D‑moll — tónina, stupnice, akordy a hudební význam
D‑moll je mollová tónina vycházející z tónu D (klíčové znaménko: 1 béčko). Popisuje stupnice, běžné harmonie, historické asociace a příklady slavných skladeb.
Přehled
D‑moll (d moll) je mollová tónina založená na tónu D. V běžném notovém zápisu má jedno klíčové znaménko — béčko (B♭). Její přirozená (aeolská) stupnice zní: D, E, F, G, A, B♭, C, D. D‑moll má relatifní dur ve F dur a paralelní dur v D dur. Velmi často se v praktické hudbě používají také harmonická a melodická varianta mollové stupnice.
Stupnice a akordy
Přirozená d moll stupnice a základní trojzvuky tvoří harmonický základ pro skladbu v této tónině. V přirozené verzi jsou běžné akordy: Dm (tónika), E° (supertonika snížená), F (tercie), Gm (subdominanta), Am (dominanta v přirozené formě), B♭ (submedianta) a C (subtonika). V harmonickém mollu se sedmá stupnice zvyšuje na C♯, čímž vzniká silnější dominantní akord A dur nebo A7, který výrazněji směřuje k tónice.
Charakter a užití
V hudební tradici bývá d moll často spojována s vážnými, melancholickými nebo dramatickými náladami, někdy i s heroickým výrazem. Kompozičně se hodí pro typy skladeb, které využívají výrazné kontrasty a potřebu silné dominující funkce (A nebo A7). Pro smyčcové nástroje má důležité praktické vlastnosti — otevřená struna D poskytuje rezonanci, která obohacuje zvuk v tomto ladění.
Historie a teoretické poznámky
Tónina d moll byla užívána v baroku, klasicismu i romantismu a najdeme ji v široké paletě forem: od sonát a symfonií po kantáty a koncerty. V analytických přístupech i v historických temperacích se její barevnost lišila podle ladění nástrojů. Je užitečné rozlišovat d moll (D minor) od tonin, které mohou vypadat podobně na notovém zápise — např. d♭ moll (D♭‑moll) je teoreticky komplikovaná tónina s mnoha béčky a dvojitými béčky, často se proto zapisuje enharmonicky jako c♯ moll; vysvětlení najdete v teoretických zdrojích zde a zde.
Příklady významných děl
Mezi velmi známá díla v d moll patří Bachova Toccata a fuga (BWV 565), Mozartův Requiem (K. 626) a Beethovenova 9. symfonie, která využívá tóniny pro své dramatické a závěrečné části. Pro hlubší poslech a studie lze najít analýzy a nahrávky na specializovaných stránkách poslech a analýzy.
- Klíčové vlastnosti: jedna béčko v klíči, melodičnost směřující k vážnosti a dramatu.
- Harmonické varianty: přirozený, harmonický a melodický moll (vzestup a sestup mají často rozdílné notace).
- Praktické poznámky: d moll je nástrojově příznivá pro strunu D a pro repertoár s náročným výrazem.
Stupnice a tóny
| · v · t · e Diatonické stupnice a klávesy | |||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
|
|
| ||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
| V tabulce je uveden počet fisů a fisů v jednotlivých stupnicích. Mollové stupnice jsou psány malými písmeny. | |||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
Otázky a odpovědi
Otázka: Co je to d-moll?
Odpověď: D-moll je teoretická tónina založená na hudební notě D♭.
Otázka: Kolik rovin je v tónině d-moll?
Odpověď: Tónina d-moll má sedm rovných a jednu dvojrovnou.
Otázka: Proč se obvykle píše jako její enharmonický ekvivalent c moll?
Odpověď: Protože má tolik rovin, píše se d♭moll obvykle jako její enharmonický ekvivalent c♯moll.
Otázka: Můžete uvést nějaký příklad?
Odpověď: Mahlerův tematický motiv "der kleine Appell" ("výzva k pořádku") z jeho 4. a 5. symfonie je ve 4. symfonii zapsán v d♭moll, ale v 5. symfonii je v c♯moll. V Adagiu jeho Symfonie č. 9 se sólové fagotové téma objevuje nejprve v d♭moll, ale vrací se ještě dvakrát notováno v c♯moll. Také Adagio Brucknerovy Symfonie č. 8 obsahuje fráze, které jsou tónově v d moll, ale zapsané jako c moll.
Otázka: Existují nějaké další příklady hudby, která byla napsána v obou tóninách?
Odpověď: Ano, Mahlerův tematický motiv "der kleine Appell" ("výzva k pořádku") z jeho 4. a 5. symfonie a Adagio Brucknerovy 8. symfonie mají obě fráze, které jsou tonálně v d♭moll, ale zapsány jako c↪So_266f moll.
Související články
Autor
AlegsaOnline.com D‑moll — tónina, stupnice, akordy a hudební význam Leandro Alegsa
URL: https://cs.alegsaonline.com/art/24995