F dur – tónina F: stupnice, nástroje a vztahy k moll
Objevte F dur – tóninu F: stupnice, vztahy k d moll a f moll, transpozice dechových nástrojů a tipy pro použití v orchestru a kompozici.
F dur (nebo tónina F) je hudební durová stupnice začínající na tónu F. Má jedno předznamenání – jedno bé (B♭). Zapsaná stupnice F dur zní: F – G – A – B♭ – C – D – E – F.
Stupnice, stupně a základní akordy
Stupnice F dur a její funkční stupně:
- I (tonika): F – A – C (F dur)
- II (supertonika): G – B♭ – D (G moll)
- III (medianta): A – C – E (A moll)
- IV (subdominanta): B♭ – D – F (B♭ dur)
- V (dominanta): C – E – G (C dur)
- VI (submedianta): D – F – A (D moll)
- VII (vedlejší velký, zmenšený): E – G – B♭ (E zmenšený)
Relativní moll je d moll (D moll) a paralelní moll je f moll (F moll).
Transpozice a nástroje
F dur je častou "domovskou" tóninou pro některé dechové nástroje. V instrumentaci se obvykle uvádí, že F je ladění těchto nástrojů, například anglický roh, basetový roh, lesní roh in F, trubky in F a basové Wagnerovy tuby. To znamená, že pro nástroje laděné v F platí transpozice: jejich znějící tón je jiný než tón napsaný v partitury. Pro mnoho takových nástrojů platí, že znějí o dokonalou kvintu níže, než je napsáno; proto platí praktická poznámka, že chcete-li, aby tyto nástroje zněly v F dur, často musíte pro ně psát v C dur (tj. zapsaná C zní jako F).
U některých nástrojů a jejich historických či variantních typů může být transpozice odlišná (např. basetový roh často zní o oktávu a kvintu níže). Proto je vždy důležité zkontrolovat konkrétní typ a ladění nástroje před notací.
Hudební použití a charakter
F dur bývá v tradiční západní hudbě často považována za klidnou, přívětivou a teplou tóninu. Díky jednomu bé (B♭) je příznivá pro mnohé dechové nástroje a v orchestrální praxi se v ní často objevují pasáže s výrazným zapojením dřeva a lesních rohů.
Příklady a historické poznámky
Ve skladatelské praxi bylo běžné psát předehry a skladby v tóninách vhodných pro orchestrální zákazníkovo obsazení. Například ze šesti předeher, které Francesco Maria Veracini napsal pro drážďanského knížete Friedricha Augusta, je většina v tónině F dur nebo B dur, protože knížecí orchestr měl mnoho dechových nástrojů, které v těchto tóninách hrály nejlépe. Podobně v klasické a romantické literatuře se F dur používá tam, kde skladatel chtěl dosáhnout jasného, zpěvného a přitom teplého tónového zabarvení.
Souhrn
- Tónina: F dur
- Předznamenání: 1 bé (B♭)
- Stupnice: F – G – A – B♭ – C – D – E – F
- Relativní moll: d moll
- Paralelní moll: f moll
- Časté nástroje v této tónině: anglický roh, lesní roh, basetový roh, trubky in F, Wagnerova tuba
Seznam skladeb F dur
- Braniborské koncerty č. 1 a 2 - Johann Sebastian Bach
- Klavírní koncert č. 19 - Wolfgang Amadeus Mozart
- Symfonie č. 6 F dur, op. 68, "Pastorální" - Ludwig van Beethoven
- Symfonie č. 3 F dur, op. 90 - Johannes Brahms
- Klavírní koncert č. 2 (Šostakovič) - Dimitrij Šostakovič
- Koncert č. 3 F dur, op. 8, RV 293, "L'autunno" - Antonio Vivaldi
Stupnice a tóny
| · v · t · e Diatonické stupnice a klávesy | |||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
|
|
| ||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
| V tabulce je uveden počet fisů a fisů v jednotlivých stupnicích. Mollové stupnice jsou psány malými písmeny. | |||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
Otázky a odpovědi
Otázka: Co je F dur?
Odpověď: F dur (neboli tónina F) je hudební durová stupnice začínající na F. Její tóninová signatura má jednu rovinu.
Otázka: Jaká je relativní moll F dur?
Odpověď: Relativní moll F dur je d moll.
Otázka: Jaká je paralelní mollová stupnice F dur?
Odpověď: Paralelní moll F dur je f moll.
Otázka: Jaké nástroje jsou v tónině F dur?
Odpověď: Mezi nástroje, které jsou v tónině F dur, patří anglický roh, basetový roh, lesní roh F, trubka F a basová Wagnerova tuba.
Otázka: Jak znějí tyto nástroje, když jsou napsány v C dur?
Odpověď: Většina těchto nástrojů zní o kvintu níže, než je napsáno v C dur, s výjimkou trubky inF, která zní o kvintu výše. Basetový roh také často zní o oktávu a kvintu níže.
Otázka: Proč Veracini psal své předehry pro knížete Friedricha Augusta většinou v B dur nebo F dur?
Odpověď: Veracini psal své předehry pro knížete Friedricha Augusta většinou v B-dur nebo F-dur, protože knížecí orchestr měl mnoho dechových nástrojů, které v těchto tóninách hrály nejlépe.
Vyhledávání