Evropská komise (dříve oficiálně nazývaná Komise Evropských společenství) je jedním z klíčových orgánů, které společně řídí Evropskou unii (EU). Komise zabezpečuje každodenní fungování Unie a má výlučné právo legislativní iniciativy – podobně jako vláda připravuje návrhy právních předpisů, které následně projednávají a schvalují Evropský parlament a Rada Evropské unie. Sídlem Komise je Brusel.
Složení a jmenování
Kolegium Komisařů tvoří předseda Komise, Vysoký představitel Unie pro zahraniční věci a bezpečnostní politiku a komisaři jmenovaní členskými státy. Po odchodu Spojeného království má Komise obvykle 27 členů (po jednom z každé země EU), přičemž předsedu Komise navrhuje Evropská rada kvalifikovanou většinou a volí jej Evropský parlament. Zbylé členy jmenuje Rada na návrh předsedy a po jejich individuálních slyšeních v Parlamentu musí Parlament vyjádřit souhlas s celou Komisí.
Hlavní role a pravomoci
- Legislativní iniciativa: Komise má výlučné právo navrhovat právní předpisy EU (na jejich základě pak jedná Parlament a Rada).
- Výkonná funkce: Komise provádí rozhodnutí EU, dohlíží na provádění politik a spravuje rozpočet Unie a programy financované z evropských fondů.
- Strážkyně smluv: Komise dohlíží na dodržování práva EU členskými státy a může zahajovat řízení o porušení smlouvy (infringement procedures).
- Zastupování v oblasti obchodu: Komise vyjednává vnější obchodní dohody jménem EU (v politice zahraniční a bezpečnostní reprezentaci však figuruje i Vysoký představitel).
- Delegované a prováděcí akty: Komise přijímá technické a prováděcí akty, které doplňují nebo vykonávají právní akty schválené Parlamentem a Radou.
Odpovědnost a kontrola
Komise je politicky zodpovědná Evropskému parlamentu. Parlament může vyjádřit nedůvěru celé Komisi hlasováním o nedůvěře (motion of censure), což vyžaduje absolutní většinu poslanců. Komise také pravidelně předkládá Parlamentu politické projevy o stavu Unie a svůj pracovní program. V historii došlo k nucenému odchodu celé Komise — známý je případ rezignace Santerovy Komise v roce 1999.
Úředníci, organizační struktura a jazyky
Komise zaměstnává tisíce úředníků (jde o desítky tisíc pracovníků různých generálních ředitelství, agentur a služeb), kteří připravují návrhy, analyzují dopady politik a zpracovávají odborné podklady pro komisaře. V praxi se jako pracovní jazyky při přípravě dokumentů nejčastěji používají angličtina, francouzština a němčina, i když oficiálními jazyky EU jsou všechny jazyky členských států a úřední dokumenty jsou dostupné ve všech z nich.
Krátká historie
Kořeny Komise sahají k roku 1952, kdy vznikl Vysoký úřad (High Authority) pro Evropské společenství uhlí a oceli. Moderní podoba Evropské komise byla ustavena po podpisu Římských smluv v roce 1957. Od té doby ji vedlo řada předsedů; mezi nejznámější patří Jacques Delors (dlouhodobý předseda), Romano Prodi, José Manuel Barroso, Jean-Claude Juncker a současná předsedkyně Ursula von der Leyen (ve funkci od roku 2019).
Evropská komise tak hraje centrální roli v evropské integraci: navrhuje politiky, dohlíží na jejich provádění a zajišťuje, aby společná evropská pravidla byla dodržována napříč členskými státy.