Gary Earl Johnson (narozen 1. ledna 1953) je americký politik a podnikatel. Před vstupem do veřejné správy působil jako podnikatel ve stavebnictví a vlastnil menší stavební firmu v Novém Mexiku. V letech 1995–2003 byl 29. guvernérem státu Nové Mexiko. Během svého působení v čele státu si vybudoval reputaci jako zastánce fiskální konzervativy — prosazoval snižování daní, škrtání výdajů, deregulaci a větší zapojení soukromého sektoru do poskytování některých veřejných služeb. Současně se profiloval jako zastánce osobních svobod a reformy trestního práva, zejména v oblasti politiky vůči omamným látkám, kde dlouhodobě podporuje dekriminalizaci a legalizaci marihuany.

Prezidentské kandidatury

Johnson dlouhodobě patřil k Republikánské straně, ale před prezidentskými volbami v roce 2012 opustil republikánskou kampaň. Dne 28. prosince 2011 Johnson stáhl svou republikánskou kampaň na prezidenta a vstoupil do Libertariánské strany jako její kandidát. V prezidentských volbách v roce 2012 kandidoval za Libertariánskou stranu (s vicekandidátem Jinem Grayem) a získal v nich přibližně 1,2 milionu hlasů, čímž posílil viditelnost strany na národní úrovni.

6. ledna 2016 Johnson oznámil, že se bude znovu ucházet o prezidentský úřad za Libertariánskou stranu. Nominaci získal 29. května 2016; na kandidátce byl jeho vicekandidátem bývalý guvernér Massachusettsu William Weld. Ve volbách v roce 2016 Johnson nekandidoval z pozice hlavní dvojice dvou velkých stran a volby vyhrál republikánský kandidát Donald Trump; Johnson přesto dosáhl historicky nejvyššího počtu hlasů pro kandidáta Libertariánské strany — získal přes 4,4 milionu hlasů, čímž překonal dosavadní výsledky třetích stran v moderní éře. Během kampaně i po ní čelil mediálním kritikám za několik veřejných lapsů týkajících se zahraniční politiky, které však nezměnily jeho postavení jako významného zastánce libertariánských myšlenek v USA.

Kandidatura do Senátu a pozdější činnost

V srpnu 2018 se Johnson stal kandidátem libertariánů do Senátu USA v Novém Mexiku ve volbách 2018. Ve volbách prohrál s úřadujícím demokratem Martinem Heinrichem. Po těchto volbách pokračoval v publicistické a poradenské činnosti, vystupuje jako komentátor, řečník na konferencích a hlasitý zastánce reformy trestního práva, legalizace marihuany a omezení federálního zásahu do ekonomiky a osobního života občanů.

Politické postoje

  • Fiskální politika: prosazování nižších daní, vyrovnaných rozpočtů a snižování státních výdajů.
  • Osobní svobody: podpora liberalizace drog, ochrany občanských práv a menšího zasahování státu do soukromého života.
  • Zahraniční politika: obecně non-intervencionalismus, kritika neodůvodněných vojenských zásahů a snaha o omezení zahraničních angažmá USA.
  • Regulační politika: snaha o deregulaci a větší roli trhu ve veřejných službách.

Gary Johnson zůstává jednou z nejznámějších tváří amerického libertarianismu: jeho kampaně zvýšily pozornost k myšlenkám menší vlády a větší osobní svobody mimo tradiční rámec obou hlavních stran USA.