Křesťanská teologie
Křesťanská teologie je nauka o křesťanské víře. Křesťanští teologové používají analýzu a argumentaci k pochopení, vysvětlení, testování, kritice, obhajobě nebo propagaci křesťanství.
Křesťanská teologie začíná Novým zákonem. Svatý Pavel ve svých listech a promluvách (Skutky apoštolů) vychází ze svého rabínského vzdělání a ze své zkušenosti s Kristem. Začal před Damaškem vysvětlovat Židům a pohanům význam Ježíšova ukřižování a vzkříšení. V Dějinách křesťanství pozdější autoři, jako například Luther a Jan Kalvín, zdůrazňovali Bibli jako základ teologie. Bible jako pramen není bez kontroverzí. Katoličtí a pravoslavní teologové rovněž zdůrazňovali význam církevní tradice pro víru. Tomáš Akvinský a svatý Augustin patří mezi nejvýznamnější autory v rámci římskokatolické církve.
Rozdíly v teologii vedly ke vzniku mnoha denominací v rámci křesťanství. Začalo to oddělením Ježíšových následovníků od judaismu. Později přišlo velké schizma a reformace. Po Lutherově sporu s papežem vznikají reformované církve, jako jsou luteráni a baptisté. Kalvinismus je v rámci protestantismu velmi důležitý, ačkoli stoupenci Jakuba Arminia jej neuznávají. Pokusy o kompromis v Anglii mezi katolíky a puritány vedou k založení anglikánské církve.
Pozdější hnutí zahrnují metodismus, liberální křesťanství, letniční a teologii osvobození.
Otázka důkazů
Většina starověkých učenců se shoduje na tom, že Ježíš existoval. Nic nenasvědčuje tomu, že by antičtí spisovatelé, kteří se stavěli proti křesťanství, Ježíšovu existenci zpochybňovali.
Neexistují však žádné fyzické ani archeologické důkazy o Ježíšovi a všechny prameny, které máme, jsou dokumentární. Prameny pro historického Ježíše jsou především křesťanské spisy, jako jsou evangelia a dopisy apoštolů. Všechny prameny, které se o Ježíšovi zmiňují, byly napsány až po jeho smrti. Nový zákon představuje prameny z nejrůznějších spisů z prvních století našeho letopočtu, které se týkají Ježíše. Pravost a spolehlivost těchto pramenů byla mnoha badateli zpochybňována a jen málo událostí zmíněných v evangeliích je všeobecně přijímáno.
Straussův Život Ježíšův byl knihou, která všechny tyto otázky vynesla na povrch. Na 451 stranách Strauss tvrdil, že:
- Starý zákon byl židovskou mytologií, pro kterou neexistovaly vůbec žádné adekvátní důkazy.
- Zázraky v Novém zákoně byly mýtickými doplňky, nikoliv skutečností.
- Žádná část Nového zákona nebyla napsána v době, kdy se události odehrály.
- Církev, jaká byla v 19. století, měla jen málo společného s Ježíšem.
Související stránky
- Augustin z Hippo
- Jan Kalvín
- Martin Luther
- Dietrich Bonhoeffer
- Východní pravoslaví
