V úterý 8. listopadu 2016 se konaly volby prezidenta Spojených států amerických. Volilo se na 45. prezidenta a 48. viceprezidenta Spojených států. Bývalý prezident Barack Obama se nemohl ucházet o znovuzvolení na třetí funkční období podle dvaadvacátého dodatku Ústavy Spojených států amerických, který stanoví, že prezident může vykonávat funkci pouze po dobu dvou funkčních období.

Po volbách byl Donald Trump jmenován zvoleným prezidentem Spojených států a jeho spolukandidát Mike Pence byl jmenován zvoleným viceprezidentem Spojených států. Trump získal 304 hlasů volitelů, což mu zajistilo většinu v Elektorském kolegiu, zatímco Hillary Clintonová jich získala 227. Přestože Clintonová zvítězila v lidovém hlasování, s přibližně 65,85 miliony hlasů proti 62,98 milionům pro Donalda Trumpa (rozdíl téměř 2,9 milionu hlasů), o výsledku rozhodují hlasy volitelů. Trump se ujal úřadu 20. ledna 2017.

Hlavní kandidáti a předvolební období

Hlavními kandidáty na stranické nominace byli za Demokratickou stranu bývalá ministryně zahraničí Hillary Clintonová a za Republikánskou stranu podnikatel a televizní osobnost Donald Trump. Nominační boje v primárkách byly intenzivní: Clintonová překonala několik soupeřů (včetně Bernieho Sanderse), zatímco Trump vyhrál republikánské primárky navzdory silné konkurenci více tradičních politiků.

Průběh volebního večera a klíčové státy

Volební večer ukázal, že klíč k vítězství ležel v několika tzv. swingových státech. Trump získal úzká vítězství v Pensylvánii, Michiganu a Wisconsinu — státech, které v předchozích volbách podporovaly demokratické kandidáty. Těsná vítězství v těchto průmyslových oblastech elektorského kolegia překlopila celkový součet hlasů volitelů ve prospěch Trumpa.

Kontroverze a vyšetřování

Volby provázely četné kontroverze, z nichž nejvýznamnější byly:

  • Skandály týkající se e-mailů – opětovné oznámení ředitele FBI krátce před volbami o doplnění vyšetřování Clintonových e-mailů bylo vnímáno jako jeden z faktorů, které mohly ovlivnit veřejné mínění ve finální fázi kampaně.
  • Ruské vměšování – americké zpravodajské služby dospěly k závěru, že Rusko vedlo kampaň na ovlivnění výsledku voleb prostřednictvím hackerských útoků a dezinformačních aktivit. Následné vyšetřování vedené zvláštním poradcem Robertem Mullerem analyzovalo možné vazby mezi ruskými aktéry a kampaní Donalda Trumpa; závěrečná zpráva shrnula rozsah zásahů a hodnotila důkazy o koordinaci a o otázkách ohledně možné obstrukce spravedlnosti.
  • Reakce veřejnosti – výsledky vyvolaly masové protesty doma i v zahraničí, včetně rozsáhlých demonstrací, jako byl Women’s March konaný den po inauguraci.

Volby volitelů, oddělené výsledky a "faithless" voliči

Ve Spojených státech se prezident volí prostřednictvím Elektorského kolegia, kde každý stát přiděluje své hlasy volitelů podle výsledku hlasování ve státě. I když Clintonová získala více hlasů od voličů celostátně, systém rozdělení hlasů po jednotlivých státech vedl k vítězství Trumpa. V některých obdobích docházelo i k případům, kdy zapsaní voliči (tzv. faithless electors) nehlasovali podle výsledku svého státu, což měnilo konečné rozdělení hlasů volitelů v menším rozsahu.

Přepočty a právní kroky

Po volbách proběhly v několika státech žádosti o přepočty nebo soudní spory, zejména v těch úzkých státech, které rozhodly výsledek. Tyto kroky však nezměnily celkové rozložení hlasů v Elektorském kolegiu.

Účast voličů a demografie

Volební účast v prezidentských volbách 2016 byla relativně vysoká – účast voličů dosahovala přibližně 55–56 % oprávněných voličů (v závislosti na metodice počítání). Rozdíly v preferencích byly zjevné napříč věkovými, příjmovými a regionálními skupinami; Trump uspěl mezi bílými voliči bez vysokoškolského vzdělání, zatímco Clintonová měla silnější podporu mezi menšinami, mladšími voliči a vysokoškolsky vzdělanými obyvately velkých měst.

Důsledky a význam

Volby 2016 měly několik dlouhodobých dopadů:

  • zvolení Donalda Trumpa znamenalo obrat v politickém stylu a prioritách – zdůrazněný důraz na imigrační omezení, změny v obchodní politice a deregulaci;
  • diskuse o zranitelnosti volebního procesu vůči zahraničnímu vměšování a posílení bezpečnostních opatření pro budoucí volby;
  • intenzivní politická polarizace a změna vnitrostranických vztahů obou velkých stran.

Krátké časové shrnutí

  • 8. listopadu 2016 – prezidentské volby.
  • Listopad–prosinec 2016 – sčítání hlasů, právní spory a potvrzení výsledků ve státech.
  • prosinec 2016 – volební kolegium formálně odevzdalo hlasy volitelů.
  • 20. ledna 2017 – inaugurace Donalda Trumpa jako 45. prezidenta.

Prezidentské volby v roce 2016 zůstávají jedněmi z nejdiskutovanějších v moderních dějinách USA kvůli kombinaci překvapivých výsledků, probíraných zásahů zahraničních aktérů a následných politických dopadů, které ovlivnily americkou i mezinárodní politiku v následujících letech.