 volební obvod Maidenhead (Maidenhead), kde dlouhodobě působí na lokální i národní úrovni. Je vnímána jako politikyně s důrazem na pořádek a procedury, což ovlivnilo její styl vedení.
Galerie obrázků
10 Obrázky
Původ, vzdělání a raná kariéra
Narodila se v Eastbourne v hrabství Sussex a vyrůstala v Oxfordshire. Studovala na Oxfordské univerzitě (St Hugh's College), obor geografie. Před vstupem do politiky pracovala v bankovním a platebním sektoru, včetně zaměstnání v Bank of England a v organizaci zabývající se platební infrastrukturou. Tato zkušenost jí dala přehled o finančních a administrativních otázkách správy.
Politická dráha a funkce
Do parlamentu byla poprvé zvolena v roce 1997. V letech 2010–2016 působila ve vládě Davida Camerona jako ministryně vnitra, kde se zabývala otázkami bezpečnosti, imigrace a domácí politiky. Po referendu o členství v Evropské unii a odstoupení Davida Camerona se stala lídrem Konzervativní strany a premiérkou v červenci 2016. Její vláda byla silně zaměřena na proces vyjednávání o odchodu Spojeného království z EU, tedy na tzv. brexit, a na přípravu legislativních kroků spojených s odchodem, včetně aktivace článku 50.
Brexit, volby 2017 a vnitrostranické spory
Jako premiérka vedla vyjednávání o Dohodě o vystoupení s představiteli EU. V březnu 2017 spustila formální proces odchodu Spojeného království. V roce 2017 vyhlásila předčasné volby, které však vedly k oslabení její parlamentní většiny a následné závislosti na podpoře severoirské Demokratické unionistické strany. Její návrh dohody o vystoupení byl v Dolní sněmovně opakovaně odmítnut, což vyvolalo silné tlaky uvnitř konzervativního tábora a několik hlasování o důvěře.
Rezignace a odchod z vedení
Po sérii porážek v parlamentu a rostoucím tlaku od kolegů oznámila v květnu 2019 úmysl odstoupit z funkce předsedkyně strany; její rezignace byla formálně oznámena a nastartoval se proces volby nového lídra. V létě 2019 ji v čele strany a vlády nahradil Boris Johnson. Přesto zůstává významnou postavou pro analyzování přístupu vlády k brexitu a vnitrostranickým konfliktům.
Osobnost, vnímání a odkaz
Theresa May je často popisována jako opatrná, procedurálně zaměřená a odhodlaná politikyně, která upřednostňovala technické řešení problémů před emotivní rétorikou. Je druhou ženou v historii Spojeného království, která zastávala funkci premiérky po Margaret Thatcherové. Její odkaz bude hodnocen především skrze výsledky vyjednávání o brexitu a dopady vnitřní politiky, včetně přístupu k imigraci, bezpečnosti a veřejné správě.
Významné body a fakta
- Je poslankyní za Dolní sněmovnu a dlouhodobě reprezentuje Maidenhead.
- Působila jako ministryně vnitra ve vládě Davida Camerona a byla zvolena předsedkyní Konzervativní strany po jeho odstoupení.
- Během svého premiérského období čelila hlasování o důvěře jak v řadách své strany (Výbor 1922), tak v parlamentu (hlasování o nedůvěře).
- Je spojována s aktivací procesu odchodu z EU (brexit) a s několika klíčovými momenty v Dolní sněmovně (hlasování v Dolní sněmovně).
- V době politických krizí čelila kritice opozice v čele s Jeremy Corbynem, avšak některá hlasování o nedůvěře její vládě neuspěla.
Pro bližší informace o konkrétních krocích, prohlášeních a dokumentech týkajících se jejího působení lze vyhledat oficiální záznamy a analýzy u relevantních institucí a zpravodajských zdrojů (další zdroje, biografie, stranické materiály, oficiální události). Další odkazy na místní a mezinárodní souvislosti lze nalézt v záznamech o jejích vztazích ke Commonwealthu (Commonwealth), k regionům, ze kterých pochází (Sussex, Oxfordshire), a k dalším politickým aktérům a institucím (rodné město, strana, brexit).
Její veřejné působení a rozhodnutí zůstávají předmětem odborných i politických hodnocení, která zohledňují jak procedurální náročnost vyjednávání o brexitu, tak dopady interních stranických konfliktů na stabilitu vlády.
Poznámka k hlasování • Reakce opozice • Hlasování o nedůvěře • Výbor 1922
Raný život
May se narodila 1. října 1956 v porodnici na Upperton Road 9 v Eastbourne v Sussexu. May je jediným dítětem Zaidee Mary (rozené Barnesové; 1928-1982) a Huberta Brasiera (1917-1981). Její otec byl duchovním anglikánské církve. May se vzdělávala na oxfordshirských základních školách a gymnáziích ve státním sektoru a v roce 1977 absolvovala Oxfordskou univerzitu.
Raná kariéra
V letech 1977 až 1983 pracoval May v Bank of England a v letech 1985 až 1997 jako finanční konzultant a hlavní poradce pro mezinárodní záležitosti v Asociaci pro platební zúčtovací služby. V tomto období zemřeli Mayini rodiče, otec při autonehodě v roce 1981 a matka o rok později na roztroušenou sklerózu. V letech 1986-1994 působila Mayová jako radní londýnské městské části Merton, kde byla předsedkyní odboru školství (1988-90) a zástupkyní vedoucího skupiny a mluvčí pro bydlení (1992-94).
Raná politická práce
Poprvé se stala poslankyní za Konzervativní stranu v parlamentních volbách v roce 1997 a v roce 1999 postoupila do stínového kabinetu. Ve stínovém kabinetu zastávala několik funkcí, mimo jiné předsedkyně Konzervativní strany (červenec 2002-listopad 2003) a stínová předsedkyně Dolní sněmovny (prosinec 2005-leden 2009).
Ministr vnitra (2010-2016)
Ministryní vnitra a ministryní pro ženy a rovnost se stala 12. května 2010.
V prosinci 2010 Mayová prohlásila, že nasazení vodních děl policejními složkami na britské pevnině bylo operativním rozhodnutím, kterému "se dosud vyšší policejní důstojníci bránili". Jejich použití odmítla po rozsáhlých nepokojích v létě 2011. V roce 2010 Mayová slíbila, že sníží úroveň čisté migrace na méně než 100 000 osob. V únoru 2015 deník The Independent uvedl: "Úřad pro národní statistiku (ONS) oznámil, že za 12 měsíců do září 2014 přišlo do Spojeného království 298 000 čistých migrantů, což je o 210 000 více než v předchozím roce."
Na konferenci Konzervativní strany 4. října 2011 Mayová při argumentaci, že je třeba změnit zákon o lidských právech, uvedla příklad cizince, který podle rozhodnutí soudu smí zůstat ve Spojeném království, "protože - a to si nevymýšlím - měl kočku".
V květnu 2012 prohlásila, že podporuje manželství osob stejného pohlaví. Natočila video pro kampaň Out4Marriage.
V červenci 2013 se Mayová rozhodla zakázat stimulant khat navzdory doporučení Poradního sboru pro zneužívání drog (ACMD). Rada uvedla, že neexistují "dostatečné důkazy", že způsobuje zdravotní problémy.
Předseda vlády Spojeného království (od roku 2016)
Volby vedení Konzervativní strany 2016
Mayová byla kandidátkou v nadcházejících volbách do vedení Konzervativní strany. Mayová se označila za kandidátku, která sjednotí stranu po "rozdělujícím" referendu (brexit). V prvním kole hlasování 5. července 2016 zvítězila s velkým náskokem, když získala 50 % hlasů. Dne 7. července Mayová získala hlasy 199 poslanců a čelila hlasování členů Konzervativní strany v souboji s Andreou Leadsomovou.
Po odstoupení Leadsomové ze soutěže 11. července byla Mayová jmenována předsedkyní strany, a tedy i premiérkou, které se ujala 13. července 2016.
Rané dny
Po jmenování královnou 13. července 2016 se Mayová stala po Margaret Thatcherové druhou ženou v čele vlády Spojeného království. Je první ženou ve funkci předsedy vlády 21. století.
Mayová 12. července 2016 médiím řekla, že je pro ni "ctí a pokorou" stát se předsedkyní strany a premiérkou. V reakci na některé výzvy k uspořádání všeobecných voleb (o nichž informovala zpravodajská média), které by potvrdily její mandát, "zdroje blízké paní Mayové" podle BBC uvedly, že žádné takové volby nebudou.
Velkým tématem, které musela Mayová během svého premiérství řešit, je brexit poté, co si Británie odhlasovala odchod z Evropské unie. Mayová vedla rozhovory s Evropskou unií, aby naplánovala, jak rozchod proběhne.
Mayová se zabývala také válkou v Iráku a Sýrii. V obou zemích využila britskou armádu v boji proti ISIS. Britští vojáci se účastnili bitvy o Mosul a pomáhali irácké armádě a kurdským silám.
Všeobecné volby, 2017
Dne 18. dubna 2017 Theresa Mayová překvapila prohlášením, že chce uspořádat předčasné parlamentní volby 8. června. Následující den Dolní sněmovna odhlasovala konání červnových parlamentních voleb.
Na začátku kampaně měli konzervativci v průzkumech velký náskok. V průběhu kampaně získávali labouristé stále větší podporu a začali v průzkumech stoupat. V den voleb si konzervativci vedli hůře, než se očekávalo, a Mayová ztratila většinu v Dolní sněmovně.
Hlasování o nedůvěře
Dne 12. prosince 2018 obdržel předseda výboru 1922 dostatečný počet formálních dopisů se žádostmi, aby bylo možné uspořádat jednání, které některé země westminsterského systému nazývají Leadership spill, a které bylo neprodleně naplánováno na následující večer. Podle mnohých je to kvůli dohodě o brexitu a způsobu, jakým Mayová s dohodou nakládá. Ještě před hlasováním Mayová později téhož dne prohlásila, že svou stranu nepovede do příštích parlamentních voleb. Mayová by pak hlasování o důvěře vyhrála.
Porážka brexitu
15. ledna 2019 byla vláda Theresy Mayové v hlasování o dohodě o vystoupení z Evropské unie poražena ve Sněmovně reprezentantů většinou 203 hlasů. Jedná se o největší většinu proti vládě Spojeného království v historii.
Rezignace
Mayová 24. května 2019 oznámila, že s účinností od 7. června rezignuje na funkci předsedkyně Konzervativní strany a že zůstane premiérkou, dokud nebude vybrán její nástupce.
Ve všeobecných volbách v roce 2019 byla znovu zvolena ve svém volebním obvodu Maidenhead.
Osobní život
Dne 6. září 1980 se provdala za Philipa Johna Maye. Nemá žádné děti.
V roce 2013 jí byla diagnostikována cukrovka 1. typu.
May je členkou anglikánské církve a pravidelně se v neděli účastní bohoslužeb.
Vyznamenání
Styly
- Slečna Theresa Brasier (1956-1980)
- paní Philip May (1980-1997)
- Poslankyně Theresa Mayová (1997-2003)
- Ctihodná poslankyně Theresa Mayová (2003-současnost)
Otázky a odpovědi
Otázka: Kdo je Theresa Mayová?
Odpověď: Theresa Mayová je britská politička, v letech 2016 až 2019 předsedkyně vlády Spojeného království.
Otázka: Kde se narodila?
Odpověď: Narodila se v Eastbourne v hrabství Sussex.
Otázka: Jakou funkci zastávala ve vládě Davida Camerona?
Odpověď: Ve vládě Davida Camerona zastávala funkci ministryně vnitra.
Otázka: Kdy 48 konzervativních poslanců předložilo siru Grahamu Bradymu dopisy o vyslovení nedůvěry?
Odpověď: Dne 12. prosince 2018 předložilo 48 konzervativních poslanců dopisy o vyslovení nedůvěry předsedovi Výboru 1922 siru Grahamu Bradymu.
Otázka: O kolik hlasů neuspěl její návrh na brexit v Dolní sněmovně?
Odpověď: Její návrh na brexit neuspěl v Dolní sněmovně poměrem hlasů 432 ku 202.
Otázka: Kdy oznámila, že její rezignace na funkci předsedkyně strany vstoupí v platnost?
Odpověď: Dne 24. května 2019 oznámila, že její rezignace na funkci předsedkyně strany vstoupí v platnost 7. června.
Otázka: Kdo ji nahradil ve funkci předsedkyně vlády?
Odpověď: Nahradil ji Boris Johnson.
Autor
AlegsaOnline.com Theresa May — britská politička a bývalá premiérka Leandro Alegsa
URL: https://cs.alegsaonline.com/art/131767