Marxismus

Co to je?

Dělnická třída vs. třída kapitalistů

Marxismus říká, že lidé na světě jsou organizováni do různých skupin nebo tříd podle toho, co dělají za práci.

Většina lidí se nazývá "dělníci", protože pracují v továrnách, kancelářích nebo na farmách za peníze. Patří k "dělnické třídě" (nebo "proletariátu").

Další skupinou, která není tak početná jako dělnická třída, jsou "kapitalisté" (nebo "buržoazie"). Ti vlastní továrny, půdu a budovy, v nichž musí pracovat dělníci. Vlastní také všechny nástroje, které musí dělníci používat. Marx nazývá kapitalisty "vládnoucí třídou", protože žijí z práce všech dělníků. Říká také, že kapitalisté vlastní vládu, armádu a soudy.

V marxistickém pojetí je kapitál "výrobní prostředek" a peníze, které může kapitalista investovat do různých míst podnikání, aby mohl "vydělávat" nebo získat více kapitálu.

Většina dělníků pracuje v podnicích vlastněných kapitalisty nebo "maloburžoazními" (drobnými podnikateli). Kapitalista platí pracovníkovi výměnou za jeho čas. Kapitalista si od dělníka koupil čas, který pak dělník musí využít k práci pro kapitalistu. Podle marxistického myšlení je to jediný způsob, jak může kapitalista ze zboží (kusu zboží) vytvořit další peníze. Kapitalista využívá čas dělníka, jak jen může. Za zboží, které dělník vyrobil, dostává kapitalista určitou cenu. Kapitalista vytváří kapitál tím, že platí dělníkovi méně, než je tato cena. Tímto způsobem kapitalista vykořisťuje práci dělníka:

• Nezaplatit pracovníkovi tolik, kolik stojí jeho práce.
• ponechání si peněz navíc, které nevyplatili pracovníkovi.

Zde je příklad vykořisťování pracovní síly. Jane je obuvník. Pracuje pro Michaela, který vlastní továrnu na boty, jež dokáže vyrobit 60 párů bot za den. Jane každý den vyrobí 60 párů bot. Michael platí Jane 20 dolarů denně. Michael však prodává každý pár bot za 2 dolary za kus. To znamená, že za den vydělá 120 dolarů. Poté, co vyplatí Jane její mzdu 20 dolarů, zůstane Michaelovi 100 dolarů. Poté však musí zaplatit za materiál, který stojí 1 dolar za každý pár, takže to je 60 dolarů každý den. Provozní náklady továrny ho pak stojí 10 dolarů denně. Na konci dne tedy dostane za řízení podniku pouze 30 dolarů. Toto zbývající bohatství se nazývá "zisk" nebo "nadhodnota [navíc]". Jinými slovy, i když Jane každý den vyrobí 60 párů bot, dostane zaplaceno pouze za hodnotu 10 párů bot. Po zbytek dne, kdy vyrábí zbylých 50 bot, vytváří peníze pro svého šéfa. Její práce ho obohacuje a pomáhá mu vydělávat peníze.

Právě tato nadhodnota neboli zisk je v marxismu považována za vykořisťování práce. Toto vykořisťování umožňuje menší třídě (kapitalistům) žít bez práce a zároveň vytvářet zisk, zatímco větší třída (dělníci) musí pro kapitalisty pracovat, aby přežila za obvykle špatných pracovních podmínek.

Marxismus říká, že továrny, nástroje a pracoviště nemohou samy o sobě vytvářet nové hodnoty. Jsou jako borůvkový keř: sám o sobě nemá žádnou hodnotu. Lidé musí tuto hodnotu vytvořit prací. Například někdo stráví den sběrem borůvek. S těmito borůvkami lze nyní obchodovat nebo je jíst díky práci, která byla vynaložena na jejich sběr.

Třídní boj

Marxistické myšlení tvrdí, že kapitalisté a dělníci spolu neustále bojují. Říká se tomu "dialektický materialismus". To je myšlenka, že dějiny lidstva jsou dějinami konfliktu mezi třídami. Různé třídy s různými zájmy se mezi sebou hádají nebo bojují. Výsledkem je společenská změna (nebo v případě její absence společenská stagnace).

Marxismus říká, že kapitalisté chtějí dělníky co nejvíce vykořisťovat a co nejvíce snížit jejich mzdy. Kapitalisté to dělají proto, aby pro sebe vytvořili co největší zisk, a to co nejrychleji. Dělníci naopak musí bojovat za to, aby se jejich mzdy zvyšovaly a aby "míra vykořisťování" byla nízká a oni mohli žít klidnější život. Tomu marxismus říká "třídní boj": kdy dělníci a jejich šéfové bojují proti sobě, aby získali pro sebe.

Marxisté se domnívají, že celá psaná historie lidstva byla rozdělena podle ekonomických tříd. Příkladem je feudální společnost (středověká společnost ovládaná feudály a šlechtou). Vládnoucí třída získávala svou moc a bohatství z práce rolníků (zemědělců). Jak však rolníci požadovali stále více pro sebe, začali se objevovat drobní obchodníci a živnostníci. Mnozí z nich vytvářeli cechy a nakonec začali zaměstnávat dělníky. Tito dělníci byli schopni na těchto místech získat pro sebe bohatství. Tyto historické události daly vzniknout kapitalismu.

Marxisté se tak domnívají, že dějiny byly posunuty vpřed třídním bojem. Myslí si, že z tohoto boje se zrodí změna, stejně jako se zrodil kapitalismus. Zároveň si však myslí, že kapitalismus ustoupí komunismu, protože dělnický boj bude stále revolučnější.

Materialismus

Jádro marxistického myšlení se nazývá materialismus. Materialismus je filozofický názor, který říká, že společenství se vyvíjejí "od základu". Říká, že "vyšší" kvality kultury (jako umění, mravy, zvyky a náboženství) jsou ve skutečnosti založeny na "nižších" nebo jednodušších kvalitách života. Mezi tyto kvality patří dostatek věcí, které lidé potřebují k přežití, jako je jídlo a přístřeší; kdo má peníze a co musí udělat, aby je získal; kdo smí pracovat a kdo je nucen pracovat.

Změny ve vyšších kvalitách kultury (někdy nazývané "nadstavba") jsou často spojeny se změnami v nižších kvalitách života (někdy nazývaných "základna"). Příkladem může být to, že ve středověku lidé považovali za velmi důležitou "čest" neboli povinnost vůči lidem, kteří měli větší moc než oni. Dnes v západních zemích mnoho lidí považuje za důležitější ctižádostivost (být někým, kdo tvrdě pracuje pro své vlastní cíle). Je to proto, že ve středověku lidé celý život pracovali pod pány, kteří na nich byli závislí nejen pracovně, ale i válečně. Dnes lidé více pracují sami na sebe a naše společnost umožňuje některým lidem, aby se z chudých stali bohatými. V tomto případě to, co lidé považují za dobré a důležité, závisí na tom, jak vládci zhodnocují své pracovníky.

"Beztřídní společnost"

Marxismus uznává, že v dřívějších dobách jsme žili nejprve pod vládou vládců, kteří všechno vlastnili. Pak jsme žili pod pány, kteří vlastnili půdu, na níž žili a pracovali dělníci. V Marxově době žili lidé pod vládami, které umožňovaly mnoha lidem vlastnit majetek. Nakonec podle marxistů přejdeme ke společnosti, kde budou všichni vlastnit všechno společně. Tomu se bude říkat komunismus.

Jinými slovy, lidská společnost byla vždy založena na ekonomických silách^{[zdroj? ], které} mohou lidé ovládat. Pro marxismus to znamená, že každá společnost by měla svou podobu na základě svého "výrobního způsobu".

Marxisté věří, že schopnost lidí vyrábět zboží a poskytovat služby dnes znamená, že lidé mohou překonat konflikty ve společnosti, která je rozdělena na třídy. Mnozí marxisté věří, že vždy bude docházet ke vzpourám a při vhodných podmínkách i k revolucím. V těchto revolucích budou dělníci bojovat proti kapitalistům. Pokud zvítězí, vytvoří socialistický "dělnický stát" (formu vlády, v níž jsou dělníci vládci společnosti). Tento dělnický stát bude pouze dočasný. Jeho úkolem bude odebrat moc kapitalistům, dokud nebudou poraženy všechny kapitalistické země světa a dokud nebudou existovat společenské třídy.

Marxisté věří, že pokud se dělnická třída stane vládnoucí třídou a zničí základ třídní společnosti (soukromé vlastnictví neboli to, co Marx nazval "buržoazním vlastnictvím"), vznikne "beztřídní společnost". V marxistické společnosti nejsou žádné společenské třídy v konfliktu a neexistuje již žádná vláda. Stát již nebude potřeba. Nebudou existovat žádné státy. Svět nebude mít žádné hranice. Po celém světě budou existovat komuny. Dělníci budou organizovat výrobu zboží a služeb na základě toho, co lidé potřebují, a ne na základě zisku.

Názory na moderní komunismus

Někteří marxisté tvrdí, že moderní "komunismus" vůbec není komunismem. Říkají, že "komunistické" země jako Sovětský svaz, Čínská lidová republika, Kuba a Vietnam ve skutečnosti používají různé formy kapitalismu, často se silně "znárodněným" průmyslem. Jedním z největších zastánců těchto myšlenek byl myslitel Tony Cliff. Napsal, že státy jako Sovětský svaz a komunistická Čína (před rokem 1980) jsou "státně-kapitalistické"^[].

Ne všichni komunisté, socialisté nebo marxisté se v této otázce shodují. Mnoho silných zastánců marxismu se však shoduje na tom, že:

• V socialismu mají pracující demokratickou kontrolu nad ekonomickými rozhodnutími a sociální spravedlností.
• Ekonomika vyrábí věci (zboží a služby) na základě toho, co lidé potřebují.
• Socialismus zemře a změní se v komunismus, až bude kapitalismus poražen.

Rozdíl mezi marxismem, komunismem a socialismem

Lidé tyto pojmy zaměňují, ale to je nesprávné. Tyto pojmy mají odlišný význam:

• Marxismus je politický a ekonomický způsob uspořádání společnosti, kde výrobní prostředky vlastní pracující.
• Socialismus je způsob uspořádání společnosti, v níž výrobní prostředky vlastní a kontroluje proletariát. Marx navrhl, že se jedná o další nezbytný krok v dějinném vývoji.
• Komunismus je teoretická beztřídní a bezstátní společnost, která měla podle Marxe vzniknout po socialismu.

Související stránky

• Karel Marx
• Friedrich Engels
• Komunistický manifest od Marxe a Engelse
• Socialismus
• Komunismus
• Marxistická ekonomie