Ges dur (G♭): tónina se šesti béčky, enharmonický Fis dur
Ges dur (G♭) — durová tónina se šesti béčky, enharmonický Fis dur. Zajímavá pro klavír (Chopin, Schubert), vzácná v orchestru, praktická alternativa pro béčkové nástroje.
Ges dur je durová stupnice založená na tónu Ges (G♭). Její tóninová signatura obsahuje šest béček: B♭, E♭, A♭, D♭, G♭ a C♭.
Její relativní moll je es moll. Paralelní moll by formálně byla g♭ moll (G♭ moll), ta je ovšem v praxi nepraktická, protože vyžaduje použití dvojitých béček; proto se ve skladatelské a notové praxi většinou nahrazuje enharmonicky ekvivalentním fis moll (F♯ moll).
Jejím enharmonickým ekvivalentem je Fis dur (F♯ dur), jehož tóninová signatura má rovněž šest akcidentů — v tomto případě šest křížků: F♯, C♯, G♯, D♯, A♯ a E♯. Při notování a transpozici je obvyklé volit mezi těmito dvěma zápisy podle praktických hledisek (přehlednosti zápisu pro konkrétní nástroje, běžnosti křížků vs. béček apod.). Například při psaní hudby v E dur pro béčkové nástroje bývá někdy výhodnější zapsat části enharmonicky jako Ges dur než jako Fis dur, aby se předešlo nadměrnému počtu křížků v partu.
Stupnice a základní tóny
Stupnice Ges dur v notaci (diatonické tóny): G♭ – A♭ – B♭ – C♭ – D♭ – E♭ – F – (G♭). Pořadí béček v tóninové signatuře je vždy: B, E, A, D, G, C, F (u Ges dur jsou použita první šesti z nich).
Použití v repertoáru a orchestraci
Ges dur se často vyskytuje v klavírní literatuře, protože klavír a klavírní technika umožňují pohodlné zahrání i tónin s mnoha béčky. U klavírních skladeb najdeme tuto tóninu například u děl některých romantických skladatelů — Chopin a Schubert psali skladby, které využívají barevnost Ges dur (např. Schubertovo Impromptu Op. 90 č. 3 je psáno v Ges dur). Pro orchestr se tato tónina používá relativně zřídka především z praktických důvodů zápisu pro dechové a transponující nástroje, u nichž může být čtení mnoha béček nepohodlné; přesto ji skladatelé někdy volí kvůli specifickému sonickému efektu.
Někteří skladatelé využívali Ges dur selektivně pro jeho zabarvení v orchestrace — například rakouský skladatel Gustav Mahler občas sáhl po této tónině pro dosažení určité harmoničnosti a barevnosti v jednotlivých úsecích svých symfonií.
Praktické poznámky
- Relativní moll (es moll) sdílí se Ges dur stejnou tóninovou signaturu — šest béček.
- Paralelní moll (g♭ moll) je teoreticky správná, avšak v praxi se nahrazuje fis moll kvůli složitosti zápisu (dvojitá béčka).
- Při volbě mezi Ges dur a Fis dur rozhoduje čitelnost not, složení orchestru a zvyklosti pro dané nástroje; někdy je proto lepší použít enharmonický zápis, který zjednoduší part.
Vzestupná a sestupná stupnice Ges dur.
Stupnice a tóny
| · v · t · e Diatonické stupnice a klávesy | |||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
|
|
| ||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
| V tabulce je uveden počet fisů a fisů v jednotlivých stupnicích. Mollové stupnice jsou psány malými písmeny. | |||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
Otázky a odpovědi
Otázka: Co je to G dur?
Odpověď: G-dur je durová stupnice založená na stupnici G-dur. Ve své tónině má šest rovných tónů.
Otázka: Jaká je relativní mollová stupnice G dur?
Odpověď: Relativní moll G dur je Es moll.
Otázka: Jaká je paralelní mollová stupnice G dur?
Odpověď: Paralelní moll G dur se obvykle nahrazuje f♯ moll, protože dvě dvojhmaty g moll ji činí obecně nepraktickou.
Otázka: Jaký je enharmonický ekvivalent G dur?
Odpověď: Enharmonickým ekvivalentem G dur je Fis dur, jejíž tónina má také šest akcidentál.
Otázka: Proč by měl skladatel při psaní hudby pro béčkové nástroje použít spíše tóninu G dur než fis?
Odpověď: Při psaní hudby v Es dur pro béčkové nástroje je vhodnější použít tónovou signaturu Es dur než fis, protože to zajistí větší přehlednost a přesnost při hře.
Otázka: Existuje nějaký konkrétní typ skladeb, které se obvykle píší v tónině Ges dur?
Odpověď: V tónině Ges dur jsou často psána klavírní díla, například Chopinova a Schubertova impromptus, ale pro orchestrální skladby se používá zřídka.
Otázka: Kdo byl známý tím, že ve svých symfoniích používal tóninu Ges dur?
Odpověď: Rakouský skladatel Gustav Mahler ve svých symfoniích rád používal tóninu Ges dur.
Vyhledávání