Křesťanská teologie je nauka o křesťanské víře. Křesťanští teologové používají analýzu a argumentaci k pochopení, vysvětlení, testování, kritice, obhajobě nebo propagaci křesťanství.
Křesťanská teologie začíná Novým zákonem. Svatý Pavel ve svých listech a promluvách (Skutky apoštolů) vychází ze svého rabínského vzdělání a ze své zkušenosti s Kristem. Začal před Damaškem vysvětlovat Židům a pohanům význam Ježíšova ukřižování a vzkříšení. V Dějinách křesťanství pozdější autoři, jako například Luther a Jan Kalvín, zdůrazňovali Bibli jako základ teologie. Bible jako pramen není bez kontroverzí. Katoličtí a pravoslavní teologové rovněž zdůrazňovali význam církevní tradice pro víru. Tomáš Akvinský a svatý Augustin patří mezi nejvýznamnější autory v rámci římskokatolické církve.
Rozdíly v teologii vedly ke vzniku mnoha denominací v rámci křesťanství. Začalo to oddělením Ježíšových následovníků od judaismu. Později přišlo velké schizma a reformace. Po Lutherově sporu s papežem vznikají reformované církve, jako jsou luteráni a baptisté. Kalvinismus je v rámci protestantismu velmi důležitý, ačkoli stoupenci Jakuba Arminia jej neuznávají. Pokusy o kompromis v Anglii mezi katolíky a puritány vedou k založení anglikánské církve.
Pozdější hnutí zahrnují metodismus, liberální křesťanství, letniční a teologii osvobození.