Alexander Boris de Pfeffel Johnson (narozen 19. června 1964) je britský politik a novinář, který působil jako premiér Spojeného království v letech 2019–2022. V politice je známý jako charismatická, často kontroverzní a mediálně zdatná osobnost. Během své kariéry zastával několik významných funkcí: byl starostou Londýna, členem Dolní sněmovny a vedl vládu Konzervativní strany v letech 2019–2022.

Vzdělání a novinářská dráha

Johnson vystudoval prestižní internátní školu Eton a poté studoval klasickou filologii na Balliol College v Oxfordu. Po studiích zahájil novinářskou kariéru v deníku The Times a později působil v deníku The Daily Telegraph, kde byl mezi jiným zástupcem šéfredaktora. V roce 1999 se stal redaktorem časopisu The Spectator. Jako novinář si vybudoval veřejný profil, psal komentáře a eseje a později také několik knih o politice a historii.

Začátky v politice a působení v Dolní sněmovně

Do politiky vstoupil jako kandidát Konzervativní strany. V parlamentních volbách v roce 2001 byl zvolen poslancem za volební obvod Henley, kde působil do roku 2008. Po návratu do politiky se v roce 2015 stal poslancem za Uxbridge a South Ruislip, funkci poslance zastával od roku 2015.

Starosta Londýna (2008–2016)

Ve volbách starosty Londýna v roce 2008 byl zvolen druhým starostou hlavního města a na tuto pozici byl znovu zvolen v roce 2012. Jako starosta prosazoval projekty v oblasti dopravy (např. rozšíření programu Oyster a investice do infrastruktury), bezpečnosti a městského rozvoje. V roce 2015 rezignoval na post starosty, aby se mohl vrátit do aktivní parlamentní politiky a kandidovat v parlamentních volbách 2015 za Konzervativní stranu do Dolní sněmovny za obvod Uxbridge a South Ruislip, ve kterých uspěl.

Role ve vládě a vztah k brexitu

Johnson patřil mezi prominentní zastánce odchodu Spojeného království z Evropské unie a sehrál významnou roli během referenda o členství v EU v roce 2016, kdy brexit podporoval. Po vítězství kampaně za odchod si ho nová premiérka Theresa Mayová v červenci 2016 vybrala do vlády jako státního tajemníka pro zahraniční věci a záležitosti Britského společenství národů. Na tuto funkci ovšem rezignoval v červenci 2018 v době vnitrostranických sporů kolem podoby brexitu; v ten samý den z vlády odešel i David Davis, ministr pro brexit. Po Johnsonovi funkci státního tajemníka převzal Jeremy Hunt.

Kariéra v opozici a návrat do čela strany

Před prvními ministerskými funkcemi krátce působil v první linii konzervativců pod vedením Michaela Howarda. Od dubna do listopadu 2004 byl stínovým ministrem pro umění, ale byl tehdy kritizován a na čas vyřazen z předních pozic. Po volbách a změnách na čele strany se vrátil pod vedením Davida Camerona a stal se stínovým ministrem pro vysoké školství. Pro výkon vládních i stranických funkcí rezignoval na redakční místo v The Spectator, aby se mohl plně věnovat politice.

Předseda vlády (2019–2022)

V roce 2019 se Johnson zúčastnil vnitrostranických voleb o vedení Konzervativní strany. Po sérii kol voleb a vyřazení soupeřů se 20. června stal jedním ze dvou finalistů spolu s Jeremy Huntem a následně 24. července 2019 převzal funkci premiéra Spojeného království. Jeho vláda byla poznamenána závěrečnou fází vyjednávání brexitu; Johnson sliboval „dokončení brexitu“ a předčasné parlamentní volby 13. prosince 2019, ve kterých Konzervativní strana získala významnou většinu a Johnsonovo vedení tím posílilo.

Jako premiér prosazoval odchod z EU podle dohody, rozvoj infrastruktury, nižší daně pro některé skupiny a program „Global Britain“ pro posílení vztahů se zeměmi mimo EU. Vláda čelila také řadě domácích i zahraničněpolitických výzev, včetně pandemie covidu‑19.

Pandemie COVID‑19 a zdravotní stav

Na jaře 2020 Johnson onemocněl covidem‑19 a v dubnu téhož roku se jeho stav zhoršil natolik, že byl hospitalizován a strávil část pobytu na jednotce intenzivní péče. Po několika týdnech zotavování se do práce vrátil koncem dubna 2020. Pandemická opatření jeho vlády byla předmětem veřejné i odborné debaty – jedním z problémů byly nesrovnalosti v komunikaci a kritika za některá rozhodnutí a načasování opatření.

Kontroverze a odchod z funkce

Johnsonova éra byla provázena řadou kontroverzí: kritika vůči jeho stylu komunikace, opakované polemiky o výrocích a skutečnostech, které někteří komentátoři hodnotili jako nepřesné, a také vyšetřování aktivit na Downing Street během pandemie. V letech 2021–2022 se objevila kauza známá v médiích jako „Partygate“ – vyšetřování společenských událostí konaných v budově vlády během období restrikcí proti covidu‑19. To vedlo k udělení pokut několika osobám a výraznému poklesu důvěry veřejnosti i části konzervativních poslanců. V červenci 2022 čelil Johnson masivní vlně rezignací ministrů a tlaků ve vlastní straně; nakonec oznámil odchod z funkce předsedy Konzervativní strany a premiéra. Funkci předsedy vlády opustil v září 2022, kdy ho vystřídala Liz Truss (později se úřadu ujmul Rishi Sunak).

Osobní život a veřejný obraz

Johnson je znám svým charakteristickým způsobem vyjadřování, historickými narážkami a často humorně pojatými komentáři. Napsal několik populárně‑naučných a publicistických knih a pravidelně vystupoval v médiích. Jeho soukromý život a vztahy byly opakovaně předmětem zájmu médií. Jeho veřejný obraz kombinuje obdiv i kritiku – podporovatelé oceňují jeho schopnost komunikovat a energii, kritici upozorňují na nedostatek preciznosti a skandály, které jej provázely.

Shrnutí: Boris Johnson je výraznou osobností britské politiky posledních dvou dekád: novinář, bývalý starosta Londýna, dlouholetý poslanec a premiér, který sehrál klíčovou roli při realizaci brexitu, zároveň však jeho éra provázely vážné kontroverze a nakonec i odchod z čela vlády v roce 2022.